Ideál podnikového IT

V minulém roce se vedle tradičních konceptů a sad „nejlepších návyků“ pro budování moderních podnikových informačních systémů, jako je SOA či ITIL, objevila novinka v podobě „Dynamického IT“ společnosti Microsoft. Požádali jsme proto Dalibora Lukeše, manažera serverové divize ve společnosti Microsoft, aby nám vysvětlil jeho podstatu.

Co je vlastně „dynamické IT“, kam jej máme zařadit ve světě podnikového IT, kde se obvykle hovoří o konceptech, best practices, službách, infrastruktuře a produktech?

Jedná se o cíl a popis ideálního stavu IT, takového, které je orientováno na služby, otevřené, provázané s byznysem, oddělené od fyzických produktů a hardwaru. Je to koncept, jehož základy vypracovala společnost Gartner a může jej využít každý – věřím, že i konkurenti nám dají za pravdu, že se jedná o způsob, jak se o IT bavit. My jsme šli dále a využili jsme své široké produktové portfolio, které jsme doplnili o konkrétní návody, doporučení a zkušenosti z jiných firem, které naši partneři a zákazníci mohou rovnou využít.

Jak zařadit dynamické IT vedle jiných filozofií fungování podnikových informačních systémů – například SOA?

Když porovnám dynamické IT a SOA, tak dynamické IT je výše – více koncepční a všeobjímající, SOA ale může hrát roli nástroje v dynamickém IT, například ve fázích racionálního a dynamického IT může být SOA využita právě k dosahování vyšší úrovně.

Zde lze vidět další paralelu v podobě ITIL. Je tedy váš koncept konkurencí nebo alternativou k ITIL?

Optimalizace a dynamické IT je opět o něco výše, neboť optimalizační model je k dispozici nejen pro základní infrastrukturu, ale i pro aplikační infrastrukturu a byznys aplikace. Nicméně, právě v oblasti řízení IT máme styčné body s ITIL a některé z našich nástrojů jsou inspirovány a jsou kompatibilní s ITIL. Princip je změna přístupu z orientace na produkty směrem ke službám ve všech oblastech v základní infrastruktuře, byznys aplikacích i ostatních oblastech.

Dynamické podnikové IT by podle Microsoftu mělo představovat jakýsi ideální stav, jemuž předcházejí fáze racionalizovaného, standardizovaného a základního IT. Podle průzkumů, které jste dělali, se většina podniků u nás i v zahraničí nachází v první „základní“ fázi – disponuje nekoordinovanou ručně spravovanou infrastrukturou. Jak rychlý lze očekávat přechod k dalším fázím?

Z mého pohledu se jedná o střednědobou záležitost – posun ke standardizovanému či racionalizovanému IT může nastat v horizontu dvou až tří let, vytvoření skutečně dynamického prostředí je ale běh na dlouhou trať – zejména u podniků, které mají rozsáhlá heterogenní prostředí. U nově vytvářených firem je situace odlišná, protože při budování na zelené louce je mnohem snazší celé IT nastavit tak, aby již od počátku pracovalo v racionalizovaném nebo dynamickém režimu.

Máte již praktické zkušenosti s přechodem na dynamické IT u českých firem, můžete uvést příklad podniku, který se nachází v některé z pokročilejších fází optimalizace infrastruktury?

Jedním z podniků, který má vypracovaný model infrastrukturní optimalizace, je společnost Zentiva. U tohoto zákazníka jsme společně vypracovali analýzu stávající infrastruktury, potřeb a případných nedostatků a následně byla vypracována studie proveditelnosti a rozvojový plán pro IT. Společnost Zentiva dokázala hned na začátku optimalizovat řadu služeb z pohledu infrastruktury a má vypracovaný jasný plán pro další rozvoj a eventuální dosažení úrovně dynamického IT.

Vytvoření celistvého a flexibilního IT s nižšími celkovými náklady patří k takříkajíc „obvyklým” cílům či příslibům mnoha dodavatelů podnikových informačních systémů. V čem je tedy hlavní konkurenční výhoda Microsoftu?

Velkou konkurenční výhodou Microsoftu je šíře našeho portfolia. V rámci infrastrukturní optimalizace se nesnažíme nabízet pouze jeden konkrétní produkt, ale hovoříme o tom, co má podniková informační infrastruktura nabízet z pohledu služeb, a právě díky širokému portfoliu můžeme pak požadovanou sadu služeb realizovat na jedné platformě.

Jde tedy především o to, být dodavatelem kompletního informačního řešení – tedy veškerého programové vybavení?

Smyslem je nebavit se o jednotlivostech. Neřešit otázky nákupu bezpečnostního softwaru od jedné firmy, nástroje pro správu od jiné firmy, operační systém od dalšího dodavatele a podobně. Podstatou jsou služby, zatímco technologie „pod nimi“ jsou až na druhém místě – při návrhu informačního systému se tak zákazník nemusí příliš zatěžovat otázkami smluv, dodávek a podobně.

U podnikových IS je ale často nutné standardní programové vybavení modifikovat, optimalizovat nebo „přešít na míru“ danému zákazníkovi. Jde to dohromady s oním velmi širokým portfoliem?

V uplynulých letech jsme v Microsoftu pracovali na otevření naší infrastuktury dalším řešením a produktům i možnostem zákaznických úprav. Díky množství podporovaných profesních a odvětvových standardů dokážeme spolupracovat s dalšími platformami a systémy – tedy fungovat v heterogenním prostředí a realizovat tak víceméně jakékoliv potřeby zákazníka.

Jak jsou v takovém případě – tedy při realizaci zakázky na míru – rozděleny role mezi vás a partnery, tedy dodavatele?

My poskytneme stavební systém a projektovou dokumentaci a vlastní výstavbu pak tradičně provádějí naši partneři – výhodou pro ně je, že pracují s řešením od jednoho dodavatele a mají k dispozici bohatou dokumentaci a modelová řešení, která mohou zkombinovat s vlastními znalostmi při implementaci u zákazníka.

Do jakých oblastí svůj koncept dynamického IT směřujete – na jak velké zákazníky se chcete zaměřit?

V tuto chvíli jsme schopni nabídnout řešení formou konkrétních produktů nebo infrastrukturní optimalizace pro většinu zákaznických segmentů – od velkých nadnárodních korporací přes národní až po středně velké lokální podniky se stovkami PC a desítkami serverů. Pro segment malých firem pak máme ucelená řešení jako je Small Business Server, tedy víceméně krabicová řešení.

Široké portfolio produktů, na němž stavějí vaši partneři, může pro zákazníka představovat problém z hlediska přehlednosti. Jak budou vaši partneři v případě dodávky komplexního systému, který využívá mnoho prvků a funkcí z různých produktů, řešit otázku licencí? Zákazník by přece jen měl mít přehled, kolik platí a za co.

Já bych to rozdělil na dvě části. Z hlediska technického se právě proto, že je naše portfolio tak rozsáhlé a orientace v něm z hlediska jednotlivých produktů je pro zákazníky náročná, nebavíme o konkrétní vlastnosti či produktu, ale o službách, které celkové řešení nabízí. Pokud jde o licenční podmínky, nabízíme dnes licenční programy, v jejichž rámci lze například pořídit klientskou licenci ke všem programům najednou. Existuje například varianta, kdy v rámci jedné licence CAL je zahrnuta základní uživatelská licence, přístup k elektronické poště, portálové řešení, správa, bezpečnost – prakticky vše, co lze v podnikovém prostředí využít. Dynamické IT je posun od uvažování nad jednotlivými funkcemi z pohledu produktového k filozofii služeb. Zákazníci stále častěji požadují, aby IT fungovalo jako služba, bez ohledu na konkrétní software, který je zrovna používán.

Když hovoříme o IT jako o službě, je možné to chápat i jako jistou formu outsourcingu. Jaká by měla být v případě dynamického IT role podnikového IT oddělení?

Výhodou dynamického IT je, že počítá se vzájemným provazováním služeb – jak těch interních, k nimž obvykle patří základní technické podpůrné funkce poskytované IT oddělením, tak těch, které jsou dodány externě. Dynamické IT není přímo návod či řešení pro outsourcing, ale může výrazně usnadnit přechod k outsourcovaným modelům nebo zakomponování nových služeb od externích dodavatelů – zejména takových, které si podnik dříve nemohl sám zajistit.

Rozvoj stávajících či přidávání nových služeb bývá často Achillovou patou klasického outsourcingu – zákazníci nezřídka zjistí, že jsou uzamčeni v mantinelech SLA, která byla navržena s ohledem na cenu a kvalitativní úroveň, ale nikoliv další rozvoj či inovace. Jestliže jsou podstatou dynamického IT služby, nehrozí něco podobného?

Ve své nejrozvinutější formě je samozřejmě většina služeb v dynamickém IT založena na jasně definovaných SLA – jejich nedílnou součástí jsou ale i návody, jak tyto služby dále rozvíjet. Z hlediska inovace náš koncept jasně definuje na jednotlivých úrovních příležitosti k dalšímu rozvoji a růstu. Zákazník může využít zkušeností z implementací v jiných podnicích či zemích a vybrat si takové, které mu mohou pomoci v dalším růstu.