Volba nejlepšího softwarového řešení pro podporu podnikových procesů se vždy odehrává v mezích dvou základních, avšak zpravidla protichůdných kritérií – a to vysokými nároky na možnosti funkcionalitu a požadavkem na co nejnižší náklady. Jestliže si lámete hlavu nad řešením otázky „koupit, či vyvíjet“, pak by vaší pozornosti neměla ujít oblast open source softwaru.
Ve chvíli, kdy vystane potřeba implementovat nový softwarový systém pro podporu firemních procesů, stojí IT manažer hned na začátku před zásadním rozhodnutím, které ovlivní nejen realizaci takového projektu, ale i celý zbytek životního cyklu aplikace včetně její údržby. Zatímco základní otázka – zda příslušné řešení koupit či vyvinout vlastními silami – zůstává po léta stále stejná, její význam se v kontextu vývoje trhu podnikových aplikací mění.
Nákup softwarového produktu představuje určitou sázku jistotu, nicméně nejedna firma se obává, že pro ni z hlediska nákladů bude znamenat značné břemeno. Mnozí z dodavatelů se ale v posledních letech více zaměřili i na trh malých a středních firem, díky čemuž jsou dnes dostupná i mnohá méně komplexní řešení za přijatelné ceny. Ovšem po agregaci finančních položek souvisejících s kontrakty na instalaci, údržbu a podporu se náklady mohou stále pohybovat v nepříznivých dimenzích.
Na druhé straně vývoj softwaru „od nuly“ se jeví jako nákladově výhodný, často však jde o značně obtížný úkol. V průběhu jeho plnění se mohou vyskytnout komplikace, na nichž některé projekty ztroskotávají, případně vedou k ohrožení termínů realizace atd.
Open source může nabídnout velmi zajímavý kompromis mezi oběma variantami – na začátku máte k dispozici kód základní aplikace na velmi dobré úrovni, do níž v průběhu doby můžete doprogramovat funkcionalitu specifickou pro potřeby vaší firmy. Přitom se opíráte o know-how početné a erudované vývojářské komunity z celého světa. Samozřejmě i zde je třeba zvážit některá úskalí – i v případě open source softwaru je třeba brát ohled na licenční podmínky, abyste se nedostali do ožehavých problémů, a spočítat si náklady na podporu, bez níž se ani zde neobejdete.
V následujícím textu vám Business World přináší přehled některých zajímavých open source projektů a systémů, které mohou posloužit jako velmi dobré příklady pro ilustraci předchozích řádků. Ačkoliv není možné přinést jejich vyčerpávající obchodních aplikací na bázi open source, mohou dále uvedené příklady ukázat, co je dnes tato komunita schopna nabídnout.
Business Inteligence
Mnohým zákazníkům a ISV dělají vrásky na čele licenční poplatky za business intelligence (BI) software, takže je jenom logické, že se mezi open source projekty objevily i takové, které jsou právě na BI zaměřeny. S prvními výsledky vyrukovala Eclipse Foundation, u níž patří BI mezi 7 projektů nejvyšší úrovně. Letos v létě uvolnila verzi 1.0 svého řešení BIRT (Business Intelligence and Reporting Tools) pod svojí vlastní licencí Eclipse License schválenou OSI (Open Source Initiative).
BIRT je primárně navržen jako reportingový systém pro webové aplikace založené na Javě, jenž je postaven na frameworku označovaném Open Data Access, který nabízí velkou flexibilitu při výběru datových zdrojů. Sestává ze dvou součástí: Jednou je soubor JAR (Java Archive), obsahující komponenty run-time prostředí určené pro nasazení na aplikačním serveru, a druhou report designér, dodávaný jako plug-in Elipse. Ten umožňuje jednoduchou WYSIWYG editaci a nabízí paletu standardních položek reportů. Pro ty, kdo se neobejdou bez profesionální podpory, údržby a školení, nabízí veškeré služby týkající se BIRT společnost Actuate. Ta také pod komerční licencí nabízí i vlastní verzi BIRT.
Další organizací, která se orientuje na BI, je start-up Pentaho soustřeďující se na vývoj kompletní BI platformy, která má obsahovat nástroje pro reporting, analýzu, kontrolní panely, data mining a workflow. Pozornost sice budí informace o tom, že mezi členy vývojového týmu jsou i takoví, kteří mají zkušenosti z práce na BI projektech ve společnostech Cognos, Oracle či SAS, nicméně na reálné výsledky si budeme muset počkat až do období před koncem letošního roku.
Architektura hlavního serveru bude založena na J2EE a příslušné klientské prostředí je podobně jako u BIRT postaveno na Elipse. Důraz je kladen na flexibilitu a podporu moderních technologií, jako jsou XML definice pro veškerý obsah a rozhraní webových služeb pro analytické komponenty. Podle dostupných informací by mělo být řešení dostupné pod licencí LGPL a licencí „typu LGPL“ (viz web projektu, na němž je k dispozici i roadmapa).
CRM
Pro většinu firem je podpora zákazníků a prodeje citlivým tématem, což znamená, že CRM (Customet Relationship Management) je kritickým elementem jejich softwarového zázemí. Ačkoliv vůči open source produktům mohou mít nedůvěru, jejich výhodou je to, že jsou ihned k dispozici ke stažení a neomezenému vyzkoušení, zatímco komerční řešení je obvykle k dispozici v nějakým způsobem omezené zkušební verzi. Vyzkoušení open source verze vás nemusí stát nic a máte volnou ruku k experimentům.
Pravdou je, že open source nemůže nabídnout alternativu, která by se plně vyrovnala drahým high-endovým CRM aplikacím nebo hostovaným službám (jako třeba Siebel nebo Salesforce.com). Pro menší a středně velké firmy však některé projekty mohou nabídnout zcela adekvátní řešení na překvapivě dobré úrovni.
Kupříkladu SugarCRM představuje kompletní systém podnikové kategorie založený na open source technologiích jako PHP, MySQL a Apache. Základní verze je dostupná k volnému stažení pod speciální licencí, k dispozici je i komerční verze Sugar Professional. Placená podpora je ovšem dostupná pro obě varianty. Obzvláště verze Professional je plnohodnotným CRM pro střední podniky s bahnatou nabídkou funkcí. Ve verzi 3.0 je k dispozici třeba nástroje pro správu kampaní a kontaktních seznamů, e-mailový marketing, projektový management, adresář zaměstnanců a synchronizaci kalendáře. Ve verzi 3.5 bude navíc podporována i práce klientů off-line, což je užitečné pro obchodníky pracující „v terénu“. K dispozici má být rozsáhlý framework pro volitelné moduly a podpora databází Oracle.
Dalším příkladem může být Compiere, který už sice patří spíše do kategorie ERP řešení, disponuje však i integrovanou CRM funkcionalitou. Nabízí logický pohled na aktivity týkající se zákazníků i možností prodeje, lead tracking, správu kampaní, analýzu profitability u zákazníků či samoobslužný on-line dotazník pro obchodní partnery.
Open for Business Project nabízí, podobně jako Compiere, širokou sadu e-businessových aplikací, jako je CRM a ERP, pod licencí MIT. Nejsou však k dispozici jako diskrétní moduly, celá sada je postavena na společném datovém modelu a slouží ke správě prodejů, účetnictví, vybavení atd. To má své výhody i nevýhody – různé aktivity jsou sice v rámci systému dobře integrovány, abyste však mohly využít potřebné funkce, budete nuceni instalovat kompletní monolitický systém. Podporu však nabízí několik konzultačních organizací.
ERP
Účelem ERP (Enterprise Resources Planning) není pouze poskytnout jednotné aplikační rozhraní pro všechny aspekty obchodních procesů, ale poskytnout také nástroje pro data mining. Společnosti jako J. D. Edwards, Oracle či SAP investovaly do vývoje ERP softwaru značné prostředky. Nelze se proto divit, že svá řešení přizpůsobitelná pro jakoukoliv oblast podnikání prodávají za ceny, jež si mnohé z firem jednoduše nemohou dovolit zaplatit. Tady má ale open source co nabídnout.
Značná část prostředků, které jsou na ERP systém vynakládány, připadne na služby konzultantů zabývajících se obchodními procesy a programováním – jejich úkolem je přizpůsobit komerční software obchodním procesům zákazníka. Tomu se u open source ERP můžete vyhnout díky přístupu ke zdrojovému kódu. Přizpůsobení vašim požadavkům tak můžete provést sami.
K nejznámějším zástupcům ERP aplikací z oblasti open source patří zmíněný Compiere. Vedle důrazu na obchodní analýzu zahrnuje také moduly CRM, POS (Point Of Sale) a správu skladu, takže disponuje velkou flexibilitou pro nejrůznější obchodní scénáře. Lze jej integrovat s většinou relačních databází podporujících JDBC, specifická podporu nabízí pro Oracle a Sybase, mezi podporované serverové a klientské platformy patří Linux, Solaris, Windows a další. Compiere je publikován pod licencí Mozilla.
Pod GNU licencí je dostupný systém webERP vybavený plnou funkcionalitou pro účetnictví (včetně účetní knihy, knihy dodavatelských a pohledávkových účtů), zabezpečení a uživatelsky přizpůsobitelným webovým front-endem. Je orientován na obchodní procesy ve výrobní oblasti a podporuje správu objednávek i skladu. Nedisponuje však moduly pro správu zákazníků, HR apod. Podporu na různých úrovních však poskytuje několik firem po celém světě.
Pro mnohé další ERP projekty (a platí to ostatně pro open source software obecně) je charakteristické, že různé systémy poskytují různým způsobem omezené funkční sady. Například Linux-Kontor neobsahuj účetní modul a soustředí se hlavně na správu zákazníků, objednávek a skladu či fakturaci. Tutos sice používá označení ERP, spíše však připomíná groupwarovou aplikační sadu. Je tedy žádoucí dobře zvážit možnosti jednotlivých systémů, abyste se ujistili, že mohou poskytnout to, co očekáváte.
Řízení procesů
Další z kritických oblastí podnikové informatiky a pro open source v minulosti ne zcela typickou doménou je řízení procesů. Pozornost věnovaná v posledních letech architekturám typu SOA byla nicméně jednou z hybných sil při vzniku řady nových projektů soustředěných na vývoj enginu, který by umožnil řídit a orchestrovat nesourodé služby a EJB komponenty.
Po akvizici open source workflow enginu jBPM vstoupila na pole řízení obchodních procesů společnost JBoss, která tak rozšířila portfolio nad rámec svého aplikačního serveru. JBPM může pracovat jako samostatná aplikace nebo vestavěná komponenta jiného systému a nabízí kromě samotného enginu i grafický nástroj pro design procesů, s nímž lze vytvářet workflow. Do budoucna se počítá s podporou standardu BPEL (Business Process Execution Language) a v dlouhodobějším horizontu by se mělo jBPM rozvinout v plnohodnotné ESB řešení. Nyní je k dispozici je pod licencí LGPL.
Například Apache Software Foundation dnes považuje svůj Project Agila za klíčovou součást sady javových nástrojů Jakarta. Podle zástupců organizace jde o poslední důležitou součást javového middlewarového stohu Apache, jež je nezbytná k tomu, aby se tato softwarová sada mohla srovnávat s komerčními produkty od výrobců jako IBM či BEA. Projekt se zatím nachází v podstatě ve fázi zárodku, přičemž základ kódu byl převzat od Gluecode. Agila by měla představovat vestavný BPM engine vhodný pro použití v rámci J2EE řešení i „nižších“ platforem jako J2ME.
Vedle těchto velkých hráčů je k dispozici nebo ve fázi vývoje ještě několik dalších workflow enginů. Řízení obchodních procesů je však velmi komplexní záležitostí vyžadující hlubokou expertizu, takže při sázena open source alternativu v této kategorii by pravděpodobně bylo jistější spolehnout se na projekty podporované organizacemi s dobrým finančním a profesionálním zázemím (jako jsou například právě Apache a JBoss).
Adresářové služby
Správa identit, SSO (Single Sign-On) či automatické přidělování zdrojů si získávají stále větší pozornost IT manažerů, a tak se adresářové služby stávají nepostradatelnou součástí síťové infrastruktury podniků. Ačkoliv existuje několik open source projektů orientovaných na tuto oblast, žádnému se nepodařil tak zásadní průlom, jakého dosáhl Apache na trhu webových serverů.
Dosud nejznámějším je zatím OpenLDAP, projekt, jenž nabízí spolehlivý, škálovatelný a stabilní LDAP server, replikační server a několik základních nástrojů. Kód dostupný pod speciální licencí organizace OpenLDAP Foundation, která zajišťuje jeho údržbu, byl portován na řadu platforem včetně Linuxu, Mac OS X, Windows atd. I přes své nesporné kvality postrádá OpenLDAP některé z „vychytávek“, které nabízejí komerční LDAP systémy Microsoftu, Novellu či Sun Microsystems, a může správcům působit těžkou hlavu při konfiguraci.
Ačkoliv v případě společnosti Novell tvoří open source klíčovou součást její dnešní strategie, systém eDirectory zůstává komerční záležitostí. To znamená šanci pro linuxového dodavatele Red Hat, který jako open source poskytnul svůj RHDS (Red Hat Directory Server), systém založený na produktu Nestcape Directory, získaný akvizicí od společnosti Netscape. RHDS je k zatím dispozici pro Windows, Solaris (Sparc) a HP-UX (PA-RISC) a poskytuje vyspělé funkce jako frakční replikaci, speciální funkce pro rozsáhlé databáze, replikaci přes WAN spoje, synchronizaci s Active Directory atd. Dnes je RHDS dostupný pouze v rámci modelu předplacené podpory, nicméně proces uvolňování kódu pod licencí GPL už začal v podobě projektu s názvem Fedora Directory Server. Zatím je k dispozici pouze LDAP server a několik nástrojů příkazové řádky, další moduly – včetně konzole pro správu – by však měly přibývat.
V dlouhodobém horizontu by podle mnohých pozorovatelů mohl projekt Fedora získat v porovnání s OpenLDAP navrch. Ten je už ale zakořeněný coby de facto standard pro implementaci open source adresářových serverů, takže k případná výměna pozic rozhodně nebude rychlá. Obě řešení ale představují solidní volbu pro základní funkcionalitu, a to dokonce i v oblasti velkých databází.
Enterprise Service Bus
Javové aplikační servery se rychle stávají komoditou, takže není překvapivé, že se objevují i open source implementace dalších prvků middlewarového stohu. V posledních měsících se objevilo především několik překvapivě vyspělých implementací ESB (Enterprise Service Bus).
Nejdelší historií se může v oblasti ESB pochlubit projekt Mule vyvíjený od roku 2003 a sponzorovaný firmou SymphonySoft. Nyní je dostupný ve verzi 1.1 a široké možnosti síťového přenosu JMS, POP3, TCP, UDP, servlety a multicast. Implementace specifikace JBI (Java Business Integration) pro integraci aplikací je očekávána až ve verzi 2.0. Pro někoho může být nevýhodou, že je dostupný pod vlastní licencí SymphonySoftu.
Několik zajímavých projektů je teprve v počáteční fázi. Společnost Iona Technologies nastartovala projekt komunity ObjectWeb tím, že poskytla kód javového ESB Celtix pod licencí GNU LGPL. Celtix má podporovat specifikaci JBI, dále WSDL, JMS (Java Messaging Service), SOAP či XML. Nástroje pro konfiguraci a správu budou založeny na Elipse. O slovo se hlásí i Sun Microsystems, který na své výroční konferenci JavaOne oznámil vlastní volně dostupné ESB – pojmenované Java Open Enterprise Service Bus a postavené opět kolem specifikace JBI 1.0. Sun má v plánu využít kód vyvíjený v rámci open source projektu hostovaného na serveru Java.net i pro komerční produkty. Jinak bude dostupný pod licencí označovanou Common Development and Distribution Licence.
Kterékoliv z uvedených řešení může být dobrým startovním bodem, nicméně pro vysoce škálovatelná nasazení se zřejmě ve větší míře neuplatní. Vzhledem k tomu, že jsou mnohá ESB založena na specifikaci JMS coby standardu pro přenos zpráv, pro firmy, které již investovaly do JMS serverů od výrobců jako Cape Clear Software, Fiorano Software nebo Sonic Software, bude zřejmě logičtější vsadit spíše na ESB produkty těchto dodavatelů nebo na některá konvenční middlewarová řešení.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU