Hlavním hybatelem pro zavádění mobility v podnicích je zrychlování obchodních aktivit a s tím spojená potřeba zvyšovat obraty a zisky obchodních organizací.
Mobilita mění životní styl
Už dnes se rozdíly mezi pracovní dobou a volným časem pomalu stírají a mobilní zařízení k tomu přispívají měrou vrchovatou. Poskytují přístup k elektronické poště, a tím i rychlé odezvě na zákaznické dotazy. Umožňují používání mobilních klientů podnikových aplikací a přístup k firemním datům z vlastního zařízení, u zákazníků nebo třeba v houpací síti pod palmou na dovolené. Umožňují on-line obchodování, například na burze. Nabízejí kontakt mezi distribuovanými pracovními týmy, a pomáhají tím konzultacím a efektivnímu řízení; zvlášť v organizacích poskytujících nepřetržité služby. Dovolí rychlou reakci na nové události, spolupráci a okamžitou komunikaci uvnitř firmy nebo zákazníkům (mobilní přístup na weby, Twitter, LinkedIn, Facebook atd.).
„Mobilní zařízení vás vtahují do pracovního procesu po celou dobu, kdy právě nespíte. A někdy i tehdy. Diskuze o tom, zda je to dobré pro naše zdraví, nechme stranou, ale každopádně mobilní zařízení mají drtivý vliv na ‚zrychlení obrátky‘ transakcí především v obchodních organizacích či odděleních,“ upozorňuje Richard Kubát, ředitel společnosti Borland.
Pokud se na problematiku podíváme poněkud techničtěji, zjistíme, že mobilní zařízení dnes nabízejí velký výpočetní výkon, možnost připojení k internetu 24 hodin denně a zároveň zvládají uchovat velké objemy dat. V podnicích se tak vedle počítačů objevila úplně nová skupina přístrojů, se kterými zaměstnanci běžně pracují, ale na rozdíl od existujících počítačů nejsou dostatečně zakomponovány do firemní IT infrastruktury, a to zejména s ohledem na bezpečnost. „Hodně se diskutuje o BYOD, tedy o využívání vlastních mobilních zařízení pro práci, ale přijdou i další technologie a služby, které budou do podnikových procesů pronikat stále hlouběji,“ myslí si Jan Čaboun, competence manager mobility ve společnosti Ness Technologies.
Jak vypadá mobilita v Česku
Typicky jsou zastoupena zařízení s OS Android nebo iOS, zabezpečení pak probíhá standardními mechanismy webové komunikace. „Aplikace jsou většinou realizované pomocí nativních aplikací mobilních zařízení, v poslední době se dostávají ke slovu webové aplikace a portály optimalizované pro mobilní přístup s využitím HTML5,“ popisuje Luboš Brzobohatý, CEO ve společnosti IBA CZ.
Jan Čaboun uvádí, že u českých zákazníků již snaha o podporu podnikové mobility a vytvoření podnikové mobilní koncepce existuje. Nastavují se například důležitá pravidla pro podnikovou mobilní bezpečnost, standardizuje mobilní hardware nebo rozvíjí prostředí pro mobilní aplikace. „Jestliže zdejší firmy srovnáme s USA nebo západní Evropou, zjistíme, že na západ od nás podniky řeší hlavně nasazení a správu aplikací, které uživatelům umožňují přístup do interních systémů, jakými jsou například ERP či CRM.
Na druhou stranu je to pro nás výhoda, protože vidíme, co nás bude čekat za rok či rok a půl – takové je zhruba zpoždění v oblasti mobility,“ předpovídá Jan Čaboun.
Překážky rychlejšího rozvoje mobility
Využívání chytrých mobilních zařízení začalo v českých a slovenských podnicích jednotně a rychle, tak jak šla světová vlna z USA do celého světa. Zavádění podnikové mobilní strategie od základní mobilní bezpečnosti přes standardizaci mobilních platforem a integraci s podnikovými informačními systémy je však poměrně pomalým procesem. Platí to i kvůli přístupu lidí v IT a v managementech firem, kteří odkládají řešení mobilní bezpečnosti až do chvíle, kdy se objeví první problémy. „Další překážkou v rozvoji mobility jsou vedení mnoha českých společností, která často netuší, jak lze mobilitu využít,“ dodává Čaboun.
„Myslím si, že náklady na samotná mobilní zařízení již překážkou nejsou, protože ceny ultrabooků, tabletů a chytrých telefonů poslední dobou díky tvrdé konkurenci klesají. I ceny úložného prostoru v cloudech se pomalinku snižují,“ zamýšlí se Richard Kubát a dodává: „Jako překážku ale vidím relativní složitost tvorby a distribuce specializovaných mobilních aplikací, jejich propojování do podnikových řešení, a tím spojené otázky bezpečnosti dat. Tvorba univerzálních mobilních aplikací zatím není schůdná pro běžného vývojáře. Jeho práci ztěžuje roztříštěnost platforem a jejich programovacích jazyků.“
Tento jev potvrzuje také Luboš Brzobohatý z IBA CZ: „Rozhodně musím zmínit nedostatek skutečně kvalitních mobilních aplikací, které dokážou plnohodnotně pokrýt potřebu podnikové sféry,“ a dodává: „Pokrytí signálem 3G není v ČR ideální, nicméně tam, kde se dá předpokládat koncentrace uživatelů, je dostatečné. Rozvoj tak brzdí spíše neúměrně vysoká cena za objem přenesených dat pro segment koncových zákazníků. Větším problémem je to, že většina mobilních aplikací není stavěna na práci v prostředí s výpadky signálu.“
Platforma sem, platforma tam. Které se uchytí v českých podnicích?
Na Symbian konečně zapomeňme, Windows Phone je stále v začátcích, BlackBerry se už příliš nenosí a v podnicích ho nahrazuje iOS a Android. Managementy firem často využívají mobilní zařízení s Apple iOS, úrovně pod nimi pak zařízení s OS Android. „I když jsou zařízení s Apple iOS z hlediska bezpečnosti a podnikové správy na velmi vysoké úrovni, platforma Google Android svůj záběr ve firmách přes své neduhy stále zvětšuje,“ přibližuje aktuální situaci Jan Čaboun.
Velmi podobně vidí situaci také Richard Kubát: „Domnívám se, že v tomto okamžiku dominuje iOS, ale rychle jej dohání Android. Tipl bych si, že třetí budou v současnosti mobilní varianty Windows a zbytek včetně BlackBerry bude na chvostě. Ovšem je to dáno zatím poměrně nízkou penetrací trhu s tablety. Jakmile se na trh přiženou tablety s Windows, a pokud budou mít ohlášenou nízkou cenu, prodej rychle poroste a poměry se mohou drtivě změnit.“
Luboš Brzobohatý má za to, že české podniky nejvíce preferují Android. „Je to díky nástupu velmi levných modelů se zajímavou výbavou, nicméně zahrnutí širšího spektra mobilních platforem je dnes klíčovou podmínkou úspěchu. Toho lze dosáhnout vytvářením mobilních aplikací nezávislých na platformě,“ dokresluje Brzobohatý.
Office 2013: Pro tablety a v cloudu
Strategické kormidlo v rukou Steva Ballmera se pootočilo a kromě softwaru, který byl po dlouhá desetiletí hlavní obživou redmondského giganta, nyní zacílí také na služby a zařízení. O tom, že jde o zjevnou inspiraci konkurenčním byznys modelem společnosti z Cupertina, asi není nutné dlouze polemizovat – jisté však je, že se Microsoft letos skutečně činí. Kromě Windows 8 a serverových produktů totiž pracuje na výrazných změnách také v rámci produktové řady Office.
Jak se redmondský gigant vyrovná s mohutným nástupem trendu mobility, ukáže až čas, již nyní ale víme, že o připravovaném kancelářském balíku neskromně hovoří jako o novém Office a slibuje „nejvýznamnější změny v jeho historii“. Integraci sociálních sítí typu Facebook vnímáme spíše jako nutné zlo a poplatnost trendům než jako nástroj pro reálné zvýšení produktivity práce v podnicích. Naopak změny v licenční politice, kdy jednotliví uživatelé získají v rámci předplatného možnost používat kancelářský balík až na deseti různých zařízeních, kvitujeme s povděkem. Microsoft se tímto krokem snaží reflektovat reálie dneška, kdy jeden uživatel pro práci často používá desktop, notebook, několik mobilních telefonů a tablet (samozřejmě jde také o další argument pro dlouhodobou snahu Microsoftu přesvědčit zákazníky k přechodu na model „365“, tedy placení předplatného za využívání softwaru).
Dalšími změnami v Office ve prospěch mobilních zařízení jsou implementace dotykového ovládacího rozhraní a užší integrace s bloudem – při ukládání souborů aplikací Office je totiž nově výchozím úložným prostorem právě on-line úložiště. I při ukládání souborů na disk dochází k paralelnímu ukládání „v cloudu“. Zmínku si jistě zaslouží také dostupnost nativních aplikací pro mobilní platformy Android a iOS.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU