Podle průzkumu KPMG International za rok 2007 měly pro podniky v Evropě nejméně přitažlivé daňové režimy Česko, Rumunsko a Řecko.
- Nejpřitažlivější byly z daňového hlediska Kypr, Irsko a Švýcarsko.
- Příznivé daňové režimy však nezaručují mezinárodní konkurenceschopnost, říkají podnikatelé.
- Daňová reforma, která platí od 1. ledna 2008, se může v budoucích průzkumech pozitivně projevit a zlepšit hodnocení České republiky.
Daňoví odborníci z evropských společností hodnotili přitažlivost svých domácích daňových režimů ve srovnání s ostatními evropskými státy v průzkumu KPMG International, který probíhal v červenci a srpnu roku 2007. Poslední místa na žebříčku 22 zemí obsadily Česká republika, Rumunsko a Řecko a to především kvůli rozsáhlé a komplikované legislativě a příliš častým změnám. Například Slovensko se umístilo na 8. místě. Evropskými premianty se staly Kypr, Irsko a Švýcarsko, u kterých respondenti průzkumu ocenili především důslednost při interpretaci daňové legislativy, stabilitu a odolávání častým změnám v daňových zákonech a srovnatelně nízkou daňovou sazbu.
Průzkum KPMG International také ukázal, že působení v zemi s nepříznivým daňovým režimem automaticky neznamená jen těžkosti v podnikání. Téměř 70 procent respondentů domnívajících se, že daňový režim jejich země není atraktivní, také věřilo, že tato skutečnost staví jejich společnosti do konkurenční nevýhody v porovnání se zahraničními společnostmi. V zemích s přitažlivým režimem se však jen 43 procent respondentů domnívalo, že jim tato skutečnost poskytuje konkurenční výhodu. To dokládá, že příznivý daňový režim je pouze jednou z částí jak podpořit konkurenceschopnost dané země. Dobrá infrastruktura, vysoká kvalita pracovní síly a přístup k surovinám a trhům jsou neméně důležité.
Průzkum také zkoumal postoje respondentů ke konkrétním aspektům daňového režimu jako důslednost, stabilita, rozsah legislativy, daňová sazba a vztahy s finančními úřady. Z uvedených kategorií představoval nejméně přitažlivou oblast rozsah daňové legislativy. V průměru jen 28 procent všech respondentů označilo tuto kategorii za atraktivní část daňového režimu své země. Mezi jednotlivými zeměmi se však objevily velké rozdíly. Všichni respondenti z Kypru uvedli, že nízký rozsah daňové legislativy činí jejich zemi daňově přitažlivou. Relativně spokojení s rozsahem daňové legislativy byli i Malťané (82 procent), Irové (80 procent) a Španělé (70 procent). Naopak nejméně spokojení v této oblasti byli Britové, Němci, Poláci, Řekové (10 procent), Nizozemci (9 procent) či Rumuni (0 procent). Češi se v této kategorii zařadili mezi evropský průměr (27 procent).
Vztahy s finančními úřady označili respondenti obecně za pozitivní - v průměru 60 procent respondentů napříč Evropou uvedlo, že tyto vztahy představují atraktivní část jejich režimu. Země s nejvyšším skóre v této oblasti byly Irsko (100), Švýcarsko, Estonsko, Finsko, Dánsko, Slovinsko a Litva (90). Nejhoršího výsledku dosáhly Německo, Španělsko, Itálie, Řecko a také Česká republika, která s 27 procenty skončila hluboko pod evropským průměrem. Ještě hůře ohodnotili čeští respondenti to, zda jsou výklady a interpretace daňových zákonů ze strany úřadů jasné a srozumitelné - žádný z českých respondentů neoznačil tuto kategorii jako atraktivní při hodnocení daňového systému v ČR. Evropský průměr činil 30 procent. Daňová reforma, která vstoupila v platnost 1. ledna 2008, by mohla přinést některá zjednodušení daňového systému a tím i posun v hodnocení České republiky k lepšímu. Praktické dopady však budou známy až v průběhu roku 2008.
"Tyto výsledky ukazují, že společnostem v Evropě nejvíc vadí nejistota a složitost. Rozsah daňové legislativy je obrovský a její interpretace často nejasná. Jednoduchost představuje pro evropské finanční úřady skutečnou výzvu." řekl Jan Žůrek, partner společnosti KPMG Česká republika. Dodává: "Je však velmi povzbuzující vidět, že vztahy mezi finančními úřady a daňovými poplatníky jsou obecně dobré. Domníváme se, že jen spolupráce a budování důvěry mezi finančními úřady, daňovými poplatníky a daňovými poradci může vyřešit mnohé z problémů dnešních složitých daňových režimů."
Poměr mezi procentem respondentů, kteří se domnívali, že klíčové aspekty jejich domácích systémů jsou atraktivní, a procentem těch respondentů, kteří je pociťují jako nepřitažlivé, poskytl skóre čisté přitažlivosti pro každou zemi. Po porovnání všech těchto výsledků vznikl tento žebříček přitažlivosti:
| Země | Pořadí | Čistá přitažlivost |
| Kypr | 1 | 90% |
| Irsko | 2 | 89% |
| Švýcarsko | 3 | 83% |
| Malta | 4 | 81% |
| Estonsko | 5 | 71% |
| Finsko | 6 | 66% |
| Rakousko | 7 | 63% |
| Slovensko | 8 | 61% |
| Lucembursko | 8 | 61% |
| Nizozemsko | 9 | 59% |
| Švédsko | 9 | 59% |
| Bulharsko | 10 | 51% |
| Maďarsko | 11 | 47% |
| Španělsko | 11 | 47% |
| Belgie | 12 | 46% |
| Velká Británie | 12 | 46% |
| Dánsko | 13 | 44% |
| Francie | 14 | 41% |
| Slovinsko | 15 | 39% |
| Lotyšsko | 16 | 37% |
| Portugalsko | 16 | 37% |
| Německo | 17 | 30% |
| Litva | 17 | 30% |
| Polsko | 18 | 29% |
| Itálie | 19 | 28% |
| Česká republika | 20 | 26% |
| Rumunsko | 21 | 21% |
| Řecko | 22 | 14% |
Průzkum prováděla společnost Lighthouse Research jménem KPMG International. Zahrnoval 403 telefonických dotazů do všech členských států Evropské unie (plus Švýcarska), které se uskutečnily během července a srpna 2007. Všichni respondenti se zabývají mezinárodními daňovými záležitostmi a pocházejí ze společností, které podnikají ve více jak jedné zemi EU. Tyto společnosti patří k největším v dané zemi, 20 procent z nich dosahuje obratu přes jeden miliard liber, ostatní dosahují minimálního obratu ve výši 500 milionů liber.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU