Tuto skutečnost potvrdila nedávná studie společnosti VMware a ekonomické školy Cass Business School. Podle této studie se podniky dělí na dvě skupiny: jedna čeká, až se úspěch inovace potvrdí, čímž se ale vystavuje tomu, že bude zaostávat za konkurencí a druhá skupina zavádí změny překotně a ověřuje úspěšnost zavedené změny až v realitě.
Tempo a rozsah digitalizace se bude i nadále zrychlovat kvůli exponenciálnímu vývoji a šíření cloudového, mobilního, AI a strojového učení, velkých dat, internetu věcí a dalších vznikajících technologií. Firmy potřebují stále rychleji strategicky reagovat změnou cílů a přijímáním nových byznys modelů a překlenováním mezery v zavádění inovací prostřednictvím iterativního přístupu. Tyto změny představují významné výzvy ve vedení v oblasti firemní kultury, technologie, řízení rizik a jejich dopadu.
Situace není jednoduchá, neboť renomované podniky ve snaze obstát v konkurenčním prostředí a zavést inovace co nejdříve, mimo jiné riskují ztrátu dobrého jména, pokud inovace nebude úspěšná. A to zpětně vede k tomu, že společnosti inovace sice vítají, ale s realizací otálejí. Jak tedy ven z tohoto kruhu?
„Manažeři firem mohou budoucnost firmy z části vytvořit a z části předem poznat, co ji ovlivní,“ říká odborník na inovační kreativitu PhDr. Karel Červený, MSC, MBA, jeden z lektorů kurzu a zakladatel vzdělávacího programu Master of Business Creativity. „V řízení firem je potřeba vidět dál než ostatní, vidět víc a domýšlet více. Tito manažeři potřebují mít rozhled vizionáře a zároveň smysl pro kombinatoriku se synergií analytika CIA,“ dodává Červený.
Podle výše uvedené studie společnosti VMware a ekonomické školy Cass Business School je třeba věnovat se různým aspektům, které s inovacemi souvisejí:
- Inovace experimentováním. Tradiční lineární přístup k inovacím a jejich zavádění, který záleží na úrovni jistoty a předpokládaných výstupech, už není vyhovující. Prostředí byznysu se mění tak rychle, že je těžké předpovídat budoucnost a výsledek bývá často nejistý. Je zapotřebí nových opakovaných přístupů objevování a učení se, kde tvorba strategie a její realizace jsou propojeny, založených na neustálém sledování prostředí, pravidelném redefinování cesty a cíle a častých změnách kurzu.
- Inovace není vždy o vytvoření něčeho nového. Málo „nových“ byznys modelů je založeno na bezprecedentním nápadu. Naopak, digitální technologie umožňují firmám používat širší škálu byznys modelů než dříve. To znamená, že mohou přizpůsobit byznys modely z jedné oblasti do jiné nebo přijmout jejich celé portfolio. V zásadě inovace není vždy o nových věcech, jde o vytvoření nové hodnoty v rámci existujících rozměrů.
- Strategické změny by neměly být posuzovány odděleně. Teoretický návod, jako je pochopení celého rozsahu možných strategických příležitostí, od produktu, služby, řešení až po zkušenosti a vzájemné propojení může sloužit jako transformační prizma a pomoci firmám systematicky identifikovat nové příležitosti a udělat kvalifikované rozhodnutí.
- Změna firemní kultury se snadněji řekne, než udělá. Dobře míněné úsilí o změnu firemní kultury může vést k nezamýšleným důsledkům. Jistá manažerská opatření zavedená s cílem odměňovat inovace a zdravé riskování se projevila jako iniciativa k „rychlé výhře“, čímž byla potlačena priorita získat více strategických inovací, které přicházejí s větším potenciálním přínosem a skutečným rizikem. Každý pokus o změnu firemní kultury bez pochopení souvislostí a zjištění základních předpokladů a důsledků je odsouzen k nezdaru.
- Riskování a někdy i nezdar jsou občas nezbytné pro úspěch v inovacích. Digitální ekonomie přináší širokou škálu nových rizik. Řízení rizik je příliš často považováno za problém, který lze vyřešit vypracováním formálních pravidel, jež budou dodržována všemi zaměstnanci. Firmy musí rozvíjet nové systémy a techniky řízení rizik a zároveň povzbuzovat lidi, aby experimentovali s novými nápady.
- Změny ve firemní kultuře potřebují podporu ve formě správné technologické infrastruktury. Firmy potřebují učinit taková rozhodnutí o vnitřní architektuře, kterých nebudou v budoucnu litovat. Vedení podniků, a to nejen lídři v oblasti informačních technologií, musí převzít strategickou odpovědnost, aby zajistili, že jejich digitální infrastruktura bude schopna rychle měnit zdroje napříč potřebným rozsahem zařízení, aplikací a cloudů, a to vše s jistotou, že je vše bezpečné.
- Měření dopadu je účinným nástrojem pro vedoucí pracovníky v podnikání, který umožňuje neustálé inovace. Stanovení cíle a měření výkonu jsou strategická rozhodnutí. Nastavení nesprávných cílů často vede k tomu, že lidé zápasí se systémem s nežádoucími důsledky. Jednoduché měření toho, co je nejhmatatelnější - například investice do inovací (peníze a čas) nebo výsledky inovací (počet nových produktů) - může omezit inovace. Měření by mělo být plně sladěno se strategickými prioritami a zamýšlenými výsledky a mělo by být schopno změnit a vyvíjet se se strategií, aby se zajistilo, že nové myšlenky nebudou ignorovány před tím, než přinesou ovoce.
„V současném dynamickém prostředí je potřeba mnohem rychlejších rozhodnutí. Z toho logicky vyplývá, že některá rozhodnutí musíte učinit, aniž byste měli veškeré konečné vstupy. V podstatě máte na výběr, zda počkáte na 100% vstupních informací, čímž ale můžete ztratit čas a předstih před konkurencí, nebo přijmete jistou míru rizika a rozhodnutí učiníte dříve. Jak vyplynulo z nedávné studie společnosti VMware a ekonomické školy Cass Business School většina rozhodnutí by měla být učiněna již na základě přibližně 70% informací, čekání na 90% je příliš pomalé. Klíčem je schopnost rychle rozpoznat a opravit špatná rozhodnutí,“ říká k tématu Eliška Jirovská, country manažerka pro Českou republiku a Slovensko, „opravíte-li svá chybná rozhodnutí rychle, pak chyby jsou méně nákladné, než by se mohlo zdát,“ dodává.