Donedávna jsem si myslel, že jevy jako jezdit na horském kole na cyklostezce kolem Vltavy nebo vybírat auta podle barvy jsou omezeny jen na určitou část populace. A hlavně že se příliš netýkají výrobků informačního průmyslu.
První mne z omylu samozřejmě vyvedly mobilní telefony. To, že je většina firem prodává úspěšně jako módní doplněk mne už dávno nepřekvapuje. Víte ale, že digitální foťák bez ohledu na počet megapixlů, schopnost fotit za ztížených podmínek a další technické vlastnosti by neměl být červený? Stříbrná se ještě snese, ale frčí modrá. Váš nový notebook není bílý? Jste beznadějně mimo! Můžete to dohnat koupí notebooku vázaného v kůži nebo v barvách Lamborghini. Tyhle myšlenky nejvíc propagují teenageři a krásnější část lidstva. Když jsem nad tímto jevem víc přemýšlel, přišel jsem na to, že něco pravdy na „módní diferenciaci“ je. Proč si pod tlakem marketingu kupujeme stále nové a nové hračky, které toho umějí víc, než potřebujeme, pokud je vůbec potřebujeme? Tak ať nám alespoň barevně ladí!
Soulad barev ve vašem IT nádobíčku je přece to, co se nosí. Navíc skryje fakt, že vaše hračky si mezi sebou stále nerozumějí tak, abyste je nemuseli denně ošetřovat.