Perspektivní a ohrožená povolání

Některá zaměstnání jsou postupně vytlačována probíhající automatizací a robotizací, a naopak roste poptávka po nových perspektivních profesích. Dynamický byznys dramaticky mění požadavky na trh práce a lidé budou muset měnit svá povolání i několikrát. Bez ohledu na konkrétní pracovní pozici budou upřednostňováni uchazeči, kteří jsou kreativní, flexibilní a mají analytické myšlení.

Přehled perspektivních povolání začneme kariérním poradcem, protože kariérní poradenství bude hrát důležitou roli při výběru oboru, na který se budou lidé potřebovat rekvalifikovat, aby si našli adekvátní pracovní pozice, kde budou spokojeni a motivováni podávat dobré pracovní výsledky. Jedním z problémů, který ve zvýšené míře postihuje například konzultanty, IT specialisty, ale i manažery a obchodníky, je takzvané vyhoření. Velké firmy s tímto problémem bojují mimo jiné tak, že zaměstnávají psychology.

Více než dvouleté období pandemie si v mnoha případech vynutilo práci z domova. Spousta lidí si tento styl práce oblíbila a chtějí v něm pokračovat i po skončení pandemie. V mnoha firmách však po hromadném přechodu na home office nastal problém s koordinací takto pracujících zaměstnanců. Mnoho manažerů, zvyklých na klasickou organizaci práce, se nedokázalo novému stylu práce přizpůsobit a řídit práci lidí na dálku. Problémy se řešily za pochodu a někteří flexibilní manažeři se, aniž si to uvědomovali, stali koordinátory práce na dálku.

Paradoxně home office může vyvolat poptávku i po antagonistické manažerské pozici čili koordinátorovi klasické práce. Dva roky práce z domova vytvořily nové pracovní návyky a návrat do klasického pracovního prostředí může být doprovázen různými problémy. Zaměstnanci mohou například odmítat klasické postupy, protože ty, které používali při home office, se jim zdají efektivnější.

Psát o přínosu umělé inteligence by bylo nošením dřeva do lesa. Firmy pro posílení své konkurenceschopnosti budou potřebovat více než jen využívání existujících aplikací. Každá firma má svá specifika a ty je třeba zohlednit. Velká poptávka proto bude po vývojářích AI, kteří jsou schopní vytvořit modely strojového učení a aplikovat AI algoritmy ve firemní praxi. V mnoha firmách bude poptávka i po VR, AR či MX vývojářích. Pro některé záhadné zkratky znamenají virtuální realitu, rozšířenou realitu či smíšenou realitu. Přestože nasazování VR a AR řešení není tak rychlé, jak se původně předpokládalo, je to velmi perspektivní odvětví, které najde uplatnění v různých oblastech.

Přečtěte si také:

Průzkum: Digitální dvojčata pomáhají snížit emise

Mezi perspektivní povolání jednoznačně patří datový analytik, inženýr, vědec či detektiv. Moderní BI řešení jsou koncipována jako samoobslužná se stále vyšší mírou implementace AI, takže manažeři při tvorbě analytických modelů nejsou odkázáni na specialisty z IT oddělení. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že datový analytik je spíše ohroženým než perspektivním povoláním. Samozřejmě opak je pravdou.

Abyste získali konkurenční výhodu nad firmami, které využívají stejná řešení, potřebujete přesnější a sofistikovanější analytické modely a postupy než ty automaticky vytvořené. To je hlavní důvod, proč jsou analytici a datoví vědci stále více žádaní. Moderní analytické nástroje těchto dobře placených specialistů zbaví rutinních činností, takže se mohou plně soustředit na náročné záležitosti. Klasická BI řešení se zaměřují na deskriptivní analytiku s cílem identifikovat, co se momentálně děje. Manažeři pak replikují to, co funguje dobře, případně některé procesy vylepší a zároveň se snaží změnit procesy, které nefungují podle očekávání. Sofistikované analýzy však poskytnou i odpověď na otázku, proč některé procesy fungují lépe a jiné hůře.

Na základě výsledků lidé s rozhodovací pravomocí dokážou předvídat vývoj a operativně dělat změny potřebné k posílení konkurenceschopnosti. Například z několika zvažovaných projektů vyberou nejefektivnější. Datový analytik dostává požadavky od manažerů a marketingových specialistů a na základě těchto požadavků analyzuje údaje a snaží se v nich identifikovat vzory, souvislosti, trendy či předpokládané potřeby zákazníků. Datový inženýr má na starosti shromažďování údajů z různých heterogenních zdrojů – interních i externích, jejich předzpracování, vyčištění, případně i jejich zavedení do multidimenzionálních analytických databází. Datový vědec vytváří analytické modely na nejvyšší kvalitativní úrovni včetně programování algoritmů pro zpracování a analýzu údajů. Datový detektiv se snaží v takzvaných velkých datech nalézt vzory a souvislosti, o kterých ani nemáme tušení, že tam mohou být.

Masové využívání chytrých telefonů vyvolává velkou poptávku po vývojářích mobilních aplikací a UI designérech, kteří navrhují uživatelská rozhraní aplikací. Drtivá většina aplikací komunikuje s cloudovými službami a dramatickými změnami a vylepšeními procházejí i vývojová prostředí, takže programátoři musejí průběžně studovat nové technologie, aby jimi vytvořené aplikace obstály v silné konkurenci.

Analytici se shodují, že mezi nejvíce ohrožená povolání patří telemarketéři, lidé pracující v call centrech a částečně i správci klasické IT infrastruktury. Telemarketing, který stále masivně využívají někteří telko operátoři, se v současnosti považuje za překonaný a v blízké budoucnosti jej nahradí jiné, inteligentní formy marketingu, které nebudou tak přímé, prvoplánové a invazivní, ale budou přesně cílené, protože poskytovatelé platforem, které zobrazují reklamy, mají o nás stále více  přesnějších a důvěrnějších informací.

Pracovníky call center postupně nahradí různé formy chatbotů fungujících na bázi umělé inteligence a strojového učení. Změní se i forma komunikace, z klasických telefonických hovorů na interaktivnější videokomunikaci s humanoidním avatarem, animovanou postavičkou reprezentující příslušnou firmu či jiným zajímavým a přitažlivým ztvárněním. Vizuální prezentace chatbota je velmi důležitá, protože uživatelé upřednostňují „lidské“ interakce. I proto, co se týče formy, je umělá inteligence nejčastěji implementována jako digitální asistent nebo chatbot pro komunikaci se zákazníky.

Přečtěte si také:

Desatero tipů, jak začít s rozhodovací inteligencí

Současný trend migrace IT do cloudu pomalu, ale jistě „vyprazdňuje“ podnikové serverovny, takže správci klasické IT infrastruktury si musejí najít jinou oblast působnosti. Na rozdíl od telemarketérů či pracovníků call center to díky své kvalifikaci mají mnohem jednodušší. Přesun infrastruktury do cloudu je zbaví rutinní činnosti a také cloudové služby využívané firmou je třeba spravovat, řešit přidělování uživatelského přístupu pro zaměstnance a podobně. Samozřejmě jsou i výjimky, například pracovník IT oddělení, který dvacet či více let pečuje o servery s operačním systémem Windows NT a o nové technologie se nezajímá. Když budou „jeho“ servery v rámci konsolidace zrušeny, bude mít takový konzervativní IT specialista s dalším uplatněním problém.

Některá povolání sice nebudou přímo ohrožena, avšak v jiných oblastech náš vzdělávací systém generuje přebytek absolventů hlavně v oblasti managementu, podnikové ekonomiky, nemluvě o přebytku absolventů v oblasti sociálních věd. Velký rozdíl je také mezi absolventy stejného oboru z různých škol a univerzit. Rozdíl je v tom, jakou míru praktických zkušeností a dovedností získali během studia.

Zatímco absolventi univerzitního i středoškolského studia v oblasti managementu a ekonomiky se ve většině případů dokážou přizpůsobit a najít uplatnění, například v marketingu, rekvalifikace absolventů společensko-vědních oborů bude náročnější a může trvat i několik měsíců.

Autor je redaktor magazínu NexTech

Článek vyšel v magazínu CIO BW 03, který si můžete zakoupit zde.