Všechny strany, které se dostaly do „nového“ parlamentu, slibují, že budou v následujícím volebním období podporovat rozvoj elektronizace veřejné správy. Podle sociálních demokratů je nutné zvažovat efektivitu investovaných peněz, hnutí ANO zase zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet elektronizaci i v rámci jednotlivých resortů. KDU-ČSL chce, aby e-government nebyl jen lokální, Úsvit přímé demokracie podporuje elektronické volby či uznání elektronických petic. ODS chce projekt e-governmentu, který za předchozích vlád prosadila, dotáhnout do konce a TOP09 klade důraz na to, aby veřejná správa zůstala dostupná i pro ty, kteří nejsou připraveni se státem elektronicky komunikovat. Na konci října voliči rozhodli o novém složení Parlamentu České republiky, proto jsme se na nové či staronové poslance obrátili s jednoduchým dotazem: Jak konkrétně se parlamentní strany staví k rozvoji elektronizace státní správy – e-governmentu?
„Komunikace státní správy musí odpovídat moderní vyspělé zemi a 21. století. Jsme na začátku a čeká nás hodně dynamické práce. Důležitá je jednoduchá elektronická komunikace státních institucí mezi sebou, ale hlavně systém musí umět zjednodušit život občanům a firmám,“ tvrdí poslanec ČSSD Milan Urban. Jeho stranický kolega Jeroným Tejc dodává: „Elektronizace veřejné správy se musí uskutečňovat i nadále. Nicméně jen tam, kde je to pro stát, občana či firmy efektivnější a přináší prospěch. Daleko více než v minulosti musíme zvažovat efektivitu prostředků, které na tuto oblast vynakládáme. V minulosti řada projektů přinesla dodatečné finanční náklady a nové problémy namísto odstranění těch starých. Rozhodně se také zatím nepodařilo přesvědčit a umožnit většině občanů používat elektronickou cestu komunikace s úřady.“
Rozvoj e-governmentu v rámci resortů
Hnutí ANO má podle slov mluvčí Radky Burketové v programu elektronizaci celého aparátu, od ministerstev až po státní správu. Tedy i činnosti v rámci jednotlivých resortů, například ve zdravotnictví, školství a dalších. „Je to jediná cesta, jak zprůhlednit veřejné finance. Důležité je, aby organizace, která e-správu bude zajišťovat, vzešla z transparentního a veřejného výběrového řízení. Aby prostě byla nejlepší, nikoli firma kamarádů, jako to bylo v případě IZIP a podobně,“ říká. Za důležitou složku efektivního výkonu státní správy považuje e-government také KDU-ČSL. „Není však samospásný, jeho efektivní příprava a nasazení jsou podmíněny předchozí reformou veřejné správy. Prozatím je v mnoha ohledech přínos e-governmentu pouze lokální, protože jednotlivé agendy veřejné správy pracují bez příslušných standardů a nejsou schopny ve věci elektronizace kooperovat,“ říká místopředsedkyně komise pro veřejnou správu KDU-ČSL Alexandra Alvarová.
Elektronické volby či petice
Elektronické volby nebo možnost podávat a podepisovat petice elektronicky prosazuje Úsvit přímé demokracie, jehož program je postaven na přímé demokracii. „Zjednodušení komunikace občanů se státem je nezbytnou podmínkou k prosazení a uskutečnění přímé demokracie,“ uvádí Okamurův poradce Jaroslav Novák. „Je třeba samozřejmě zjednodušit a doladit i současné velmi nedostatečné formy – daňové přiznání sice elektronicky podáte, ale finanční úřady neumějí tiskopis z webu ministerstva financí otevřít, případně načíst, takže pak stejně musíte osobně dojít podat přiznání na úřad,“ doplňuje a pokračuje: „Ta samá data po vás chtějí duplicitně i úředníci ze správy sociálního zabezpečení a také zdravotního pojištění. Že úřady dodnes – tedy už v první čtvrtině třetího tisíciletí – neumějí stejná data sdílet, je neuvěřitelná neschopnost dosavadních vlád a jejich exekutivy.“
Někdejší vládnoucí strany ODS a TOP09 mají s rozvojem e-governmentu zřejmě největší zkušenosti, v následujícím volebním období však budou zřejmě působit v opozičních lavicích. „S projektem jsme v minulosti přišli do vlády my, vymysleli ho a uskutečnili a máme zájem na tom,
aby byl dotažen do konce,“ říká poslanec Marek Benda (ODS). Upozorňuje na to, že rozhodující vliv na rozvoj elektronizace veřejné správy bude mít právě vláda. „Elektronizaci veřejné správy podporujeme, musí ale zůstat přístupná i pro ty, kteří nejsou připraveni touto formou se státem komunikovat,“ uvádí poslankyně Helena Langšádlová (TOP09).
Místopředseda komunistů Jiří Dolejš považuje e-government za nedílnou součást informační demokracie, nicméně s nutnou kontrolou proti případnému zneužití informací. Snižování obtěžování občanů úřady znamená podle něj i vést veškerou komunikaci občanů s úřady elektronickou formou. S garancí, že informace takto získané budou využity způsobem, se kterým občan projevil souhlas. „K tomu je zapotřebí podporovat rovný přístup k využití informačních technologií všemi generacemi a v každé oblasti života. Konkrétně zlepšování kvality připojení k internetu pro domácnosti ve všech regionech a rozšiřování počtu veřejných míst přístupu na internet v rámci knihoven a škol – bezplatně,“ tvrdí Dolejš. Strana prý prosazuje i bezplatné zveřejňování informací pořízených z veřejných prostředků na internetu.