Není divu, že zájem o dodržování pravidel kybernetické bezpečnosti by měl panoval tam, kde bezprostředně hrozí finanční ztráta. I proto tuto oblast pravidelně sleduje Česká bankovní asociace (ČBA), která každoročně uskutečňuje průzkum mezi těmi, kteří mají bankovní účet, a hodnotí celkový index bezpečnosti. Výsledky nejsou přitom příliš povzbudivé. „Nezájem nezanedbatelné části veřejnosti o bezpečnost v on-line prostředí je varovný.
Zejména s ohledem na energii, čas i prostředky, které byly v posledních letech této problematice věnovány,“ shrnuje výsledky ředitel ČBA Pavel Štěpánek.
Alarmující je především skutečnost, že přístup Čechů ke kybernetické bezpečnosti se nemění a zůstává prakticky stejný už od roku 2013, kdy se průzkum uskutečnil poprvé. A to navzdory viditelným osvětovým kampaním, kterých jsme především v poslední době byli svědky.
Nejčastější problémy
Běžnou chybou je stále nedostatečné zabezpečení účtů, ať již na sociálních sítích, v e-shopech či třeba k e-mailu. Více než polovina respondentů totiž mění svá hesla méně než jednou za rok, popřípadě je nemění vůbec. „Jde přitom o tu nejjednodušší a zároveň velmi účinnou ochranu, která nás vyjma pár vteřin našeho času nic nestojí,“ uvádí Tomáš Hládek, odborník na kybernetickou bezpečnost ČBA. Jednou za kvartál, a tedy ideálně, si hesla mění pouhých 15 % populace, častěji je obměňuje jen 7 %.
Naopak 86 % respondentů mění základní či automaticky generovaná hesla různých aplikací, výjimku tvoří senioři a lidé se základním vzděláním. Ne vždy ale musí jít o pozitivní změnu. Často jsou automaticky generovaná hesla mnohem silnější než ta, která si uživatel volí sám. Lidé mají totiž tendenci vytvářet snadno zapamatovatelná slova nebo spojení znaků, popř. používají stejné heslo pro více služeb. Specifická situace ale panuje u PIN kódů u platebních karet – původní údaj mění jen asi 20 % uživatelů. Odborníci ale doporučují i v tomto případě kód čas od času změnit.
Stále častěji jsme on-line na mobilním zařízení, ale zapomínáme ho chránit. Zabezpečení chytrého telefonu skončilo mezi třemi nejhoršími jevy zkoumanými v rámci sledovaných faktorů. Přitom zkušenost s hackerským útokem má 10 % populace. Nejčastějším cílem jsou e-maily (v 58 %) a Facebook (38 %), který je přitom nerozšířenější sociální sítí v ČR.
Osvěta musí zintenzivnit
Jak tedy nedostatečnou ochranu v on-line světě řešit? Samotná ČBA realizuje řadu osvětových aktivit – pořádá konference, spolupracuje se školami, odborníky a influencery. Ve výuce digitální gramotnosti se angažují i její členové, tedy jednotlivé banky. „Je pozitivní, že se index bezpečnosti v posledních letech nezhoršuje. Aby se ale dramaticky zvýšil, bude potřeba větší iniciativy ze strany uživatelů. Klademe si za cíl veřejnost v tomto ohledu neustále vzdělávat, v posledním roce jsme se zaměřili i na děti a mládež. Do kampaně jsme zapojili youtubery, kteří mají větší šanci získat si jejich pozornost,“ uvedl Josef Šedivý, ředitel Řízení nefinančních rizik ČSOB.
Zapojit by se měly i instituce. „Je načase, aby se soukromý a veřejný sektor spojily a společně hledaly cestu, jak osvětu zintenzivnit,“ uzavírá Pavel Štěpánek.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU