Nová verze virtualizačního systému VirtualBox sice nepřináší přímo revoluční změny, ale je uhlazenější a vyspělejší z hlediska vizuálního i technického. Jeho hlavní předností oproti VMware stále zůstává především bezplatná nabídka shodných klíčových funkcí.
Poslední velká verze VirtualBoxu s číslem 4.0 vyšla v prosinci 2010. Byla zásadně přepracovaná a přinesla nové uživatelské prostředí, nový virtuální hardware a nové uspořádání projektů. Další práce pokračovala pomalu – další větší revize (4.3) přišla na konci roku 2013 a od té doby bylo vše další označováno jako drobné aktualizace.
Mezi nejvýznamnější změny, které VirtualBox 5.0 přináší, je podpora více rozšíření instrukčních sad, které fungují s hardwarově podporovanou virtualizací. Mezi jinými byla začleněna instrukční sada AES-NI obvykle užívaná k hardwarové akceleraci šifrování a instrukční sady SSE 4.1 a SSE 4.2. Novinkou je i paravirtualizační podpora pro Windowsové a Linuxové hosty, nová architektura pro abstrakci hostitelského audia a podporu řadiče USB 3 (xHCI) u hostů.
Většina zlepšení z hlediska ovládání se týká grafického rozhraní. Velkou změnou je možnost individuální úpravy nabídek a panelu nástrojů pro jednotlivé virtuální stroje, takže zřídka používané nebo zcela nevyužité funkce je možné odstranit. Další významnou změnou je funkce šifrování virtuálních diskových oddílů z rozhraní VirtualBoxu namísto spoléhání na šifrovací nástroje hostovaného operačního systému (pokud je vůbec nabízí).
Oracle varuje, že se jedná o beta verzi a je nutné k ní takto přistupovat. Zatím není známo, kdy bude vydána finální verze 5.0, ale Oracle povzbuzuje uživatele, aby si beta verzi stahovali a používali v neprodukčním prostředí a posílali zpětnou vazbu.