Jde o klíč k otevření dveří vstříc internetu věcí, chytrým městům a síti 5G. Nic z toho nemůže bez pořádného backgroundu fungovat, a zde je tím backgroundem právě stabilní, rychlé a všudypřítomné internetové připojení.
A v ČR mimo ta největší města – a to ještě jen někde – chybějí všechny tři důležité ukazatele. Jsme zemí Wi-Fi, s pevným připojením je to tu podstatně horší.
Nejde o přehánění, o internetovém připojení se mnohdy mluví jako o základním lidském právu, podobně jako jsou voda nebo plyn či elektřina. Pro regiony jde o důležitý prvek: umožňuje do pracovního úsilí implementovat nové řídicí metody typu home office nebo přímo dlouhodobé externí práce z domova. Ale významný je samozřejmě i pro samotné podniky: chtějí, aby se jejich zaměstnanci mohli připojit odkudkoliv bez obav, že by jim třeba na hodinu nebo dvě nešel internet nebo byl zoufale pomalý.
JAK NA TOM TEDY JSME?
Nic moc. K internetu je podle CEVRO připojeno 80 % domácností, ale jen 15% skrze optický kabel, což je tristní číslo. Nejvyšší počet, 23 %, je připojen skrze Wi-Fi a dalších 23 % přes již zastaralý ADSL/VDSL kabel. Kabelová televize je řešením pro 19 % občanů, mobilní LTE pro 12 %. 7 % respondentů si není jistých a 1 % uvedlo připojení jako „jiné“.
Jsme tak pod průměrem EU, ten činí 87 %; špatná je i rychlost optických sítí, průměr 46 Mbit/s nás dává až na 48. místo, před námi je třeba i Rumunsko a jeho překvapivě moderní infrastruktura, nebo dokonce Panama či Rusko.
Nejobvyklejší rychlost domácností v ČR je pak 16–30 Mbit/s (26 %), což je zcela nedostačující číslo. Přes 100 Mbit/s má jen 14 % domácností. Nezapomeňme, že to je udávaná rychlost připojení, reálná bývá o mnoho nižší, což je rovněž specifikum České republiky, kde jde o standardní stav.
A kdo používá vůbec u nás internet denně?
Jednoduchá otázka, očekávaná odpověď. Do 44 let věku jde o 90,9 % občanů, u kategorie do 24 let je to dokonce 97,6 %. Poté již využití strmě klesá a věková kategorie 65+ už denně využívá internet jen ve 24,9 % případů. Tím ovšem nijak nevybočujeme ani z očekávání, ani z dat EU.
Kde je problém?
Legislativa. Problémů je samozřejmě vícero, potřeba je obrovské množství velmi drahých investic – Juraj Bóna, chief country office pro T-Mobile CZ, uvedl budoucí investice za 1,5 miliardy korun ze strany Deutsche Telekomu, a to ani nemluvě o již provedených investicích ze strany T-Mobilu, O2 a páteřních poskytovatelů (dříve např. Sloane Park, dnes UPC, tedy brzy již Vodafone).
Jenže investice by šly o mnoho lépe, kdyby průměrná délka stavebního řízení – a teď se podržte – nebyla 500 dní. Opravdu, potvrzeno i Martinem Kupkou, místopředsedou ODS a starostou obce Líbeznice, v současnosti je situace kolem stavebního řízení absolutně neúnosná, nesmyslná a přímo blokující možnost výraznějšího šíření optických sítí. Pokud je nutné na stavbu čekat 500 dní, oslovit kolem 100 lidí a mít na celé řízení vybudován ve firmě velký tým právníků a odborníků, ochota stavět rapidně klesá.
Ideální není ani spolupráce mezi obcemi a operátory (obcím se do stavby často příliš nechce, přestože je to pro politické body dobrá záležitost) a podpora státu chybí leckdy úplně.
Bez optiky nebude 5G, zaznělo dosti jasně na tiskové konferenci CEVRO Institutu. Tak doufejme, že bude optika.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU