Naprogramuj si to sám!

Tito amatérští vývojáři se dělí na dvě skupiny: ty, kteří neprogramují vůbec, a pokročilé uživatele, již v malé míře programují. Podle průzkumu společnosti Gartner uživatelský vývoj aktivně podporuje 41 % dotázaných firem a dalších 20 % jej plánuje nebo zvažuje.

Gartner zároveň odhaduje, že v roce 2023 bude aktivních vývojářů-uživatelů nejméně čtyřnásobný počet oproti profesionálním programátorům.

„Počet lidí, kteří se mohou zapojit do uživatelského vývoje, stoupá geometrickou řadou," říká Chris Obdam, generální ředitel společnosti Betty Blocks, která dodává software umožňující tvorbu aplikací bez znalosti jakéhokoli programovacího jazyka. „Uživatelé vidí, že IT oddělení nezvládá, a frustrace je vede k vlastní iniciativě. Tak vzniká stínové IT."

Zmínka o shadow IT (stínovém IT) je důležitá: někde je uživatelský vývoj oficiálně schválený, jinde nikoli. Manažery IT tento fenomén staví před rozhodnutí, zda amatérské programátory podporovat, nebo potlačovat. V sázce přitom je zachování kontroly nad IT prostředím, bezpečnost a ochrana dat.

Od maker k podnikovým aplikacím

Uživatelský vývoj má kořeny v kancelářských aplikacích IBM Lotus Notes/Domino a Microsoft Office. Mnozí uživatelé si tvořili makra k automatizaci opakovaných úloh, jiní zase budovali firemní portály nebo intranety pomocí SharePointu.

Časem začali budovat složitější aplikace, například reporty pro BI a další funkce. Podle Jasona Wonga, analytika společnosti Gartner, amatérské aplikace nejčastěji slouží ke sběru informací, koordinaci pracovních postupů a automatizaci zachytávání dat.

V mnoha případech takové nadšenecké projekty ušetří práci firemnímu IT, které nemusí alokovat profesionální programátory na řešení relativně drobných ad hoc zadání. Problém je, že vývojáři z řad uživatelů nemají sílu, dovednosti ani prostředky, aby své výtvory dlouhodobě udržovali, rozvíjeli a podporovali, zvláště pokud je začne užívat větší množství lidí ve firmě. Nemluvě o řádné správě a zabezpečení stoupajícího množství dat, která tyto aplikace generují.

Paulo Rosado, ředitel softwarové firmy OutSystems, jako příklad uvádí situaci, kdy uživatel pomocí základního BI nástroje vytvoří jednoduchý report s grafikou. Ten začnou využívat při kaž­dodenní práci i jeho kolegové, až se pro ně stane nepostradatelným. Přáli by si aplikaci mít i v mobilních telefonech a další by chtěli, aby podporovala i transakce. Ale schopnosti původního autora nesahají dále než k desktopové verzi. Nezbývá tedy než se obrátit o pomoc na IT oddělení, aby odvrátilo hrozící problémy způsobené tímto neofi­ciálním řešením, které přerostlo svému tvůrci přes hlavu.

Síla „low-code" platforem

Manažerům IT a amatérským vývojářům přichází na pomoc tzv. low-code nebo no-code platformy, které umožňují tvořit software s minimální nebo nulovou znalostí některého z programovacích jazyků. Vývojář v nich sestavuje prvky aplikace včetně dat a logiky jednoduchým přetahováním komponent na obrazovce – proces není nepodobný skládání virtuálních kostiček Lega. U „low-code" nástrojů je pro přístup ke starším aplikacím, sestavení reportů nebo ke tvorbě vlastních rozhraní nutná alespoň částečná znalost skriptů.

Podle výzkumu společnosti Gartner je na trhu téměř dvacet dodavatelů „low-code" platforem, přičemž k nejvýznamnějším patří Salesforce.com, Microsoft, Mendix, OutSystems a Appian. Rychle si je osvojují zejména mileniálové a příslušníci generace Z, kteří jsou obecně počítačově zdatnější.

Jak ale upozorňuje Chris Obdam, nejde o nástroje, ale o řešení problémů, se kterými se firemní uživatelé potýkají při práci, od tvorby jednoduchých formulářů a workflow přes mobilní aplikace po interaktivní internetové stránky. Důležité je, že takové „low-code" platformy dávají podnikovému IT možnost dohledu nad uživatelsky vyvíjeným softwarem. Vývojář má tedy svobodu vytvořit nástroj, který jeho oddělení potřebuje, zatímco IT může nastavit ochranné mantinely proti rizikům, na které uživatel nedohlédne.

Jak na to?

IT by mělo s uživateli spolupracovat a dát prostor jejich iniciativě poskytnutím samoobslužných nástrojů pro „low-code" nebo „no-code" programování za stanovených podmínek. Postup může být následující:

• Společně s manažery jednotlivých oddělení sestavit seznam uživatelů-vývojářů a těch, kdo praktikují stínové IT. Nejčastěji se vyskytují v provozu, vývoji a konstrukci, financích, zákaznických službách a HR. Zjistěte, kteří uživatelé mají největší znalosti a zkušenosti a mohou pomáhat dalším.
• Nastavte hranice. Stanovte, jaké aktivity uživatelů jsou bezpečné, jaké vyžadují podporu profesionálních programátorů a jaké budou muset být pod striktním dohledem IT, případně jaké jsou zcela nepřípustné.
• Zvolte platformu. Vyberte takový nástroj pro „low-code" programování, který bude vaší firmě nejlépe vyhovovat, ideálně s možností úplného auditu včetně přehledu o pohybu dat a o tom, kdo, kde a jak nástroj užívá.

Bez ohledu na to, jakou platformu zvolíte a jaký model řízení uplatníte – od prostého seznamu povolených aplikací po detailní nastavení oprávnění přístupu k datům –, je důležité aktivní uživatele podpořit. Nikdy nebudete mít dostatek programátorů, abyste vytvořili všechen software, který váš podnik potřebuje. A proč část práce nepřenechat iniciativním amatérským vývojářům z řad koncových uživatelů?