Původně analytici předpovídali mírný nárůst v hodnotě 0,2 procenta, ale vzhledem k přetrvávajícím ekonomickým problémům a úsporným snahám jejich predikce nevyšla. Stejně jako v jiných sektorech se výdaje na informační technologie člení na hardware, software, IT služby a telekomunikace. Podle informací společnosti IDC připadá v zemích střední a východní Evropy více než 60 procent na vládní výdaje na IT služby.
Komerční IT vs. veřejné IT: V trendech se neliší
Podle analytiků se veřejné instituce zaměřují na velice podobná témata jako komerční subjekty. Mezi trendové oblasti patřily mobilní technologie, modernizace IT infrastruktury a cloud computing. Zájem projevují vládní organizace i o problematiku velkých dat.
V případě cloudových technologií sázejí i veřejné instituce na efekt přesunu investičních výdajů na provozní. Mohou tak dosahovat úspor, které posléze „prodají“ voličům. Podle analytiků však mohou přehlížet dost možná důležitější faktory, kterými jsou rychlost implementace a snížená rizika. Přibližně polovina veřejných organizací plánuje nebo již provozuje privátní nebo veřejné cloudové služby. Prvotní implementace se soustředily především na software ve formě služby. Do budoucna ovšem dojde i na infrastrukturu a platformu jako službu. Na prioritním seznamu vedoucích manažerů IT ve veřejných organizacích se výrazně níže posunula například konsolidace datových center. Důvodem může být splnění cílů v této oblasti nebo i soustředění se na strategičtější aktivity, příkladem je právě cloud computing.
Mobilní technologie získávají na popularitě u vládních institucí na celém světě. Poptávka je zvláště silná u organizací s vyšší mírou decentralizace a u těch, které mají mnoho terénních pracovníků. Jde například o sociální pracovníky, policisty nebo finanční kontrolory. Analytici společnosti Gartner očekávají, že zájem o mobilní řešení ještě zesílí, až organizace veřejného sektoru začnou obměňovat svou hardwarovou infrastrukturu a přizpůsobovat ji mobilním požadavkům. Není bez zajímavosti, že i veřejný sektor přistupuje poměrně vstřícně ke konceptu BYOD (Bring Your Own Device).
Zhruba polovina vládních institucí, které se zapojily do studie společnosti Gartner, povoluje svým zaměstnancům využití vlastních zařízení. Analytici upozorňují, že tento stav může podpořit poptávku po řešeních typu mobile device management a po bezpečnostních nástrojích. Je zjevné, že veřejný sektor přílišnou volnost v nakládání s daty umožňovat nemůže. BYOD tedy musí mít jasná a striktně dodržovaná pravidla. Problematika velkých dat zatím nepředstavuje pro vládní organizace hlavní téma, ale zvyšuje se její význam. Technologie velkých dat mohou výrazně přispět k vyšší efektivitě veřejných institucí. Navíc se díky využití analytických výstupů stanou důležitými prvky transformace veřejné správy, která by se s jejich pomocí přiblížila občanům.
Obecnější téma analytických nástrojů pomáhá veřejným institucím především v boji s podvody. Implementují je do informačních systémů a odhalují defraudace, plýtvání a samozřejmě i prostá pochybení. Využití najdou nejen v interním provozu, ale i při výběru daní nebo výplatách dávek. Analytici ovšem podotýkají, že se mnoho veřejných organizací z pohledu datové kvality potýká ještě s velmi elementárními problémy. Sloučit data na jedné platformě a analyzovat je už pro mnohé představuje zcela nemožný úkol.
Dva roky úspor a poklesu
V České republice se vládní výdaje na informační technologie blíží třem čtvrtinám jedné miliardy dolarů. Vyšší má podle informací společnosti IDC ve středoevropském regionu Polsko, zhruba poloviční Maďarsko a Slovensko. V přepočtu na obyvatele vydávají české veřejné instituce za informační technologie na obyvatele zhruba 70 dolarů ročně. Touto částkou výrazně převyšujeme Polsko i Maďarsko, zhruba o čtvrtinu méně vykazuje Slovensko. V přepočtu na hrubý domácí produkt činí tuzemské vládní výdaje na informační technologie přibližně 0,35 procenta. Jde o nejvyšší hodnotu v regionu střední a východní Evropy. Za Českou republikou se v rámci tohoto ukazatele umísťují i Německo nebo Slovinsko. Výdaje veřejných institucí na informační technologie budou podle analytiků společnosti Gartner klesat až do roku 2016. Organizace se po tuto dobu musí vypořádávat s úspornými opatřeními a s jinou strukturou zdrojů. Tento trend se změní v roce 2017, kdy si technologický cyklus obměn opět vyžádá zvýšení investic.
Navzdory celkovému poklesu vládních výdajů na informační technologie analytici očekávají dílčí nárůsty v oblasti IT služeb, softwaru a datových center. Na financování těchto kategorií se ovšem budou podílet škrty v jiných technologických sférách. Celkový pokles výdajů na IT souvisí s redukcí řady vládních programů, jimž měly technologie asistovat. Zde je možné analogicky pracovat se základním dělením na mandatorní a nemandatorní výdaje. Úspor stát jednodušeji dosahuje například v oblasti vzdělávání, životního prostředí, kultury nebo obrany. Mandatorní výdaje se snižují obecně hůře, neboť se nad jejich výší musí shodnout širší spektrum stran.
Výdaje na informační technologie ovšem mohou přinášet i vyšší efektivitu a úspory. Z tohoto důvodu se často řídí jiným režimem než běžné provozní financování. Například v České republice podle informací ICT Unie hodnota veřejných tendrů na IT dlouhodobě nijak neklesá. S trochou idealismu lze tedy konstatovat, že český stát investuje do informačních technologií i v zájmu budoucích úspor.
Regionální trendy doby
V regionálním srovnání se liší zaměření vlád na různé technologické oblasti. Spojené státy aktuálně kladou velký důraz na úspory a transparentnost. Významnou roli zde tudíž začínají hrát cloudové technologie. Zájem institucí se soustředí i na zpracování velkých dat, od něhož si slibují vyšší efektivitu služeb a minimalizaci podvodných jednání. Západní Evropa buduje technologické celky, jež mají primárně zvýšit životní komfort občanů. Týkají se především zdravotnictví a komunikace. Ve východní Evropě se jednotlivé země zaměřují na elementární rozvoj e-governmentu. Často jde o prostou digitalizaci státních agend, přidaná hodnota povětšinou chybí.
Nejrůznorodějším regionem je Asie-Pacifik. Zde se na jedné straně některé méně rozvinuté státy soustředí na elementární zajištění veřejných agend (například daní, sociálního zajištění) s pomocí výpočetní techniky, na druhé straně země typu Austrálie nebo Singapur představují jedny z nejrozvinutějších v oblasti využití ICT ve veřejném sektoru.
Čtěte také:
→ Ve znamení zjednodušení a efektivity
Ať už byla příčinou ekonomická krize nebo jde prostě jen o přirozený pokrok, jednoduchost a efektivita jsou v současnosti podmínkami pro zdravé a konkurenceschopné firmy. A to se týká nejen IT, ale všech činností každé společnosti.
→ Digitální trendy mohou do roku 2020 ohrozit více než 30 % zisků bank
Pokud se tradiční finanční ústavy změní na „každodenní digitální banky“, budou mít až o 250 % větší interakci se svými zákazníky, uvádí nejnovější studie.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU