Z pohledu médií se často zdá, že velká část snah o informatizaci veřejné správy je neprůhledná, stojí spoustu peněz a vlastně toho zase tak moc nepřináší. Dodavatelé technologií a služeb si naopak stěžují, že do ICT se investuje ve srovnání s jinými zeměmi zoufale málo, a dokládají to nejrůznějšími průzkumy a žebříčky. A občan? Ten většinou chce, aby věci fungovaly a aby jej administrativa otravovala co nejméně.
Projekty fungují
Po pravdě, tuzemský e-government na tom není nijak špatně, hlavně pokud se zaměříme na klíčové infrastrukturní projekty. Jen pro připomenutí – Czech Point, který je dnes dostupný na více než sedmi tisícovkách úřadů (včetně zastupitelských), pracovištích České pošty, kancelářích Hospodářské komory a notářů, se stal velice rychle samozřejmou součástí života občanů i podnikatelů. Informační systém datových schránek funguje již od roku 2009 a přes občasné komplikace a legislativní nedostatky plní svoji funkci rovněž. Systém základních registrů, který se díky složitějšímu napojování agendových informačních systémů rozjížděl pomaleji, než bylo plánováno, nám dnes závidí řada evropských zemí. Takže vlastně jedinou klíčovou součástí e-governmentu, s níž se určité problémy trochu táhnou, je komunikační infrastruktura veřejné správy, kde bylo třeba rozbít dlouho přetrvávající monopol dodavatelů datových služeb a vytvořit jednotnou síť s bezpečným připojením a vysokým standardem nabízených služeb.
Faktem samozřejmě zůstává, že s finančními prostředky určenými na ICT se ve veřejné správě občas nehospodařilo nejrozumněji. Ale přiznejme si, že existuje spousta projektů a řešení, které prostě fungují a zjednodušují administrativu den co den. Jak už to bývá, dobré věci se rychle vžijí, běží rutinně a svědectvím o jejich kvalitě je pak to, že je všichni berou jako úplnou samozřejmost. A na rozdíl od těch neúspěšných se o nich nemluví!
Nejsme ovce...
Pro nezasvěceného, který pozoruje svět ICT a veřejné správy jen z dálky a ne zúčastněně, musela být v poslední době docela překvapivá reakce řady subjektů včetně Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, ICT Unie, APMS, SPIR, CACIO a dalších svazů a asociací, které se ostře ozvaly proti koaliční smlouvě nové vládní sestavy – z materiálu, jenž se měl stát mimo jiné i podkladem pro programové prohlášení Sobotkovy vlády, téměř vypadly zmínky o ICT, internetu, informační společnosti a dalších krocích v jejím rozvoji. Společným úsilím došlo v poměrně krátké době k alespoň částečné nápravě, ale je jasné, že e-government nemá v současné politické situaci zrovna na růžích ustláno. Nezbývá, než lehce závidět třeba našim západním sousedům – mimochodem nevzpomínám si na žádnou reportáž z letošního CeBITU, z níž by se neculila Angela Merkelová. V rozvinutých zemích je prostě ICT (samozřejmě nejen ve veřejné správě) výkladní skříní ekonomiky.
Co bude dál?
Náš e-government čeká v následující době několik novinek. Od návštěvy komisařky pro digitální agendu Neelie Kroesové, která poctí svojí přítomností sedmnáctý ročník konference ISSS v Hradci Králové, asi nemůžeme čekat nic nového – již delší dobu prosazuje především rychlejší rozvoj elektronické identifikace, rozšíření elektronických služeb napříč EU a využití nových technologií, které veřejnou správu zlevní a zefektivní. Ministerstvo vnitra také neplánuje žádné převratné změny a zaměří se na pokračování existujících projektů, zlepšování procesů a podporu e-identity. Nejzásadnější změnou pro veřejnou správu tak zřejmě bude až přijetí nového zákona o kybernetické bezpečnosti, který by měl chránit před kybernetickými hrozbami, jako jsou nejrůznější typy útoků proti informačním systémům důležitým pro ekonomiku i chod státu, majetek či dokonce zdraví občanů. Pro státní správu i samosprávu je doslova klíčový princip individuální zodpovědnosti za bezpečnost vlastních dat. Experti zdůrazňují fakt, že to bude znamenat mimořádné zatížení novými povinnostmi, o jejichž existenci ve většině případů nemají ani tušení.
Čtěte také:
→ Naděje pro e-government
Politici slibují efektivní vynakládání prostředků, ale třeba i elektronické volby.
→ Klíčové otázky konference ISSS
Hlavním tématem letošní hradecké konference ISSS byly pochopitelně základní registry, k jejichž oficiálnímu spuštění do „testovacího“ provozu došlo přesně den před jejím rozjezdem, nicméně z hlediska reálného vytváření a provozu agend na ně napojených je řada organizací státní a veřejné správy teprve na samém počátku.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU