V praxi jsou oblasti byznysu a IT velmi často odděleny a cíle pro rozvoj aplikační architektury (byť vedeny stejnou snahou o zvýšení efektivity, snižování nákladů a zvyšování produktivity) nepodporují cíle obchodní strategie. Zní to možná jako klišé, které jste již mnohokrát četli či zaslechli na konferenci, v mnoha podnicích je to ale klišé pravdivé. Při transformaci a optimalizaci aplikační architektury je tedy třeba zajistit vazbu mezi oblastmi byznysu a IT. Tento sjednocující pohled na potřeby a rozvoj společnosti se nazývá podniková architektura (Enterprise Architecture), ve které jsou zastoupeny obě oblasti. Oblast IT je v enterprise architektuře chápána jako nástroj pro podporu obchodních cílů.
Námětů pro transformaci a optimalizaci je celá řada – s mnoha z nich, obligátním propojením byznysu a IT počínaje, jste se patrně již setkali, stačí tedy pár typických příkladů:
- Eliminace nadbytečných (překrývajících se) IT systémů
- Posílení vztahů s partnerskou sítí
- Narovnání a zjednodušení obchodních procesů
- Snížení počtu podpůrných systémů, ergo personálu
- Snížení manuálního zpracování
Pro dosažení optimálního výsledku transformace je však třeba identifikovat priority a určit, které kroky mají být provedeny a na jaké oblasti mají být zaměřeny. Nestačí dělat věci správně, ale je třeba se soustředit na plnění správných úkolů. Pro tento účel lze pro projekty transformace a optimalizace (nejen) aplikační architektury využít následující postup:
1. CBM – Zmapování byznys komponent společnosti (Component Business Model)
2. BPM – Analýza a optimalizace procesního modelu (Business Process Modelling)
3. SOA – Návrh modelu orientovaného na služby – (Service Oriented Architecture)
Mapování byznys komponent
Cílem CBM je poznat slabé a silné stránky organizace, ohodnotit výkonnost a identifikovat oblasti činností, ve kterých podniky vytváří hodnotu pro zákazníky. Metoda CBM je založená na identifikaci klíčových obchodních funkcí podniku rozčleněním na komponenty tak, jako by se jednalo o jednotky schopné samostatné existence.
Pomocí CBM je pak možné rozdělit činnosti firmy na klíčové a podpůrné. Dále lze identifikovat sdílené nebo outsourcované služby. Analýzou funkčního pokrytí jednotlivých aplikací lze odhalit překryvy (duplicitní funkcionality). Na základě analýzy výkonnosti je možné získat identifikaci oblastí s potenciálem růstu nebo úspor. Díky použití tzv. „heat map“ lze využít CBM také pro identifikaci priorit (komponenty s největším potenciálem k růstu, úsporám apod.). Tyto oblasti jsou pak předmětem dalšího šetření v rámci detailní analýzy procesního modelu.
Analýza a optimalizace procesního modelu
Cílem BPM je analýza a optimalizace procesního modelu. BPM se zaměřuje na snížení počtu redundancí a rizikových míst v obchodních procesech podniku, oddělení logiky obchodní integrace od vlastního implementačního kódu, zvýšení jeho přenositelnosti a snížení ceny použitím průmyslových standardů.
BPM má také za cíl snížit poměr manuálních činností, umožnit rychlé nasazení nových obchodních pravidel a procesů, monitorování a řízení výkonu procesů s použitím tzv. Key Performance Indicators (KPI) a systému upozorňování na významné události. Oddělení byznys logiky (procesů) od aplikací a přehledná a jednoznačná správa procesů jsou významným přínosem optimalizované architektury. Z pohledu aplikační architektury je hlavním přínosem BPM odlišení obchodních procesů od aplikací a pohled na aplikace jako na množinu poskytovaných služeb, což jsou základní principy servisně orientované architektury (SOA).
Návrh modelu orientovaného na služby
V návaznosti na CBM a BPM slouží SOA jako prostředí pro návrh a realizaci servisně orientovaného modelu. SOA je velmi široký pojem a neznamená pouze infrastrukturu, ale komplexní koncepci pokrývající obchodní a organizační model, metodiku řízení projektů, koncepci realizace aplikací, celkovou aplikační architekturu, způsob nakládání s informacemi a samozřejmě také infrastrukturu.
Pro potřeby SOA projektů využívá například IBM model SIMM (Service Integration Maturity Model), pomocí kterého je možné provést analýzu současného stavu aplikační architektury i úrovně připravenosti podniku na řešení SOA. Výhodou SIMM modelu je, že umožňuje individuální stanovení cílového stavu na základě konkrétní strategie zákazníka. Názorně tedy zobrazuje jak současný stav, tak i plánovaný cílový stav a možnosti dalšího rozvoje.
Komoditizace softwaru
V souvislosti s implementací SOA řešení dochází i ke změně pohledu na aplikace a informační systémy. Z perspektivy SOA řešení jsou aplikace nebo informační systémy pouze depozitářem služeb využívaných obchodními procesy. Tím dochází ke komoditizaci softwaru a podnik disponující SOA architekturou tak již nemusí vyhledávat dodavatele rozsáhlého systému s velkým množstvím vazeb na další systémy, ale pouze jednotlivou službu potřebnou pro právě zaváděný nebo upravovaný proces. Navíc tato služba ani nemusí být fyzicky naimplementována na infrastruktuře vlastněné daným podnikem, pokud je poskytovatel služby schopen zajistit požadovanou dostupnost a kvalitu služby s přijatelným a patřičně smluvně ošetřeným rizikem.
V případech, kdy je hosting u externího poskytovatele z různých důvodů nepřijatelný, je možné implementaci konkrétní služby poptávat nejen u lokálních dodavatelů, ale také globálně (případně u lokálních dodavatelů s využitím globálních kapacit). Zapojením globálních zdrojů (global delivery) pak lze dosáhnout dalších významných úspor.
Kvalitní analýza a specifikace
Jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěchu projektů transformace a optimalizace aplikační architektury je identifikace a jednoznačná specifikace cílů a požadavků. Pro specifikované požadavky a potřeby je vždy třeba udržovat hierarchickou vazbu (strategie, konkrétní cíle, funkcionalita řešení, implementace), aby bylo možné vždy jednoznačně určit, jaký cíl daný požadavek naplňuje. Ke každému požadavku je rovněž třeba definovat akceptační kritéria specifikující, jak bude ověřeno, že byl splněn.
Dokumentace a správa požadavků
Požadavky musejí být kvalitně zdokumentovány a udržovány i v průběhu projektu – to pochopitelně platí i pro případné změnové požadavky. U projektů transformace a optimalizace se již doporučuje uplatnit nástroje pro správu požadavků (requirement management), řízení kvality a správu změnových požadavků. Tyto nástroje je pochopitelně třeba brát v úvahu již při návrhu celého řešení.
Nastavení vztahu s dodavateli
V případě dodavatelů (implementace) služeb je třeba ošetřit oblast licencování a duševního vlastnictví, pokud je předpokládáno, že by v budoucnosti mohla být služba sdílena i s dalšími procesy nebo by dodaný kód služby mohl být upravován. U poskytovatelů externí služby je třeba ošetřit SLA (Service Level Agreement), zajišťující potřebnou dostupnost a kapacitu formou sankcí dostatečně kryjících možná rizika
Nastavení organizační struktury
Další kriticky důležitou oblastí pro úspěch projektů transformace a optimalizace je správné nastavení organizační struktury, a to nejen pro samotnou realizaci projektu.
Zejména pro následný provoz a rozvoj řešení je třeba jednoznačně stanovit odpovědnosti za jednotlivé procesy i všechny další komponenty řešení. Pro nastavení organizační struktury je možné využít SOA Governance and Management Method (SGMM).
Velmi důležité je rovněž vyřešit otázku nákladů na provoz a rozvoj řešení. Například je třeba vyjasnit, kdo ponese náklady na posílení infrastruktury v případě, že služba vyvinutá a implementovaná původně jen pro potřeby pobočkové sítě (provozované v pracovní dny v pracovní době) by měla být využívána pro internetovou aplikaci v režimu 24 × 7. Jiným obvyklým případem je, že služba vyvinutá pro podporu jednoho procesu se stane velmi oblíbenou a řádově stoupne objem odbavovaných operací. Intenzivní využívání pak může znamenat zhoršení kvality služby pro původního uživatele a/nebo vyvolat potřebu dalších investic.
Jasné cíle a požadavky
Pro dosažení kýženého výsledku je však vždy nutné provádět transformaci a optimalizaci na základě bezpečně potvrzených obchodních cílů a požadavků. Projekty implementující SOA řešení dosahují nejlepších výsledků, pokud je postup koordinován s potřebami zjištěnými na základě CBM a BPM aktivit. Není přitom nezbytně nutné implementovat hned kompletní SOA řešení v plné šíři, vhodnější naopak je přistupovat k řešení na základě priorit a zaměřit se na nejdůležitější strategické cíle.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU