Na úřadě pracuje asi 300 úředníků. A taky stejný počet tiskáren. Tedy, ne že by ty tiskárny pracovaly všechny, spousta z nich bude asi většinu času v režimu standby (ostatně, zlí jazykové by toto tvrzení aplikovali i na ony úředníky). Nicméně stojí úřad, potažmo daňové poplatníky zbytečné peníze navíc. A nejsou to peníze malé.
V roce 2005, kdy Praze 5 starostoval kontroverzní Milan Jančík z ODS, byla totiž podle ČTK podepsána smlouva radnice se společností Pražská energetika, která měla dodávat (a následně také dodávala) vybavení pro radniční IT oddělení. To nakonec stálo asi 50 milionů korun českých ročně (jak se nám ty pětky krásně doplňují!).
Tato částka byla podle odborníků (a nejen podle nich) výrazně předražená. Inu, co také chtít od společnosti, která „fušuje“ do IT, aniž by ho měla v náplni práce. "Praha 5 byla snad jediná na světě, kde se informační technologie outsourcovaly u společnosti, která IT nedělá," řekl koncem června 2011 na tiskové konferenci současný starosta městské části Radek Klíma z TOP 09.
Outsourcing „non plus ultra“ se projevoval i v tom, že radnice měla všechno IT vybavení pronajaté. Nejsme si jisti, zda se jednalo o pouhou naivitu nebo záměr, každopádně úřad reálně nedisponoval žádnými počítači a dokonce ani zálohovacími servery. Na pronajatých úložištích se tak evidentně nacházela i citlivá data občanů.
Úpravou nevýhodné smlouvy může Praha 5 ušetřit každoročně až celých 10 milionů. Podle bloggera Kenyho z AbcLinuxu ale mnohem větší městský úřad (počtem obyvatel dokonce jeden z největších v republice) Ostrava-Jih platí za celé IT oddělení kolem jednoho milionu korun ročně. Což nakonec znamená jen to, že pražská „pětka“ nastřelila cenu nahoru nejméně padesátinásobně. Nejméně proto, že není jasné, jestli a o kolik je přestřelena ostravská částka. Vzhledem k oběma sumám jsou ale Ostraváci v porovnání s Pražáky pěkní troškaři.
Podle Klímy si Pražská energetika na většinu IT dodávek navíc najímala subdodavatele. Stránky VZ24.cz, které jsou celé zaměřeny na zpravodajství týkající se veřejných zakázek, uvádějí i příklady dalších předražených projektů, na kterých nové vedení radnice výměnou nevýhodných smluv ušetřilo. Například smlouva o vydávání radničního měsíčníku je nyní o více než 100 procent levnější než dříve (1,8 milionu ročně oproti 4,5 milionům), cena jednoho přímého přenosu z jednání zastupitelstva rázem klesla z 30 na 12 tisíc korun.
Zajímavá byla i další smlouva předchozího vedení radnice, tentokrát na poskytovatele internetu „zdarma“ pro obyvatele městské části a zde alokované školy. Internet pro občany se ukázal jako dar téměř danajský – společnost Casablanca, s níž byla smlouva ušetřena, si totiž ročně účtovala 10 milionů korun. Což by nebyla tak vysoká částka, dokud nedoplníme, že ji městská část platila za rychlost 64 kbit/s. Lidé, kteří připojení využili, si tak s ním mohli připadat jako před takovými 12, 14 lety.
Nové vedení městského úřadu si prý bere ponaučení auditorů k srdci. Nakoupilo vlastní zálohovací servery, školy mají rychlejší internet za méně peněz a tiskárna by měla být už jen jedna na patře. Jenom doplníme, že jestli mají audity takovou zázračnou moc, měly by postupně obejít všechny státní instituce. Možná bychom pak byli jediným státem Evropské unie s vyrovnaným rozpočtem (další podmínkou pak je, že nepošleme polovinu tohoto rozpočtu do Evropského stabilizačního mechanismu).
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU