Intel vyhlásil vítěze studentské soutěže

Nadace společnosti Intel vyhlásila vítěze největší světové soutěže pro středoškolské vědce, která se konala v Atlantě v rámci veletrhu vědy a techniky INTEL ISEF – International Science and Engineering Fair. Tento veletrh je považován za jakési olympijské hry mladé vědy. Porota vybírala vítěze z více než 1550 mladých vědců z 51 zemí. Nejvyšší ocenění si letos odnesly dva projekty ze Spojených států a jeden z Číny. „Oceněny byly i desítky dalších projektů v různých kategoriích. Nejvíce cen letos získaly projekty zaměřené na léčbu rakoviny,“ řekl Pavel Svoboda, tiskový mluvčí společnosti Intel, která veletrh pořádala.

Letošními absolutními vítězi se stalo ženské trio. Američanka Natalie Saranga Omattageová vyvinula efektivní a levný způsob zjišťování látek, které mohou kontaminovat potravu. Díky biologickým senzorům založeným na krystalu křemene (QCM – quartz crystal microbalance) je možné lépe kontrolovat, jestli potraviny neobsahují nebezpečné látky. Technologie může najít využití například ve skladech dovážených potravin v přístavech a obchodních řetězcích. Projekt Číňanky I Chan Su (Yi-Han Su) se zaměřil na identifikaci vysoce aktivního katalyzátoru, který by mohl efektivněji vytvářet vodík. Výzkum Američanky Sany Raoofové zase pomohl lépe porozumět využití matematické teorie uzlů při řešení klasických biochemických problémů. Podrobnější popis projektů je k dispozici zde.

Vědeckého klání se zúčastnila i elita mladých českých vědců, kteří se rekrutovali z nadějných studentů středních škol. O pozornost bojovalo pět projektů studentů tuzemských středních škol, kteří zvítězili ve státních soutěžích vědeckých organizací SOČ a Amavet. Letos však mezinárodní porota českým projektům ocenění neudělila. Ocenění získal pouze projekt slovenských kolegů: „Porotu zaujala studie symbiotické hvězdy BF Cygni od Ľubomíra Urbančoka z Fiľakova a ocenila ho čtvrtým místem v kategorii Fyzika a astronomie,“ řekl Pavel Svoboda, tiskový mluvčí společnosti Intel. Čeští studenti si sice cenu domů nevezou, zato vzbudili velký zájem laické i odborné veřejnosti svými projekty, které mají velmi dobré praktické využití.

Pozornost, zejména ze strany americké armády, upoutala například speciální zdravotnická sada pro převoz amputovaných končetin. Pro úspěšnou regeneraci amputované končetiny, například při úrazu, je totiž velmi důležitá životaschopnost oddělené tkáně. Té lze nejlépe dosáhnout podchlazením a aseptickým transportem na chirurgický sál. Projekt navrhl autorský tým František Kolek a Václav Kocián z Gymnázia Josefa Ressela v Chrudimi. Transportní sada se skládá ze dvou plastových sáčků s chemickým chladicím systémem a ochrannými pomůckami, které zabraňují znečištění. „Zdravotní balíček mohou používat záchranáři, zdravotníci, hasiči, vojáci či může být k dispozici na rizikových pracovištích, například v dílnách,“ uvedl Pavel Svoboda. Pokud by se sada vyráběla ve velkém, šlo by o levné, ale přitom velmi účinné řešení, které by zachránilo končetiny mnoha lidem.

Podobně zabodoval softwarový systém digitálních očí, který může najít uplatnění v robotice. Navrhl jej Ondřej Mikšík z Gymnázia Kroměříž. Jeho program SmartVision představuje efektivní nástroj pro rozpoznávání digitálního obrazu (DIP). Možnosti využití systému jsou značné, například v robotice: od rozeznávání terénu a nebezpečných předmětů až po vyhledávání charakteristických rysů osob či předmětů, automobilových SPZ nebo rozpoznávání přepravovaného zboží.

O přízeň poroty dále bojoval projekt ochrany autorských práv půjčovaných multimédií od Zdeňka Musila a Pavla Krejčího ze Střední školy aplikované kybernetiky v Hradci Králové. Autorský tandem navrhl elektronický systém zápůjček audioknih a filmů, který prostřednictvím šifrování zabraňuje neoprávněnému kopírování zapůjčeného díla.

Ekologickým projektem, jenž se zabývá vlivem vybraných látek na závojenku podtrnku, se snažila prosadit Zuzana Egertová z Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci. Zkoumala, jaký vliv mají například cukry, různé zdroje dusíku a uhlíku na závojenku podtrnku (Entoloma clypaetum). Zjišťovala také, jaký vliv má na rostlinu působení soli (NaCl).

Průlomem v oblasti molekulární chemie se snažil zaujmout Oldřich Hudeček z Masarykovy střední školy chemické v Praze. Zabýval se přípravou derivátů odvozených od calix[4]arenů. Během práce mladý vědec připravil některé sloučeniny, které zatím nebyly popsány v žádné publikaci, a látky tedy lze považovat za prvně připravené. Sloučeniny mohou sloužit k zachytávání iontů či neutrálních molekul, k jejich transportu nebo ochraně. Objev může sehrát významnou roli při tvorbě nových materiálů disponujících unikátními vlastnostmi.

Projekty všech finalistů soutěže INTEL ISEF se snaží každý rok řešit nejožehavější problémy lidstva. Mnoho projektů se letos zaměřilo na nadměrné čerpání přírodních zdrojů a energetickou efektivitu, jako například využívání alternativních pohonných zdrojů v podobě řas v odpadních vodách. Studenti také pracovali na vylepšování robotů, identifikaci molekulárních drah, které jsou základem alkoholismu, využití senzorických integračních aktivit k léčbě smyslových a hlasových vad u autistických dětí nebo identifikaci genetických faktorů stojících v pozadí nemocí, jako je Lou Gehrigova choroba. Ze všech letošních prezentovaných projektů je téměř 20 procent patentováno nebo čeká na schválení patentovým úřadem.

Společnost Intel již několik let podporuje vzdělání a sponzoruje Mezinárodní veletrh vědy a techniky. Od roku 1996, kdy se společnost Intel stala hlavním sponzorem veletrhu, vzrostl počet finalistů o 40 procent a dnes zahrnuje více než 1500 studentů. O 70 procent vzrostl také počet účastnických států, regionů a oblastí. Společnost Intel^[1] se zaměřuje hlavně na podporu matematiky a vědeckého vzdělaní, kam za posledních deset let firma investovala miliardu dolarů. Společnost Intel ročně investuje do vzdělání a technologické gramotnosti více než 100 milionů dolarů.