Most do zítřka

Druhým dílem pokračuje náš seriál věnovaný vědeckým centrům, v nichž se rodí budoucnost (nejen) IT. Po Stanfordu přijde nyní na řadu neméně slavný MIT – Massachusettský technologický institut. Massachusettský technologický institut (Massachusetts Institute of Technology), jedno z největších vzdělávacích a vědeckých center na světě, se nachází na břehu Charles River v americkém Cambridge, nedaleko od Bostonu. Má současně pověst špičkového vědeckého střediska i jed­né z nejvýznamnějších a nejkvalitnějších univerzit vůbec.

Komplex MIT je dnes malým městem, které tvoří desítky budov. Nejstarší částí, nazývané Killian Court, je architektonicky vyvážený pás budov na Massachusetts Avenue. Jednotlivé budovy zde nesou názvy věhlasných vědců a objevitelů lidské historie (např. Aristoteles, Koperník, Newton, Franklin, Faraday či Darwin). Kousek dále se táhne nejdelší most nad řekou Charles, jenž sice nese oficiální název Harvardův most, ale ne náhodou se mu říká též „Most do zítřka“ (Bridge to Tomorrow).
Nové centrum MIT, které je v současnosti ve výstavbě, bude tvořit hypermoderní komplex dvou budov Stata Center navržené americkým architektem Frankem Gehrym, spoluautorem pražského Tančícího domu. První budova, Gates Building, má být sídlem Laboratoře pro počítačovou vědu, zatímco v druhé, Dreyfoos Building, se bude nacházet nové centrum Laboratoře umělé inteligence (MIT AI Lab). Opodál rozestavěného Stata Center se nachází i nepřehlédnutelná budova proslulé Media Lab. K největší a nejrušnější části institutu patří ovšem budovy z 50. až 70. let minulého století, šedivé a architektonicky střídmé domy, sloužící v roli poslucháren a laboratoří.

Výlet do historie
Ačkoli se říká, že v budovách MITu vznikají technologie zítřka, institut současně patří k nejstarším vědeckým centrům na americkém kontinentu. V roce 1861 jej založil William Barton Rogers (1804–1882), jenž se stal zároveň jeho prvním prezidentem. Tento profesor filozofie a chemie původně působil na univerzitě ve Virginii, kde proslul svými pracemi z geologie. Poté, co se v roce 1853 přestěhoval do Bostonu, si záhy získal jméno ve zdejší vědecké komunitě, které mu později umožnilo prosadit myšlenku založení nového vzdělávacího a výzkumného střediska, zaměřeného zvláště na přírodovědecké obory.
Tak vznikl MIT, zprvu pár skromných budov na okraji Cambridge, které se rok od roku rozrůstaly. Již v počátečních letech odsud vzešla řada významných osobností a věhlasných inovátorů. Za všechny lze uvést alespoň George Eastmana (1854–1932), objevitele kinofilmu a zakladatele firmy Eastman Kodak, a architekta Louise Henryho Sulli­vana (1856–1924), tvůrce první generace amerických mrakodrapů. Není rovněž bez zajímavosti, že v roce 1892 zde na fakultě elektrického inženýrství promoval Alfred P. Sloan (1875–1966), pozdější dlouholetý a veleúspěšný prezident společnosti General Motors.
Na začátku minulého století se objevily snahy sloučit MIT s blízkou Harvardovou univerzitou (nejstarší americkou univerzitou vůbec), ale kvůli hlasitým protestům profesorů i studentů k tomu nikdy nedošlo. Obě univerzity, ačkoli si od té doby mezi sebou udržují zdravou rivalitu, se ovšem nevyhýbají spolupráci. Vedle toho pojí MIT dlouholetý výměnný program s dalšími univerzitami a výzkumnými středisky, zvláště s britskou Cambridge a americkou NASA.

Cesta ke slávě
MIT si začal získávat jméno v celých Spojených státech již v první polovině 20. století. V přírodovědeckých oborech, zejména fyzice, platil už tehdy za naprostou špičku. Studoval zde např. fyzik Hans Bethe (*1906), jenž byl vedoucím výpočetní sekce při vývoji první atomové bomby v Los Alamos, či William R. Hewlett (1913–2001), spoluzakladatel společnosti Hewlett-Packard. Nepřehlédnutelnou osobností byl i profesor indického původu Amar Gopal Bose (*1929), který proslul svými pracemi na vývoji mikrofonu a založením společnosti Bose Corporation, specializovanou na výrobu hifi systémů. Bose na MIT studoval a později i přednášel. Opomenout nelze esa americké teoretické fyziky druhé poloviny 20. století – Richarda Feynmana a Murraye Gell-Manna, kteří právě na MITu vystudovali, byť se jejich vědecká činnost váže ke konkurenčnímu Kalifornskému technologickému institutu.
Význam MIT vzrostl ještě více v letech druhé světové války, kdy byl zdejší výzkum soustředěn na potřeby americké armády. V poválečných letech se MIT stal centrem astronautického a zvláště počítačového výzkumu. Diplomem z MIT se ale nepyšní jen významní vědci a objevitelé, nýbrž i řada světových politiků, např. současný generální tajemník OSN Kofi Anan, prezident Kostariky José Figueres Ferrer či expremiér státu Izrael Benjamin Netanjahu.

Tvůrci digitálního věku
Ve 2. polovině 20. století se MIT stal jedním z hlavních mozkových trustů počítačového světa. Institut k tomu měl nejlepší předpoklady. Z jeho laboratoří vzešel jak již zmíněný William Hewlett, tak i řada dalších osobností, jejichž jména stojí za největšími skoky oboru. K významným absolventům MIT patří William Shockley, jenž v roce 1936 získal na MIT doktorát z fyziky. Společně s Johnem Bardeenem a Walterem Brattainem se Shockley podílel na vynálezu tranzistoru, za což jim byla později udělena Nobelova cena. Význam tohoto objevu pro vývoj informatiky jistě netřeba zdůrazňovat.

Více v BW 2/2004