Nedílnou součástí ERP projektů je i řízení očekávání zákazníka

Jaká jsou největší úskalí zavádění velkých ERP systémů? Jak se vyhnout překročení rozpočtu či zpoždění a případným následným sporům?

Úskalí je samozřejmě celá řada a obvykle mají svůj původ v rozdílných očekáváních zákazníka a dodavatele – ať již o rozsahu projektu, způsobu jeho provádění, míry součinnosti zákazníka nebo dalších aspektů projektu. Proto považuji řízení očekávání zákazníka za nedílnou součást obchodních aktivit i projektu. S tím souvisí i otevřená komunikace uvnitř projektového týmu. Jsem přesvědčen, že nejlépe dopadnou takové projekty, kdy zákazník s dodavatelem vytvoří skutečně jeden tým, jehož společným cílem je nejen implementace ERP systému, ale i dosažení předpokládaných přínosů.

Jak nejlépe mohou podniky zjistit, že potřebují cloudový ERP systém? Jakým způsobem mají vyhodnocovat své potřeby, aby to zjistily?

Základ rozhodnutí by měl vycházet z racionálního porovnání nákladů na on-premise instalaci ve srovnání s provozem ERP systému v cloudu. Zároveň je třeba počítat s tím, že ERP je jedním z mnoha softwarů používaných ve firmách a jeho přesun do cloudu by měl vycházet z celkové ICT strategie – není účelné přesouvat ERP do cloudu, když ostatní nástroje (např. PDM/PLM systémy) zůstanou on-premise a je třeba pro ně vlastnit infrastrukturu a zaměstnávat administrátory, kteří se starají o její běh.

S jakými dalšími manažerskými informačními systémy budou ERP systémy podle vás v nejbližší budoucnosti nejspíše konvergovat? Co tato konvergence podnikům přinese a jaká jsou její největší úskalí?

Nemyslím si, že by v nejbližší době ERP systémy rozšiřovaly svoje pole působnosti. Rozsah jimi pokrývaných procesů je obrovský, ale zároveň existuje velké množství různých specializovaných aplikací a nástrojů, které mohou mít pro zákazníka významný přínos. Důraz se z mého pohledu klade spíše na to, aby ERP systémy fungovaly jako jádro v rámci firemní architektury informačních systémů a aby obsahovaly jednotnou verzi pravdy. To znamená možnost jednoduchého rozšíření datového modelu, ale hlavně možnost jednoduché integrace prostřednictvím moderního API.

Jaké jsou nejnovější trendy v designu řídicích obrazovek (dashboardů) ERP systémů pro desktopové a mobilní prostředí? Co je podle vás podmínkou ergonomického návrhu těchto obrazovek?

Dashboardy slouží k tomu, aby měl konkrétní uživatel k dispozici přesně ty informace a ukazatele, které ke svojí práci potřebuje, a dokázal jim co nejdříve porozumět a rychle je vyhodnotit. A vzhledem k množství různých uživatelů ERP a jejich potřeb je podle mého názoru podstatná jednoduchost modifikace dashboardů – tzn. pokud je pro mě jako uživatele důležitá nějaká informace, chci mít možnost přidat si ji do dashboardu a vizuálně ji reprezentovat podle svých představ.
Druhým podstatným trendem je rychlý drill down na zdrojová data, ze kterých jsou hodnoty jednotlivých ukazatelů sestaveny, což umožňuje rychle a efektivně řešit případné problémy, které ukazatele indikují.

Jak nejlépe zapojit do využívání ERP systémů mladou generaci mileniálů?

Inovovat. ERP mívá ve firmách pověst těžkopádného molocha s relativně složitým a těžkopádným uživatelským rozhraním. Nicméně si myslím, že v posledních letech došlo v této oblasti u ERP k významnému posunu a uživatelské rozhraní i způsob ovládání jsou u moderních ERP velmi podobné webovým aplikacím, na které je mladá generace zvyklá a není problém pracovat na libovolném mobilním zařízení.