;

Jak jsme na tom s kybernetickou bezpečností ve školách?

26. 11. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: © Sergej Khackimullin - Fotolia.com
V pětině případů ji řeší učitel informatiky. Alarmující je především zjištění, že pouze desetina škol považuje za nejzásadnější problém samotné bezpečnostní incidenty.

Více než polovina škol se při řešení kybernetické bezpečnosti potýká s nedostatkem financí. V pětině případů se o zabezpečení dat stará učitel informatiky. Vyplývá to z průzkumu společnosti ESET v rámci série konferencí zaměřených na využití nových technologií ve školství.

Školy spravují řadu osobních dat o personálu i o studentech. O těch navíc mají řadu údajů, které podle GDPR spadají do zvláštní kategorie osobních údajů (citlivé údaje), jedná se například o závěry pedagogicko-psychologické poradny nebo informace o specifických poruchách učení. Zpřísnění pravidel pro ochranu osobních údajů na vzdělávací instituce proto vážné dolehlo. Školy se potýkají především s nedostatkem financí a času, který musejí věnovat další administrativě.

„Podle našeho průzkumu mezi školami vnímá management škol bezpečnost jako významný problém. Potýkají se ale s řadou problémů, jako je absence odborníků či informací. Jen 21 % respondentů uvedlo, že v oblasti kybernetické bezpečnosti nevnímají žádný nedostatek,“ popisuje závěry Miroslav Dvořák, technický ředitel pražské pobočky ESET.

Jen pětina škol nevnímá slabiny

Školy se snaží najímat si na zabezpečení svých sítí a dat odborníky. Služeb externí firmy využívá 43 % z nich, 34 % má pak interního IT odborníka. V 19 % škol má ale bezpečnost na starost učitel informatiky. Experti z ESET před touto praxí varují.

„Není možné být dobrým pedagogem, věnovat se metodice výuky, sledovat novinky, které by žáky zajímaly a zároveň být expertem na ochranu dat. Oba obory jsou příliš komplexní, aby je jediný člověk mohl zvládat současně na 100 %,“ vysvětluje Dvořák.

Paradoxně to ale není největší problém v malých školách do 200 žáků, ale v těch středně velikých. Podle dat z průzkumu má v 11 % škol, které navštěvuje mezi 201 a 500 žáky, na starost bezpečnost učitel, u malých škol je to pouze 5 %. Do interních IT oddělení či expertů investují nejčastěji střední školy (20 %).

Většina zástupců škol nepovažuje zabezpečení za bezproblémové. Nejčastěji školy trápí nedostatek financí (55 %) a kvalifikovaných odborníků (31 %). Častým problémem je také čas. Čtvrtina respondentů dává přednost jiným povinnostem a kybernetické bezpečnosti tak nevěnuje dostatek pozornosti. Dalších 18 % uvádí, že jim chybí prostor se vzdělávat. Překvapivým zjištěním je fakt, že jen desetina škol vnímá jako problém bezpečností incidenty.

„Bezpečnostní incidenty jako problém vnímají nejčastěji interní a externí experti škol. Tedy odborníci, kteří mají možnost se soustředit výhradně na ochranu dat. Člověk, který se této problematice nevěnuje naplno, si případná rizika nemusí v plné míře uvědomovat,“ varuje Dvořák.

V rámci informatiky se školy zaměřují na prevenci

GDPR přineslo školám také povinnost vzdělávat všechny, kteří s osobními údaji nakládají. V případě škol tedy také učitele. Pedagogický sbor ale školí jen 25 % z dotázaných škol, v 11 % případů je pak vzděláván management školy. Nejvíce energie školy stále věnují do výuky kybernetické bezpečnosti. V rámci informatiky se vyučuje na 67 % základních a 64 % středních škol. Zároveň ale 63 % respondentů uvádí, že pro výuku bezpečnosti nemají vhodné materiály.

ICTS24

V rámci učiva se hovoří nejvíce o prevenci (77 %). Žáci se tak dozvědí, s jakými riziky se mohou setkat či jak rozpoznat fake news. Technické aspekty, například jak bezpečně používat výpočetní techniku, uslyší na 67 % škol a o psychologických rizicích, jako je šikana, se hovoří na 66 % škol.

Průzkum probíhal v rámci cyklu vzdělávacích konferencí Microsoft Roadshow v průběhu října 2019. Zúčastnilo se jej 541 respondentů ze všech typů škol napříč všemi kraji. Odpovídali správci sítí (39 % respondentů), pedagogičtí pracovníci (36 %) a ředitelé škol (22 %), 3 % respondentů uvedly jinou pozici. Mezi účastníky průzkumu převládaly základní (54 %) a střední školy (42 %), vysoké školy a VOŠ byly zastoupeny ve 4 %.