Pojítkem podniků z tohoto oboru je tak zejména projektově řízená výroba jejich produktů až po instalaci a zprovoznění u budoucích uživatelů. Z hlediska standardní klasifikace ekonomických činností CZ-NACE je proto tento segment tuzemské ekonomiky segmentem velmi různorodým. Primární aktivity celkem jedenácti tuzemských podniků či jejich skupin, které se na přípravě této analýzy bezprostředně podílely, jsou tak syntézou poměrně široké škály ekonomických aktivit, jež podle CZ-NACE spadají do minimálně čtyř jí definovaných odvětví (viz tabulka).
Také zákazníci tuzemských výrobců a dodavatelů investičních celků se přitom rekrutují z různých oborů. Mezi ty patří zejména výroba a rozvod elektrické energie, tepla, vody a plynu, která je doménou společností Armatury Group, Jihomoravská armaturka, MSA, Škoda JS či Škoda Power. Rozsáhlé dodávky investičních celků míří i do odvětví těžby nerostů a různých odvětví tuzemského těžkého průmyslu, kam dodávají zejména společnosti BIS Czech, Bucyrus Czech Republic či PBS Industry. Další významnou sférou dodávek investičních celků jsou pak také investice do dopravní a telekomunikační infrastruktury, kde jsou aktivní zejména společnosti AŽD Praha, Elektrizace železnic Praha či společnosti ze skupiny Eltodo.
Krizi navzdory
Již probíhající dostavba Jaderné elektrárny Mochovce či právě akcelerující přípravy dostavby Jaderné elektrárny Temelín a modernizace Jaderné elektrárny Dukovany – to vše působí na tuzemské dodavatele investičních celků pro energetiku jako „živá voda“, jež jim po obtížném období kolem poloviny minulého desetiletí přináší prostor k opětovnému růstu. Ten se přitom odráží nejen ve zvyšování jejich výkonů, ale zároveň je významnou brzdou dalšího snižování souhrnného počtu zaměstnanců tuzemských dodavatelů investičních celků, které je důsledkem postupného útlumu státních i soukromých investic v těžebním a těžkém průmyslu a zejména pak také investic do dopravní infrastruktury, který způsobila globální ekonomická krize. Zatímco pro ostatní průmyslové podniky tak byl zejména „krizový“ rok 2009 rokem dramatického propadu jejich výkonů a souběžné redukce stavů jejich zaměstnanců, byla situace v segmentu dodávek investičních celků výrazně odlišná (viz graf 1).
Celkové výkony všech jedenácti významných tuzemských výrobců a dodavatelů investičních celků, kteří se na přípravě této analýzy přímo podíleli, se tak v roce 2009 přiblížily ke 30 miliardám Kč – a to nejen díky novým zakázkám pro energetiku, ale také díky dokončování velkých projektů v jiných odvětvích. Dodávky investičních celků pro energetiku přitom dále narůstaly také v roce 2010, díky čemuž tak souhrnný počet pracovníků všech jedenácti subjektů či 
jejich skupin, jež na přípravě této analýzy bezprostředně spolupracovaly, přesahoval v září 2011 úroveň 9 500 osob (a to včetně nevelkého počtu krátkodobě najímaných pracovníků „agenturních“).
Využívaná ICT infrastruktura
Celková vybavenost všech jedenácti tuzemských výrobců a dodavatelů investičních celků participujících na přípravě této analýzy základní ICT infrastrukturou tak byla již v době jejich posledního dotazování na konci léta 2011 relativně velmi vysoká.
Necelých deset tisíc jejich pracovníků totiž využívalo při své práci již více než 7 100 koncových stanic informačních systémů těchto podniků; v přepočtu na tisícovku pracovníků tak v těchto podnicích připadalo již bezmála 756 koncových stanic, z nichž již téměř třetina byly notebooky (viz graf 2).
Mezi stolními osobními počítači a notebooky přitom hrály v participujících podnicích prim produkty společnosti Dell, jejichž podíl na celkovém počtu všech stolních PC využívaných pracovníky těchto podniků byl již bezmála tříčtvrtinový (!), zatímco ve skupině deseti podniků dotazovaných při přípravě této analýzy po pěti a devíti letech již potřetí byl před pěti lety „jenom“ více než poloviční a před devíti lety pak toliko desetiprocentní.
Ze stolních osobních počítačů z produkce ostatních největších světových počítačových firem přitom v této oblasti získaly více než zanedbatelný podíl ve výši několika málo procentních bodů jen stolní PC od firem HP a Fujitsu, jež tak byly na tomto poli předstiženy dokonce i stolními osobními počítači z produkce ostravské firmy ATComputers.
Velmi výrazné posílení pozic produktů firmy Dell v rámci ICT infrastruktury využívané podniky participujícími na přípravě této analýzy bylo přitom v minulém desetiletí zaznamenáno také na poli PC serverů (viz graf 3).
Trendy dalšího využití ICT
I přes všechny výše uvedené skutečnosti se však důsledky ekonomické krize promítly do významu využití ICT v očích managementu participujících podniků, jenž v posledních letech celkově mírně poklesl (viz graf 4).
Tento celkový pokles priority dalších investic do ICT se přitom promítl i do detailnějšího hodnocení struktury těchto priorit podle oblastí očekávaných přínosů, kde alespoň jakýs takýs zájem vzbuzují takové další investice do ICT, které by měly prokazatelné přínosy ve sférách efektivnějšího plánování a řízení výroby, další redukce skladových zásob a/nebo zkrácení dodacích lhůt, podpory řízení jakosti či snižování administrativní zátěže. V kontrastu s tímto přístupem managementu přitom byla nejen dále rychle narůstající vybavenost participujících výrobců a dodavatelů investičních celků základní ICT infrastrukturou, nýbrž také celková výše předpokládaných dalších investic do konkrétních dílčích oblastí využití ICT ve střednědobém horizontu příštích cca tří až čtyř let.
Ta navíc výrazně korelovala také s aktuální výší celkových běžných ročních výdajů na pořízení a provoz ICT ze strany těchto podniků, které v posledních letech narostly až na aktuálních více než 310 mil. Kč (viz graf 5).
Ve skupině deseti subjektů či jejich skupin, které byly v této analýze dotazovány po pěti a devíti letech opakovaně již potřetí, totiž zvláště v podnicích orientovaných na výrobu a dodávky investičních celků pro energetiku vzrostly v posledních letech velmi výrazně zejména jejich výdaje na pořízení a modernizaci ICT infrastruktury a ICT řešení.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU