;

Jak byste se cítili vy?

9. 7. 2010
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Před nedávnem provedla společnost Acronis ve spolupráci s výzkumnou agenturou Vanson Bourne zajímavý průzkum s názvem Zálohování – Bitva národů.

Šlo o srovnání přístupu k zálohování u středně velkých firem (250–1 000 zaměstnanců) v Německu, Francii a Británii. Výzkum byl založen na předchozím zjištění, že proti předpokladům se více než polovina podnikových dat nachází na stanicích a ne na serverech.

Průzkum ukázal řadu zajímavých čísel jako například to, že čtvrtina společností stále zálohuje počítače a notebooky ručně, ale také to, že pětina společností neprovádí zálohování na těchto jednotlivých zařízeních vůbec.  Více než 60 % organizací si není jisto, zda by bylo schopno obnovit data do jednoho dne.

Zajímavější byly odpovědi na otázky týkající se pocitů dotazovaných. Tady se národní mentalita projevila výrazněji. Například 27 % Francouzů, kteří zálohují manuálně, má ve své zálohování žádnou nebo malou důvěru. 30 % této skupiny dotazovaných si nemyslí, že by byli schopni obnovit data dříve než za týden.  Na druhou stranu plných 55 % respondentů z této skupiny by se v případě ztráty dat cítilo uvolněně až velmi uvolněně.

V Německu se automatizovaně zálohuje více než v Británii a ve Francii. Paradoxně 50 % respondentů z firem, které takto zálohují, by pociťovalo značný stres v případě nutnosti obnovy dat. To je výrazně více, než je to u firem, které zálohují manuálně nebo nezálohují vůbec.

bitcoin_skoleni

Britové, kteří podle výsledků šetření mají nejhorší zálohovací postupy, mají největší důvěru v pravděpodobnost obnovy dat.  Na otázku „Jakou úroveň stresu byste pociťovali, pokud by došlo díky havárii k úplnému zničení dat na počítači vašeho ředitele?“ se plných 41 % respondentů přiklonilo k odpovědi „Cítil bych se, jako když na letišti zjistím, že jsem si zapomněl doma pas“. To v Německu se nejvíce tázaných přiklonilo k odpovědi „Cítil bych se jako pilot dopravního letadla, který právě cestujícím oznamuje, že se chystá pokusit o nouzové přistání“.

A jak byste se cítili vy?