Hlavní navigace

Konec zlaté éry offshoringu

13. 8. 2009
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Finanční krize se více či méně dotýká takřka všech odvětví lidské činnosti a přináší s sebou strach ze ztráty zaměstnání, krachu podniku nebo z neschopnosti splácet hypotéku.

Všechny tyto negativní jevy by měly podle dřívějších prohlášení expertů přispět k tomu, že dojde k růstu poptávky po offshore outsourcingu, jemuž bývá připisována schopnost rapidního snížení nákladů. Jaká bude ovšem realita?

Jak se začíná ukazovat, experti se v tomto případě poněkud zmýlili. Nejenže zákazníci nevyužívají outsourcing více než dříve, ale nedochází již ani k faktickému nárůstu tohoto odvětví. Ve skutečnosti musejí poskytovatelé služeb každý den revidovat svoje dřívější růstové vize, které se jim nyní hroutí pod rukama, a namísto nich se objevuje krutá realita v podobě propadových tendencí.

Někteří odvážnější analytici nyní konečně přicházejí s kůží na trh a sdělují neúprosnou pravdu. Krátce po prvním velkém pádu Wall Streetu viceprezident a vrchní analytik společnosti Forrester John McCarthy přiznal, že skutečný rozsah finanční krize učinil ze všech předchozích prognóz (včetně té od Forresteru) pouhé bezcenné cáry papíru. Dodal také, že poskytovatelé IT služeb by se měli připravit na pomalejší růst a nižší zisky. „Bylo by naivní si myslet, že ekonomické zpomalení je pro tento trh prospěšné, neboť tlak na snižování nákladů povede k vyšší míře offshoringu. V tomto případě se totiž nejedná o pouhou krizi, ale o kompletní restrukturalizaci všech finančních trhů," dodal McCarthy.

Co se to proboha stalo v uplynulých měsících? Došlo zde k souhře několika faktorů, z nichž některé vznikly postupně v průběhu času, jiné jsou zase velice aktuálními záležitostmi. Zhruba 20 až 40 % z výnosů společností zabývajících se offshore outsourcingem je úzce spjato se sférou poskytování finančních služeb. Jakmile tato sféra zkolabovala, firmy byly přinuceny k tomu, aby se poohlížely po příležitostech na jiných trzích. Za normálních okolností by toto opatření stačilo, aby byl vyvážen propad příjmů. Nynější situace je však odlišná v tom, že všichni stojí na jedné lodi a ony „jiné trhy" jsou rovněž zasaženy dopady krize, pokud ne přímo, tak rozhodně v podobě snížené chuti zákazníků k utrácení.

Například firmy zabývající se turistikou a cestováním zaznamenávají nárůst v počtu zrušených dovolených či rezervací letenek, což je vede k jejich silnému konzervatizmu a přehodnocování cílů. Společnost Hexaware se nechala slyšet, že zpožděné vytváření klíčových rozhodnutí se šíří od organizací podnikajících ve finančním sektoru směrem k oblasti cestování, kde již z tohoto důvodu byly prognózy růstu omezeny z 24 % na 7- 9 %. Rovněž  ve sféře telekomunikací lze vypozorovat tendenci ke zpomalení růstu realizovaných prodejů.

Najednou se všichni hráči obracejí k menším trhům, kde však již dříve byly malé rozdíly mezi jednotlivými dodavateli, což vede k silnému tlaku na snižování ceny, k redukci ziskovosti, a přispívá tak opět k nižšímu růstu - to pochopitelně platí i pro země střední a východní Evropy. Veškeré výše uvedené tlaky povedou k jedinému výsledku, slabé a neefektivní společnosti budou z trhu záhy odstraněny. Spíše než k pasivní sebelítosti by měli poskytovatelé tuto situaci využít k tomu, aby svůj byznys inovovali a dokázali se profilovat natolik silně, aby je vlna krizového přílivu nesmetla, ale naopak posílila. Pro zákazníky se jedná naopak o skvělou zprávu, neboť jejich pozice výrazně posiluje.

Je velice obtížné kvantifikovat přesně přínosy offshore outsourcingu. Na úrovni teoretických úvah dává celá věc smysl. Rovněž z hlediska počtu zaměstnanců se celá věc zdá být jasným přínosem. Co však naopak zcela zřejmé není, je skutečný dopad na hospodaření podniku. Zdá se, že nejrůznější skryté náklady zůstávají mnohdy jednoduše ignorovány, což však ve výsledku přivádí společnosti k úvaze: „Zavedli jsme vysokou míru offshoringu, ale naše ziskovost neroste, proč? Z jakého důvodu se nesnižují ani výdaje na IT služby?" Zdá se, že příčinou je dosavadní zacílení offshore outsourcingu směrem k lákavě vypadajícímu snížení počtu zaměstnanců, přičemž podniky ve svém okouzlení zapomínají klást dostatečný důraz na skutečný přínos těchto opatření a kvalitu nakupovaných služeb. To se však naštěstí brzy změní.

Jaký dopad můžeme očekávat na trzích pracovní síly v zemích, kde se realizuje offshore outsourcing? Zaznamenáme nárůst mzdové inflace? Dojde k redukci trendu zbavování se přímých zaměstnanců? Stanou se opět skutečné dovednosti měřítkem hodnocení zaměstnanců namísto dnes požadovaného formálního vzdělání v IT? Odpovědi na všechny položené otázky přinese až čas.

Zdá se, že jsme došli na konec zlatého věku offshore outsourcingu. Zároveň však trubači nadšeně ohlašují nový věk, věk pravdy a racionality. Offshoring již nebude považován za všelék, ale uplatní se pouze tam, kde jeho aplikace přinese skutečné výsledky.

Byl pro vás článek přínosný?