Od akvizice Logosu uplynou zanedlouho tři roky, co v dnešním Nessu z Logosu přežívá?
Akvizice Logosu proběhla na podzim 2008 – od ledna 2009 fungujeme jako jediná společnost Ness Czech a ani příliš nesledujeme, kdo je z někdejšího Nessu či Logosu. Dnes máme přibližně 550 zaměstnanců, s nimiž jsme dokázali zvládnout období stagnace a v minulém roce se nám podařilo opět nastartovat růst z hlediska obratu i zisku.
Máte poměrně široké portfolio řešení a služeb. Jsou nějaké oblasti, které chcete dále rozvíjet a prohlubovat, a naopak jiné, u nichž očekáváte spíše útlum?
Když se podíváme na nejvýznamnější trendy, tak se jedná především o rychlý nárůst objemu dat (zhruba šestinásobek za posledních pět let) a objem transakcí přes internet (pětinásobek za podobné období). Mění se též chování zákazníků, kteří u IT projektů mnohem důsledněji počítají návratnost, tedy ROI. Chceme se tedy zaměřit na řešení a služby, které reagují především na tyto trendy: vyšší efektivita, řízení vztahu se zákazníky zejména formou elektronických samoobslužných kanálů a práce s informacemi, tedy především business intelligence a také práce s daty, službami a podnikovými aplikacemi z mobilních zařízení.
Vidíte větší příležitosti v mobilní oblasti pro B2C, nebo B2B trh?
Zajímá nás obojí. Ostatně naše platforma Smart Messaging je z našeho hlediska B2B produkt, naši zákazníci ji ale využívají pro komunikaci s koncovým trhem – ať už se jedná o oblast zdravotnictví, kde probíhá nasazování v současné době, nebo jiné segmenty. Chceme také podporovat všechny formy dodávky a provozu těchto řešení – tedy zda zákazník řešení vlastní a provozuje, outsourcuje nebo nakupuje formou cloudových služeb.
Zmínil jste nasazování Smart Messaging ve zdravotnictví. Kolik zákazníků jej v současné době používá a jak vidíte jeho dlouhodobou budoucnost a vlastně i budoucnost SMS coby komunikačního kanálu?
Ve zdravotnictví jej v současné době využívají tři zákazníci a pracujeme na nasazení u dalších. SMS je fenomén, který se v různých zemích uchytil velmi odlišně, u nás se záhy staly velmi populární formou komunikace. Odhadovat budoucnost v delším horizontu je obtížné, nicméně nepochybuji o tom, že typy služeb, které díky SMS dnes existují či nově vznikají, se budou dál vyvíjet, možná i s využitím jiných technologií či kanálů. Jedná se o úsporu času i peněz pro rezervaci termínů návštěv na straně pacientů a zejména na straně nemocnice, respektive jejího personálu.
Ve zdravotnictví ale vidíme řadu dalších příležitostí, zejména v oblasti digitalizace a archivace dokumentů a výhledově i celkového řešení e-health. V dohledné době se asi nedočkáme bezpapírové nemocnice, ze zákona to ostatně ani není možné, určitě ale lze minimalizovat oběh papírových dokumentů – to by mělo zamezit i jejich ztrátám či zkrátit dobu dohledání a zároveň umožní uspořit náklady na prostory potřebné pro archivaci papírových dokumentů.
Zmínil jste hostované služby a cloud. Hostované řešení CRM provozoval již Logos, jaká je tedy v současné době situace s nabídkou hostovaných a cloud služeb Nessu?
My vycházíme z toho, že máme v portfoliu standardní řešení, která nabízíme zákazníkům. A ta pochopitelně lze obvykle poskytovat i formou cloudu. Pro společnosti, které se musí řídit zákonem o veřejných zakázkách, máme Xtender, který provozujeme formou cloudu. Pro organizace, které se nemusí řídit zmíněným zákonem, máme portál veřejných zakázek, který je jako standardní řešení i formou cloudu, a konečně máme i aplikaci, jež umožňuje hlídat soulad s legislativou a vyhláškami v oblasti ochrany životního prostředí.
Ness označuje svůj cloud„IT as a service“ (ITaaS), proč jste se rozhodli nepoužít některou ze zavedených podob, jako jsou SaaS, IaaS nebo PaaS?
Zkratek a podob se používá řada, sám jsem zaznamenal vedle těch běžných například EaaS, tedy everything as a service. My nabízíme širší škálu – od samotné aplikace přes kompletní řešení včetně infrastruktury.
Půjdete alespoň u některých cloudových produktů cestou standardizovaných ceníků?
To záleží především na tom, jak se tento segment trhu bude vyvíjet. Když si vzpomenu na příchod outsourcingu před patnácti lety, nejprve panovala řada obav z kvality služeb a rizika úniku dat, pak přišel boom a dnes se jedná o běžný a snadno nastavitelný vztah mezi zákazníkem a dodavatelem. Podobně tomu bude asi i u cloudu – podle velikosti a míry specifičnosti požadavků zákazníka bude cloud více či méně vhodný. Cloud bude samozřejmě zaměřen na standardizovaná řešení, možná segmentovaná podle oborů činnosti a osloví zejména menší a středně velké zákazníky. A v takovém případě bude asi na řadě řešit prodej jiným způsobem, než je dnes v B2B oblasti běžné.
Jednou z oblastí, které se věnujete intenzivně v poslední době, je energetika a technologie smart grid. Co je v této oblasti vaší specializací?
V minulosti byly rozvodné sítě typické tím, že byla předvídatelná výroba a nepředvídatelná spotřeba. Regulace díky tomu byla poměrně snadná – stačilo řídit výrobu. Díky nástupu alternativních zdrojů energií se nepředvídatelnou stala i výroba, na což nějak musí reagovat výrobci a distributoři. Pak jsou tu iniciativy, jako je 20-20-20, prosazující zvýšení podílu těchto zdrojů. Smart grid je ale nezbytný nejen pro řízení vlastní výroby a distribuce, ale i spotřeby – odběrná místa dokážou díky chytrým sítím a měřidlům nakupovat inteligentně energii a případně zapínat spotřebiče v době, kdy je nejlevnější. My jsme se začali této problematice věnovat před několika lety, když jsme začali vytvářet řešení pro obchodníky s energiemi a později i distribuční systémy. Navíc v této oblasti fungujeme jako systémový integrátor.
V poslední době mám pocit, že energetika se vydává přesně opačným směrem než IT. V našem odvětví v současné době přenášíme data a výpočty do cloudů provozovaných v datových centrech mnohem efektivněji. Energetika naopak výrobu decentralizuje a namísto sjednocené struktury předěláváme rozvodné sítě do mnohem složitější podoby. Je to jistě zajímavá obchodní příležitost, ale máte pocit, že je to správná cesta?
Nejsem odborník na rozvodné sítě, nicméně obecně vzato je třeba zajistit, aby když otočíme vypínačem, se rozsvítilo světlo, a eliminovat rizika, která by funkčnost sítí mohla ohrozit.
Události posledních dní ale ukazují, že největším rizikem pro energetiku jsou němečtí zelení a kancléřka Merkelová.
Jistě, i to souvisí s nepředvídatelností výroby z obnovitelných zdrojů. Je ale důležité i minimalizovat rizika blackoutů, kdy chytré sítě dokážou lépe izolovat a obejít místa s výpadky, a zabránit tak jejich šíření. Nicméně myslím, že se bude jednat o postupnou změnu – o termínu nasazení chytrých rozvodných sítí zatím nebylo definitivně rozhodnuto a role zde budou jistě hrát i regulátor a otázka, jak se investice do rozvodných sítí projeví v ceně elektřiny. Jedna věc jsou proklamace ze strany EU a druhá je průchodnost a využitelnost možností, například podpory těchto technologií u spotřebičů.
Dobrá, vraťme se k IT a současným trendům. Co bude hnát investice do ICT na našem trhu v blízké budoucnosti?
Když jsme posuzovali naše referenční projekty v letech 2009 a 2010, všimli jsme si, že se téměř výhradně zaměřovaly na efektivitu ve všech myslitelných formách a podobách – od centralizace back office přes rychlé uvádění nových produktů, efektivitu práce s daty v BI, lepším CRM až po úspory díky digitalizaci. To vše je dobrý odrazový můstek pro další práci se zákazníky. Dnes většina klientů chce svůj byznys opět rozvíjet, nicméně nejedná se o růst za každou cenu, ale o řízený vzestup s důkladnou analýzou rizik a návratnosti.
Mirko Kalous
— KDE?Generální ředitel Ness Technologies ČR
— KDY?Na pozici generálního ředitele Ness ČR nastoupil v roce 2007, před nástupem do Ness, kde je od roku 2005, působil ve společnosti OKIN. Mirko Kalous je ženatý, má tři děti a k jeho zálibám patří cyklistika a fotografování.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU