Na Měsíci se začíná podnikat

Komercializace Měsíce byla jen otázkou času a nyní skutečně nastává: Kalifornská soukromá firma TransOrbital jako první v dějinách využití kosmu získala od amerických úřadů povolení k průzkumu a fotografování Měsíce, a to nejen z oběžné dráhy, ale také z povrchu. Následovat ji budou další zájemci.

Na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu se v červnu 2003 odehraje významná premiéra: poprvé z něho bude vynesena soukromá družice, která zamíří k přirozenému satelitu Země. Družice TrailBlazer (Průkopník) má po čtyřech dnech letu přejít na oběžnou dráhu Měsíce a začít pořizovat snímky a videozáznamy určené k prodeji. Začne tak éra komerčního využití nejbližšího kosmického souseda Země.

Než TransOrbital začala uskutečňovat své odvážné představy, dva roky složitě jednala s americkým ministerstvem obrany a NOAA, Národním úřadem pro oceány a ovzduší . Musela prokázat, že její družice nezavleče na Měsíc cizorodé biologické látky, neznečistí jeho povrch, ani neporuší místa, na kterých přistály předchozí výpravy. Nakonec své průlomové povolení obdržela.

"Měsíc je už zralý ke komerčnímu využití," komentoval to pro BBC Dennis Laurie z TransOrbital. "Cena dopravy na Měsíc bude stále klesat, přičemž porostou možnosti jeho využití," dodal. V dlouhodobějším výhledu má projekt vyústit do výstavby komunikačních a navigačních systémů pro průzkum a využití Měsíce.

Peníze z oběžné dráhy

Nynější projekt si firma představuje zhruba takto: ruská raketa Dněpr vynese satelit TrailBlazer na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Tam se družice oddělí a po impulsu raketového motoru na pevná paliva zamíří k Měsíci. Cestou pořídí snímky vzdalující se Země a přibližujícího se Měsíce, u něhož přejde na oběžnou dráhu s největším přiblížením 50 kilometrů od povrchu. Pak začne pořizovat atlas map s vysokým rozlišením.

Po měsíci skončí mapování a sníží dráhu až na 10 kilometrů od povrchu. Z ní pořídí detailní snímky s rozlišením pod jeden metr. Mají na nich být přístroje a zařízení zbylé po americkém programu Apollo a po sovětském Lunochodu, stejně jako dosud jen sporadicky probádané polární oblastí a lokality vhodné pro přistání budoucích výprav. Snímky mají mimo jiné také definitivně vyvrátit někdejší spekulace, že přistání Američanů na Měsíci bylo jen fingovaným divadlem pořízeným kdesi na Zemi.

O využití přírodního satelitu Země vzdáleného zhruba jen čtyři dny cesty se zajímají další soukromé firmy. Také společnost LunaCorp ze státu Virginie chce v roce 2003 provozovat svou družici na oběžné dráze kolem Měsíce.

Z jakých zdrojů ale financovat podnik, na který si v nedávné minulosti troufaly jen dvě kosmické supervelmoci? Jednoduše: prodejem získaných materiálů, především fotografií a videozáznamů z oběžné dráhy. Prakticky se uplatní například při tvorbě realistických videoher, které účastníkům navodí iluzi, že putují ve stopách lodí Apollo na dobrodružnou výpravu k Měsíci a zpět.

Výprava první soukromé sondy TrailBlazer má po 90 dnech vyvrcholit vypuštěním speciálního pouzdra, které dopadne na povrch Měsíce. Má obsahovat zprávy, fotografie a vzpomínkové zápisy, samozřejmě placené: co jeden gram nákladu, to 2500 dolarů.

Vysláním komerčních družic na oběžnou dráhu Měsíce však teprve začíná mnohem náročnější podnikatelský program. Jak TransOrbital, tak LunaCorp počítají s tím, že po satelitech budou následovat přistávací moduly a dálkově řízená terénní vozítka. Zdůrazňují, že už mají k dispozici potřebnou technologii, jasný záměr a také nezbytná povolení. LunaCorp například připravuje terénní vozidlo IceBreaker (Ledoborec) schopné vrtat 1,2 metru pod povrch a zjišťovat přítomnost vody v podobě ledu.

Převzácná hornina

Lze si snadno představit, že terénní vozítka dokáží získat vzorky hornin, které se budou přepravovat na Zemi. Nejen vědecké instituce, ale také například klenotníci by za ně nepochybně byli ochotni platit vysoké ceny. Výpravy projektu Apollo koncem 60. a počátkem 70. let odebraly z devíti lokalit Měsíce na dva tisíce vzorků, celkem 382 kilogramy materiálu. K tomu lze přičíst ještě dalších asi 300 gramů hornin získaných trojicí sovětských automatických sond Luna. To je vše, co je na Zemi k dispozici a co určuje cenu měsíční horniny. Pro podnikání v této oblasti se otevírají nepřeberné příležitosti.

V USA právě probíhá proces s trojicí studentů, kteří na letní brigádě v Johnsově kosmickém středisku v Houstonu za pomocí komplice ukradli vzorky měsíční horniny v hodnotě přes jeden milión dolarů. Materiál "nevyčíslitelné hodnoty" chtěli rozprodávat prostřednictvím internetu. Jeden gram horniny oceňovali podle agentury AP na jeden tisíc až pět tisíc dolarů. Ztratili ovšem obezřetnost a padli do rukou agentů FBI.

Soukromé společnosti, které začnou podnikat v branži lukrativní měsíční horniny, se však nemají čeho obávat - pokud získají patřičná úřední povolení, se vzácným materiálem budou moci obchodovat zcela legálně.

Převzato se souhlasem redakce vědecké rubriky Hospodářských novin (http://ihned.cz).