Studie „TechnoVision Top 5 Tech Trends to Watch in 2024“ se věnuje očekávanému obratu v technologiích. V letošním roce se do popředí celosvětové veřejné a obchodní diskuse dostala generativní umělá inteligence. Vzbudila očekávání, že technologie mohou urychlit pokrok v podnikání a společnosti.
Přestože bude i v příštím roce velmi diskutovaným tématem, očekává se, že v roce 2024 dosáhnou fáze vyspělosti nebo průlomu i další klíčové technologie, které přispějí k řešení nejnaléhavějších výzev dnešního podnikání, společnosti a životního prostředí.
„Každý, kdo v posledních měsících sleduje zprávy, nemůže popřít transformační dopad technologií. Generativní umělá inteligence je jasným příkladem, ale není jediným,“ vysvětluje Pascal Brier, ředitel pro inovace ve společnosti Capgemini a člen výkonného výboru skupiny.
Technologie, které je třeba sledovat v roce 2024:
1. Generativní umělá inteligence: malé bude nové velké
Generativní umělá inteligence se na přelomu let 2022 a 2023 razantně prosadila do globální technologické a obchodní konverzace a očekává se od ní významný dopad na podnikání. Dostojí v roce 2024 obrovskému množství humbuku, který vyvolala? Stručná odpověď zní ano. Zatímco stávající „velkojazyčné modely“ budou i nadále prosperovat, roste také potřeba menších, nákladově efektivnějších modelů.
Tyto modely budou stále menší a menší, aby je bylo možné provozovat na nízkorozpočtových instalacích s omezenými výpočetními schopnostmi. V roce 2024 budou nové platformy AI také stále více bojovat proti halucinacím (chybám) kombinací generativních modelů AI s vysoce kvalitními informacemi ze znalostních grafů.
Na podporu toho všeho budou vznikat platformy, které budou firmám poskytovat nástroje pro využití generativní AI bez nutnosti hlubokých interních technických znalostí. To v dlouhodobém horizontu povede k vytváření vzájemně propojených sítí modelů navržených a vyladěných pro konkrétní úkoly a k rozvoji skutečných multiagentních generativních ekosystémů.
Proč je to důležité: Tento vývoj v oblasti generativní umělé inteligence naznačuje vývoj směrem k dostupnější, všestrannější a nákladově efektivnější technologii. Tyto inovace umožní organizacím rychleji rozšiřovat případy použití generativní AI a zároveň z této technologie vytěžit větší dlouhodobou hodnotu.
2. Kvantové technologie: Když se kybernetika potkává s kvantovou technologií
Probíhají závody v kybernetickém zbrojení, kde pokrok ve výpočetním výkonu musí být doprovázen posílením digitálních obranných mechanismů. Například umělá inteligence a strojové učení (ML) se stále častěji využívají při odhalování hrozeb, zatímco bezpečnostní model nulové důvěry se může stát globálním standardem.
Mrzely vás v nedávné době některé nákupy technologií?
Rychle se však objevuje nová hrozba, která je poháněna rozvojem kvantové výpočetní techniky, jež může způsobit, že současné šifrovací standardy, jako jsou RSA a ECC, budou zastaralé. Vývoj algoritmů odolných proti kvantovému šifrování se proto stává naléhavou nutností pro zachování soukromí a bezpečnosti dat v budoucnosti. V USA bude v roce 2024 Národním institutem pro standardy a technologie vydán standard pro „postkvantovou kryptografii“ (PQC), tj. šifrovací algoritmy, o nichž se předpokládá, že budou odolné vůči kvantovým útokům.
Vzhledem k tomu, že zákon o připravenosti na kybernetickou bezpečnost v oblasti kvantové výpočetní techniky vyžaduje, aby veřejné a soukromé organizace dodávající energii vládě USA byly připraveny na přechod na PQC do jednoho roku po vydání norem NIST, toto téma se v roce 2024 jistě dostane do rozhovorů v zasedacích místnostech.
Proč je to důležité: Tento nový posun slibuje, že se změní samotný základ standardů kybernetické bezpečnosti na celém světě. Tento blížící se milník se dotkne všech vedoucích pracovníků a technologických odborníků, přičemž stále více organizací zahajuje kvantový přechod.
3. Polovodiče: Moorův zákon není mrtvý, ale mění se
Jako nejobchodovanější zboží na světě (před ropou a motorovými vozidly) jsou polovodiče klíčovým prostředkem digitální transformace. Moorův zákon říká, že výpočetní výkon mikročipu se každé dva roky zdvojnásobí, zatímco náklady se sníží na polovinu – dosahuje však tato teorie svých fyzikálních a ekonomických hranic?
Polovodičový průmysl stojí na prahu transformační éry, kdy se sbíhá několik faktorů, které v roce 2024 nově vymezí jeho podobu. Čipy dosahují 2nm, tranzistory se blíží velikosti několika atomů a stále rostoucí investice do výzkumu a vývoje a špičkových výrobních zařízení se stávají výzvou i pro největší výrobce čipů.
V roce 2024 by mělo dojít k evoluci Moorova zákona s novými paradigmaty: navzdory tomu, že se čipy blíží k absolutní fyzikální hranici miniaturizace čipů, by mělo dojít k průlomu v oblasti 3D skládání čipů, inovacím ve vědě o materiálech a novým formám litografie, které umožní další zvyšování výpočetního výkonu.
Proč je to důležité: Očekává se zrychlená digitální transformace napříč průmyslovými odvětvími, kterou umožní výkonnější připojené objekty, od chytrých telefonů přes elektromobily až po datová centra a telekomunikace. Tyto technologické průlomy se odrazí v posunu samotného ekosystému polovodičů, kde se v roce 2024 objeví nové giga továrny, regulace, obchodní modely a slévárenské služby.
4. Baterie: Síla nové chemie
Zlepšování výkonu a snižování nákladů na baterie je v centru pozornosti podniků i vlád, protože průmyslová sázka je pro každou zemi vysoká. Cílem je podpořit elektromobilitu a urychlit dlouhodobé skladování energie, které je rozhodující pro urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie a urychlení inteligentních sítí.
Zatímco LFP (lithium-železo-fosfát) a NMC (nikl-mangan-kobalt) se stávají standardem pro aplikace v elektromobilech, zkoumá se několik technologií s chemickým složením baterií, jako jsou bezkobaltové (sodíkové) nebo polovodičové baterie, s pravděpodobným urychlením v roce 2024.
Posledně jmenované představují významný posun v technologii baterií, především pro elektromobily, neboť mají vyšší hustotu energie (tj. kapacitu pro ukládání) za cenu, která bude stále nižší než u tradičních baterií. Snižují také závislost na materiálech, jako je konkrétní lithium, nikl, kobalt, minerály vzácných zemin a grafit, a zároveň slibují delší životnost a robustnější bezpečnost.
Proč je to důležité: V obchodním světě, který je poháněn energetickou transformací a bojem proti změně klimatu, může tento nový vývoj nabídnout cestu k většímu výběru pro bateriový průmysl a udržitelnějšímu využívání materiálů.
5. Vesmírná technika: Řešení problémů Země z vesmíru
V roce 2024 se bude lidstvo připravovat na návrat na Měsíc. Cílem tohoto obnoveného zájmu o vesmírné technologie je podpořit vědecké objevy a pomoci řešit nejkritičtější problémy Země, včetně monitorování klimatických rizik a katastrof, lepšího přístupu k telekomunikacím a také obrany a suverenity.
Nový vesmírný věk je poháněn nejen vládními agenturami, ale také soukromými subjekty, od startupů až po korporace, a je podporován různými technologiemi, jako je 5G, pokročilé satelitní systémy, big data, kvantová výpočetní technika atd.
V roce 2024 by to mělo urychlit inovace a podpořit velmi slibné technologické projekty v oblasti udržitelného pohonu kosmických lodí (elektrického nebo jaderného) a nových konstelací na nízké oběžné dráze Země pro bezproblémovou komunikaci a kvantovou kryptografii.
Proč je to důležité: Poslední vesmírné závody způsobily revoluci ve světě tím, že urychlily převratné inovace, jako jsou satelitní technologie, GPS, integrované obvody, solární energie a kompozitní materiály. Tento návrat ke hvězdám slibuje podobné revoluce v oblasti výpočetní techniky, telekomunikací a pozorování Země.
Po roce 2024 – technologie, které ovlivní příštích pět let:
1. Nízkouhlíkový vodík: Na cestě k věrohodné alternativě k fosilním palivům
Vodík je již dlouho považován za čistou alternativu paliva, protože při jeho spalování vzniká pouze voda. Tradiční výroba vodíku je však energeticky náročná a často závisí na fosilních palivech. Trend nízkouhlíkového vodíku se to snaží změnit tím, že k elektrolýze vody využívá obnovitelnou nebo jadernou energii, která ji štěpí na vodík a kyslík s nulovými emisemi uhlíku.
Pokroky v technologii elektrolyzérů, včetně vývoje elektrolyzérů s protonovou výměnnou membránou (PEM) a elektrolyzérů na bázi pevných oxidů, zvyšují účinnost a snižují náklady, nicméně nízkouhlíkový vodík v tuto chvíli stále není konkurenceschopný, kromě dalších problémů se spolehlivostí a škálováním.
Země a společnosti po celém světě v rámci svých strategií pro dosažení uhlíkové neutrality investují velké prostředky do nízkouhlíkového vodíku s cílem snížit v blízké budoucnosti jeho cenu.
2. Zachycování uhlíku: Urychlení dekarbonizace procesů s vysokým obsahem uhlíku
Ačkoli snižování emisí uhlíku zůstává hlavní prioritou, jak ji definuje Pařížská dohoda, několik těžko postižitelných průmyslových odvětví bude muset také investovat do technologií zachycování uhlíku (zejména v místě zdroje, jako je cementárna nebo ocelárna), aby dosáhla svých cílů dekarbonizace.
Nové metody zachycování CO2 jsou stále účinnější a méně energeticky náročné, což je podporováno značnými veřejnými investicemi zejména v USA a EU. Inovace zahrnují vývoj pokročilých technologií rozpouštědel, které vyžadují méně energie k zachycení, využití a uložení CO2 , a také pevných sorbentů nabízejících nižší náklady a vyšší selektivitu CO2 . Kromě toho se zdokonaluje filtrace CO2 od jiných plynů pomocí membránové technologie s cílem zlepšit její účinnost a škálovatelnost.
Nicméně zachycování uhlíku stále čelí specifickým výzvám, jako jsou náklady, skladování nebo konverze v průmyslových procesech. Významný výzkum probíhá také v oblasti odstraňování CO2 přímo z atmosféry prostřednictvím přímého zachycování vzduchem (DAC), i když tato aplikace je ve srovnání s alternativními řešeními zachycování uhlíku stále nákladná.
3. Syntetická biologie: využití síly přírody
Pandemie Covid-19 vynesla do popředí význam syntetické biologie pro ochranu veřejného zdraví a zdůraznila obrovský potenciál inovací, jako je syntetická mRNA, pro nebývale rychlý vývoj vakcín.
V listopadu 2023 bylo dosaženo významného milníku, když britský regulační orgán pro léčiva schválil terapii využívající nástroj pro úpravu genů CRISPR-Cas9 jako léčbu proti srpkovitému onemocnění, první svého druhu v historii medicíny. Syntetická biologie však jde mnohem, mnohem dál. Jedná se o interdisciplinární obor kombinující biologii, inženýrství, informatiku a biotechnologie, který umožňuje revoluční aplikace, jež by mohly výrazně ovlivnit medicínu, zemědělství a udržitelnost životního prostředí.
Tato technologie, která stojí na rozhraní rychlého technologického pokroku a kritických globálních potřeb, je připravena stát se v příštích několika letech horkým tématem. Mezi inovace na obzoru patří programovatelné buňky a organismy schopné vyrábět nové léky, ekologické chemikálie a udržitelné materiály, stejně jako průlomové objevy v oblasti editace genů, které nabízejí potenciál pro léčbu genetických poruch.
CIO Business World si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU