Jedním z hlavních problémů mobilních sítí páté generace je volné frekvenční spektrum. Frekvence, které pro ně budou vyhrazené, budou určující pro maximální dosažitelnou rychlost datových přenosů. Pokud mají dosahovat několika gigabitů za sekundu, jak slibují obhájci nové technologie, budou operátoři potřebovat mnohem širší pásmo než mají k dispozici dnes. První kroky k jeho zajištění snad proběhnou na Světové konferenci o radiokomunikacích, která proběhne v listopadu v Ženevě.
Výrobci síťových zařízení a operátoři doufají, že konference, kterou pořádá Mezinárodní telekomunikační unie, pro sítě 5G vyčlení alespoň 100MHz části spektra pod 6 GHz.
Pro srovnání, nejnovější verze LTE, která umožňuje směrem ke koncovému zařízení rychlost až 450 Mbit/s, využívá 60MHz spektrum. Avšak 100MHz bloky nebudou nejspíš stačit a výzkum se nyní zaměřuje milimetrové vlny o frekvencích vyšších než 6 GHz.
Vyšší frekvence jsou však pro operátory i výrobce zařízení jakýmis nutným zlem. Je to jediná cesta, jak získat potřebné spektrum, avšak zároveň to znamená zmenšení dosahu základnových stanic.
Další klíčovou otázkou je celkové pojetí sítí 5G. Zatímco čtvrtá generace (LTE) byla navržena tak, aby zvládala všechny aktuální typy síťového provozu, rozvoj všemožných typů propojených zařízení – od nositelné elektroniky přes chytré senzory v domácnostech i průmyslu po vozidla a dopravní systémy – vyžaduje komplexnější pojetí, které bude otevřené novým typům spojení v tzv. internetu věcí.
Pokud však má na mobilní síti záviset například silniční provoz v celém městě nebo výměna informací mezi zdravotnickými zařízeními, je navíc zásadní vyřešit, jak budou sítě 5G monitorovány a spravovány, aby byla zajištěna včasná reakce na případné technické problémy. Operátoři ani výrobci si však z tohoto hlediska v minulosti nevedli příliš dobře a o této stránce sítí nové generace zatím příliš nemluví.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU