Michael Hill z IBM: Stavíme cloudy na zelené louce

„To ale řadě zákazníků ve velkých podnicích nestačí. Chtějí bohatší škálu možností a funkcí při výhodnější ceně cloudového řešení  – je na nás najít v tomto směru optimální rovnováhu, zjistit, které věci jsou nejčastěji poptávány, a do chytrého cloudu je integrovat, ať už se jedná například o zálohování a archivaci nebo jiné služby postavené nad základní infrastrukturou.“

Těmito slovy představil v červnu Michael Hill z IBM koncept Smart Cloud Enterprise na své pražské přednášce. Využili jsme proto příležitost zeptat se na podrobnosti i tipy při migraci systémů a aplikací do výpočetního mraku.

CIO BusinessWorld: Lze Smart Cloud chápat tak, že základem je IaaS, nad níž budujete další vrstvy?

Ano, vrstvy a podnikové funkce. Podstatný rozdíl je v tom, že první generace cloudových řešení často vycházela z infrastruktury, kterou již někdo měl a hledal pro ni další uplatnění, zatímco my budujeme vše od začátku na zelené louce coby základ pro další služby.

CIO BusinessWorld: Hovoříte o sdíleném podnikovém cloudu. Jaký je rozdíl mezi ním a veřejným výpočetním mrakem?

Za veřejný cloud platíte kreditkou a sdílíte každé jádro i prostor pro data s dalšími padesáti či sto lidmi. Naše řešení pro velké zákazníky touto cestou nepůjde. Chceme se zaměřit spíše na dlouhodobější smluvní vztahy a kvalitnější podporu.

CIO BusinessWorld: Získá v takovém případě zákazník také lepší izolaci pro svá data a transakce?

To je rozhodně jedna z možností, kterou si může zvolit – izolace dat, komunikace či celé infrastruktury, pochopitelně za určitý příplatek. Nicméně stále tu zůstávají úspory v oblasti lidských zdrojů a investičních výdajů.

CIO BusinessWorld: Z kolika lokalit chcete tyto služby poskytovat – třeba i s ohledem na legislativní omezení, která mohou potenciální zákazníky omezovat?

V současné době máme například pro služby VCRS přes stovku lokalit, rozhodně se budeme schopni přizpůsobit, bude-li v nějaké zemi či oblasti dostatečná poptávka. Kupříkladu našim kanadským zákazníkům poskytujeme služby z datacentra v Torontu právě z legislativních důvodů.

Datová centra máme vybudována na několika místech v Asii i v Evropě. S infrastrukturou kontejnerových datacenter a automatizovanou správou můžeme nové lokality zprovozňovat poměrně rychle, a díky automatizaci nás nemusí tolik trápit cena pracovní síly v dané zemi či lokalitě.

CIO BusinessWorld: Při přechodu na hostovaný model bude pro řadu zákazníků nejtěžší migrace aplikací. Nejde přitom ani tak o SAP či Oracle, tam budou patrně nástroje a nové verze, které migraci výrazně usnadní, ale spíše o jejich vlastní starší či proprietární aplikace. Jak budete v tomto směru schopni pomoci?

Migrovat nainstalované a běžící aplikace nemusí být moc zajímavé ani v případě SAP, v takové situaci bude vždy nejlepší počkat na další verzi a migrovat na hostovanou infrastrukturu či SaaS model při přechodu na ni.

CIO BusinessWorld: Jistě, ale u starších a proprietárních aplikací žádnou „novou verzi“ očekávat nelze nebo je to možné za cenu obrovských nákladů na úpravy kódu či kompletní přepsání, takže co s tím?

Pro takové případy máme řadu nástrojů, které umožňují chování těchto aplikací analyzovat, a dokážeme tak zákazníkovi poradit, co je pro něj v případě, že aplikace v prostředí cloudu nepoběží, nejvhodnější alternativou – tedy kolik peněz a lidských zdrojů by taková migrace, respektive virtualizace určité aplikace stála.

Součástí takové analýzy jsou i doporučení, co s jednotlivými aplikacemi dělat, tedy například u kterých na přesunu do cloudu zákazník nejvíc získá (ušetří, pozn. red.) a u kterých je naopak přínos malý nebo jsou případná rizika spojená s migrací příliš vysoká.

CIO BusinessWorld: V podobných případech existují různé postupy, jak aplikace pro provoz v cloudu upravit či transformovat. Jedni říkají, že nejlepší cestou je přepsání aplikací, neboť tak můžete zajistit plné využití výhod cloudu či podporu mobilních zařízení a mobilního přístupu, jiní zas doporučují jít úspornější cestou zapouzdření aplikací do další vrstvy, která umožní virtualizaci, existují i dodavatelé, kteří doporučují převést aplikace pokud možno do procesní vrstvy s modely, které lze posléze naroubovat na různé platformy. Která z těchto cest je podle vás nejlepší?

To nelze jednoznačně říci, každá aplikace je jiná.

CIO BusinessWorld: Tak téhle odpovědi jsem se obával. Nemůžete do toho vložit trochu vlastního náhledu a zkušeností?

Nic není černobílé. Záleží nejen na aplikaci samotné, ale i na firemních politikách a pravidlech, předpokládaném horizontu odstavení dané aplikace a stovce dalších otázek, které je třeba zodpovědět. V IBM jsme v uplynulých letech virtualizovali většinu našeho vlastního aplikačního portfolia a použili jsme všechy postupy – záviselo na významu aplikace, dostupném čase a dalších parametrech.

CIO BusinessWorld: Jste tedy agnostičtí a nepreferujete některou z cest jako třeba Software AG, kde doporučují procesní modelování?

Určitě, není jediný správný postup. Správná strategie je použít nástroje, analyzovat danou aplikaci a podle toho se rozhodnout. Výsledkem takové analýzy může být i to, že nejlepší volba je nechat v daném případě věci tak, jak jsou.

CIO BusinessWorld: Říkáte, že cílem by mělo být odejmout IT břemeno nákladů. Jak to máme chápat?

Jde hlavně o otázku provozních nákladů. Přechod na cloud umožní IT zvýšit produktivitu díky lepší správě a automatizaci. IT v takové situace bude moci napřít své úsilí více do oblasti analýzy podnikových informací, podpory rozhodování byznysu – prostě na věci, které pomáhají zvyšovat tvorbu přidané hodnoty.

CIO BusinessWorld: Není tu ale riziko, že když přejdete na model cloudu, vlastně převedete všechny náklady na provozní? Koneckonců v takové chvíli už jen platíte za to, že vám někdo poskytuje infrastrukturu či aplikace. Kde je jistota, že peníze, které IT ušetřilo, bude možné využít na to, co zmiňujete, že v IT zůstanou. Koneckonců zákony profesora Parkinsona obecně platné jsou. Ve velkých firmách to funguje podobně jako ve státní správě – cokoliv ušetříte v rozpočtu, to už příští rok nedostanete.

To je samozřejmě třeba ošetřit v podobě pravidel, podle kterých se s uspořenými penězi bude nakládat. V IBM mohu například část uspořených prostředků vždy reinvestovat.