Nové investiční příležitosti přicházejí

Máte peníze? To je dobře. Ale to je jen začátek. Můžete o ně přijít, můžete je uložit na směšný úrok v bance a můžete je také se ziskem (nebo se ztrátou) investovat. Jak investovat co nejvýhodněji, na to jsme se zeptali Libora Vaníčka manažera podílových fondů a retailového bankovnictví ING Bank.


Úspory domácností v České republice jsou sice poměrně vysoké, ale jejich větší díl stále tvoří bankovní depozita. V čem vidíte důvody tohoto stavu?
Důvodů je více. Jedním z nich je značná míra konzervativnosti českých domácností, dalším je z mého pohledu určitá nezkušenost s investicemi jinou formou, prostřednictvím jiných finančních nástrojů. Přece jenom je zde historická mezera v letech ´48 až ´89, kdy neexistoval kapitálový trh a kdy poměrně silné ročníky neměly možnost se setkávat s finančními produkty, které jsou v rozvinutých ekonomikách klientům běžně dostupné. Znalost finančních produktů je v ČR výrazně nižší.

Svoji negativní roli sehrály i krachy řady malých bank a vytunelování některých investičních fondů v devadesátých letech. Tyto negativní skutečnosti chuť investovat jistě nepodpořily.

V posledních letech ale dochází k určitým změnám investičního myšlení našich obyvatel a naši spoluobčané nacházejí nové způsoby, jak úspory investovat. Hlavním motivátorem je snaha dosáhnout vyšší míry zhodnocení, než jakou nabízejí bankovní depozita.


Do jakých instrumentů se budou dle vašeho názoru úspory přesouvat?
První výrazná vlna odlivu prostředků z bankovních depozit nastala s rozvojem a podporou stavebního spoření. To je produkt, který nyní již využívá většina našich obyvatel. Je zde poměrně výrazná státní podpora, byť po poslední úpravě zákona došlo ke snížení atraktivnosti tohoto produktu. Přesto je do úrovně 20 tisíc Kč stále velmi zajímavý.

Dalším finančním produktem, který bude stále častěji využíván, je životní pojištění. Pokud se podíváme na statistiky ze zemí západní Evropy, uvidíme, že procentní zastoupení investic v tomto nástroji na celkovém objemu úspor domácností ve srovnání se střední Evropou a i Českou republikou je výrazně vyšší. V České republice v současnosti investice do životního pojištění tvoří přibližně 8 % celkových aktiv našich spoluobčanů, ve vyspělých ekonomikách je to kolem 20 %.

Významnou roli může sehrát chystaná penzijní reforma – jde jen o to, jakým způsobem bude připravena a jak bude provedena. Pozitivní zkušenost můžeme vidět na Slovensku, kde celková osvěta ohledně penzijní reformy, informace, že je třeba spořit na stáří a že existují různé způsoby, jak si na stáří uspořit prostředky, vedla ke zvýšení finanční vzdělanosti slovenských občanů. Ti dnes již dokáží běžně rozlišovat mezi jednotlivými investičními profily podílových fondů, které používají v rámci druhého pilíře penzijního systému.

Lze přepokládat, že i pozice podílových fondů bude nadále posilovat a pozitivní vývojový trend z předchozích let se udrží.




----------------------
Libor Vaníček je manažerem podílových fondů a retailového bankovnictví ING Bank. V oboru kolektivního investování pracuje již více než deset let. Od roku 1998 pracuje v ING Bank, kde byl do roku 2003 odpovědný za výkon činnosti depozitáře investičních, podílových a penzijních fondů a poskytování finančních služeb těmto společnostem. Od roku 2004 řídí oblast podílových fondů a retailového bankovnictví ING Bank v České a Slovenské republice.

Jak by mělo vypadat základní investiční porfolio lidí, kteří se s investicemi doposud nesetkali?
Základ by měl být v podílových fondech zaměřených na peněžní trhy a dluhopisech v tuzemské denominaci. Podle míry akceptace rizika mohou do portfolia přidat akciové investice - především v lokální měně. Tím eliminují měnové vlivy a rizika. V omezené míře mohou začínající investoři zvolit i investici do akciových fondů z vyspělých trhů, mám na mysli především Spojené státy a západoevropské trhy. To ovšem pouze tehdy, pokud jsou si investoři plně vědomi rizik s takou investicí spojených.

Stanovit univerzální pravidlo poměru jednotlivých druhů podílových fondů v portfoliu klienta lze pouze velmi obtížně. Každý jsme individualita s vlastními potřebami, očekáváními, plány a připraveností akceptovat různou míru rizika. Pokud se někdo obává, že nedokáže všechny souvislosti spojené s investování správně vyhodnotit, doporučuji obrátit se na specialisty prodeje podílových fondů, kteří jsou schopni navrhnou vhodné složení portfolia na základě potřeb klienta. Přesto pokud bych měl stanovit velmi základní a obecné rozložení portfolia začínajícího investora, tak by, dle mého názoru, akciová část neměla překročit 10--15 % portfolia. Zbytek by měl být tvořen fondy peněžního trhu a dluhopisovými fondy.


Nově budou moci být nabízeny široké veřejnosti hedge fondy a realitní fondy. Jsou vhodné pro drobného investora?
Pokud bych měl z těchto dvou druhů fondů vybrat ten z mého pohledu vhodnější pro běžné investory, rozhodl bych se pro fondy realitní. Ale i mezi fondy realitními je třeba rozlišovat mezi dvěma základními druhy fondů. Na trhu se můžeme setkat se skutečně realitními fondy, to jsou fondy, které nakupují do svého majetku nemovitosti tak, jak je známe - nákupní centra, administrativní budovy. Tyto fondy jsou považovány za skutečně realitní.

Nicméně poměrně často se na trhu setkáváme i s fondy, které neinvestují přímo do nemovitostí, přesto ve svém názvu obsahují slovo "nemovitostní" nebo "realitní". Jsou to fondy zaměřené na investice do společností, které se sami v tomto prostředí pohybují. Jsou to developerské, realitní nebo stavební společnosti.

Je třeba vždy se seznámit se statutem fondu, případně s prospektem fondu, aby investor věděl, do jakého fondu investuje.


Na co dalšího by si měl dát investor pozor, kromě toho, do jakého realitního fondu investuje? Jsou tam ještě nějaká další rizika?
Obecně u realitních fondů, těch skutečně realitních, investujících do nemovitostí, existuje riziko nižší likvidity investic ve srovnání s investicemi do akciových titulů nebo do dluhopisů. Prodat nemovitost, kterou má fond v majetku, není záležitost jednoho dne. A to je fakt, který je třeba vzít v úvahu, pokud se rozhoduji o této investici.

Novela českého zákona o kolektivním investování vychází zejména z legislativy německé, a na německém trhu jsme mohli zaznamenat negativní zkušenost právě s realitními fondy na konci loňského roku, kdy došlo ke značnému odlivu prostředků z nemovitostních fondů.

Jaké výnosy můžeme očekávat v realitních fondech?
Není zde žádná místní historická zkušenost, a co jsem měl možnost diskutovat s některými klienty investice do realitních fondů, tak řada z nich má nerealistická očekávání, že realitní fondy budou splňovat dvě věci - naprostou bezpečnost, protože někde jsou budovy do kterých investují, a budou přinášet zhodnocení na úrovni akciových titulů.

Obávám se, že takto uvažující investoři mohou být rozčarováni. Zhodnocení „skutečných“ nemovitostních fondů se dlouhodobě pohybuje mírně nad úrovní zhodnocení dluhopisových fondů a nedosahují výnosů akciových fondů
.
Je otázkou, jak se na našem trhu etablují realitní fondy . Realitní fondy jsou novinkou jak pro klienty, tak i pro většinu potenciálních správců. Kdyby se hodně investorů nadchlo pro tento druh fondů a nainvestovalo velké objemy, tak by správci mohli mít obtíže vhodně investovat prostředky klientů.

Určitou nevýhodou realitních fondů je i nižší likvidita v porovnání s například dluhopisovými či běžnými akciovými fondy. Přestože 10 % majetku musí mít v likvidní podobě, tak to nemusí být dostačující, pokud se při nějaké případné negativní zprávě rozhodne významná část klientů odprodat své cenné papíry. Nebude-li fond schopen vyplácet z likvidní rezervy, bude muset část portfolia nemovitostí odprodat. Prodat nemovitost za dobrou cenu chce svůj čas. S touto situací má svoji zkušenost již zmíněné Německo, kde některé nemovitostní fondy musely pod tlakem investorů na zpětný odkup svých cenných papírů ukončit svoji činnost.

S realitními fondy, které investují prostřednictvím developerských a realitních společností, je zkušenost v České republice mnohem větší. Zahraniční správci tyto fondy nabízejí delší dobu a likvidita těchto instrumentů je bezproblémová.


A hedge fondy byste drobným investorům tedy vůbec nedoporučil?
Neřekl bych, že je nedoporučuji drobným investorům obecně, ale nedoporučil bych je drobným začínajícím investorům. Jsou to instrumenty, které s sebou nesou vyšší míru rizika než fondy nemovitostí. Využívají různé techniky derivátů, krátkých prodejů, pákových efektů...

V rámci správy hedgeových fondů se používá celá řada investičních strategií, a pokud se rozhodnu, že do takového fondu chci vstoupit a chci s ním investovat, měl bych se dostatečným způsobem seznámit s jeho investiční strategií a -- co je v případě těchto fondů rovněž velmi důležité -- znát a důvěřovat správci fondu. Je vhodné tuto investici realizovat se správcem, který má v této oblasti dlouholeté zkušenosti a dosahoval alespoň průměrných výsledků. I když i zde, ostatně tak jak u všech druhů podílových fondů, platí, že předchozí výsledky nejsou zárukou výsledků budoucích.

Při výběru investice se nelze rozhodovat pouze podle typu fondu - akciový, dluhopisový, peněžního trhu ad., ale je třeba zvažovat i region a oborové zaměření investice. Jaké oblasti a jaké obory jsou podle vašeho názoru v současnosti perspektivní?
V posledních letech jsme měli možnost realizovat významné zisky ve střední Evropě i České republice, která na akciových trzích zaznamenávala velmi atraktivní výnosy. Důvodů byla celá řada, především vstup České republiky a okolních států do Evropské unie a následný přínos tohoto přistoupení. Otázkou je, zda tu ještě existuje prostor pro takto zajímavé růsty, které jsme viděli v předchozích letech. Já se domnívám, že ano. Celkem pozitivní makroekonomická data přicházejí ze „staré“ Evropy, hlavního obchodního partnera středoevropských zemí, a především z těchto zemí samotných Růsty trhů ve střední Evropě již ale zřejmě nebudou na úrovni procent, které jsme viděli v posledních třech letech (30--40 %).

Existují teritoria, kde by se něco podobného opakovat mohlo. Z evropských zemích je to například Bulharsko, Rumunsko či některé země bývalé Jugoslávie, které se nacházejí dnes ve velmi obdobné situaci jako Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko v letech 2000 - 2002. Pokud se těmto zemím podaří stejným tempem a stejně kvalitně se připravit na vstup do Evropské unie, tak bychom mohli podobný pozitivní vývoj vidět i na jejich kapitálových trzích. Je však před nimi ještě dlouhá cesta, na které budou muset překonat řadu překážek. V tomto období mohou být trhy značně volatilní.

Z geograficky vzdálenějších zemí dosahuje velmi zajímavých ekonomických výsledků v posledních měsících Japonsko. Deflační období v Japonsku skončilo v loňském roce, ekonomika roste blízko pěti procentům (růst HDP ve 4. čtvrtletí roku 2005). To jsou zajímavá čísla. I další ukazatele dávají určité signály k tomu, že ekonomika je na růstové vlně a že kapitálové trhy by z toho mohly profitovat.

U zemí s vyšší mírou rizikovosti, tak zvané emerging markets, to je opět otázka toho, jak procentně zastoupená by tato investice měla být v portfoliu běžného klienta. Jsou to trhy s potenciálem vyšších výnosů, na druhou stranu je potřeba vzít seriózně v úvahu veškerá rizika, která jsou s těmito trhy spojená. Ať už jsou to rizika politická, měnová, pochopitelně cenová. Jestliže dnes hovoříme především o začínajících investorech, pro ně nejsou emerging markets vhodné.


Jaké má drobný český investor možnosti investovat v Rumunsku, Bulharsku či Japonsku nebo na rozvíjejících se trzích?
Dnes již velmi kvalitní. Možností je celá řada. Na českém trhu působí významné světové investiční společnosti a každá ve své nabídce má podílový fond s názvem emerging markets, některé mají ve své nabídce fondy zaměřené na European emerging markets, naše společnost má fond zaměřený na region Viszegrádu, který prostřednictvím některých společností fakticky zprostředkovaně již investuje v oblasti Balkánu - Rumunsko, Bulharsko. Rovněž fondy zaměřené na Japonsko jsou běžnou součástí nabídky. Dnes už to vypovídá spíše o ochotě akceptovat rizika na těchto trzích než o tom, jestli ta možnost je, či není.

Výše investice do těchto fondů se pohybuje již od velmi nízkých částek. Začíná se na 500 Kč, což si myslím, že z těchto trhů tvoří opravdu dosažitelné příležitosti.

A které obory podnikání považujete za perspektivní v nadcházející době?
Z oborů z pohledu investora do podílových fondů se v posledních měsících atraktivními jeví biotechnologie, zajímavě vypadají i některé suroviny a materiály. Platí zde podobné pravidlo jako při investicích do rozvíjejících se trhů -- mohu zde investovat, pokud těmto trhům věřím a uvědomuji si rizika, ale neměl bych sázet na jednu kartu, vhodné je rozložit riziko do více investičních možností.


I drobný investor může investovat přímo do akcií a dluhopisů. Komu byste tento způsob doporučil a koho byste před ním varoval?
Doporučit tento druh investic mohu velmi široké skupině investorů. Jsou zde ale určitá omezení, především finanční. Pokud jsme hovořili o podílových fondech a o jejich minimálních investicích v úrovni 500 Kč, tak v případě přímých investic na kapitálových trzích jsou tyto objemy posazeny výrazně výše. 500 Kč dnes na pražské burze znamená nákup jedné akcie Telecomu, na druhou stranu si mohu koupit prostřednictvím fondu podíl na portfoliu deseti dvaceti titulů, což mi umožňuje daleko vhodnějším způsobem rozložit riziko.

Pokud budu investovat sám, musím věnovat více času sledování trhů a titulů, na které jsem vsadil. Musím zjišťovat jak si tyto společnosti ekonomicky stojí, jaké informace o nich přicházejí, zda se mění některé základní finanční ukazatele. Pokud investuji prostřednictvím podílových fondů, tuto práci a zodpovědnost přenáším na svého portfolio manažera.


Velkým konkurentem akciových fondů jsou tzv. "indexové akcie". Jaké jsou výhody a naopak nevýhody akciových fondů ve srovnání s indexovými akciemi?
Nejprve je vhodné oddělit investiční certifikáty a indexové fondy. Pokud vlastním indexový certifikát, v podstatě půjčuji své prostředky někomu, kdo daný certifikát vydává. Zpravidla to bývá banka, která za získané peníze nakoupí portfolio cenných papírů, které odpovídá složení indexu dle investičního mandátu. V takovém případě je certifikát vydávaný na dobu zpravidla několika let, což znamená, že po skončení tohoto období musím certifikát vrátit. Investici tak musím ukončit, i kdybych měl zájem v investování setrvat.

Indexové akcie mají naopak neomezený investiční horizont, čímž se částečně podobají otevřeným indexovým podílovým fondům. Indexové akcie zcela kopírují složení podkladového indexu a emitují je zpravidla velké společnosti. Indexové akcie mohu na trhu kdykoliv prodat, stejně jako mohu kdykoliv požádat o zpětný odkup cenných papírů indexového podílového fondu.

Z pohledu klienta mají indexové podílové fondy výhodu v tom, že vždy poskytují základní dokumenty a materiály v českém jazyce (statut, prospekt, pololetní a roční zprávu). Faktem je, že za správu fondu se platí určitý manažerský poplatek, který může investici do podílového fondu ve srovnání s indexovým certifikátem mírně prodražit.


Jaký je váš názor na investice s pákovým efektem?
Investicí s pákovým efektem mohou zvýšit investiční efekt tak, že znásobím svoji investici do určitého podkladového aktiva. Menší finanční obnos mi umožňuje obchodovat s větším objemem aktiv. Pákový efekt má to kouzlo, že působí na obě strany stejně. Oč více a rychleji mohu vydělat, o to rychleji mohu o svou investici přijít.

Myslím si, že pro začínajícího investora je to velmi riskantní strategie. Určená je především profesionálním investorům, případně někomu, kdo se na trzích pohybuje delší dobu a dokáže zhodnotit veškerá rizika, která jsou s těmito investičními technikami spojená.