Společnost IBM zveřejnila sedmou výroční zprávu "IBM 5 in 5". Jedná se o seznam inovací, které mohou změnit způsob práce, života a komunikace lidí během následujících pěti let. Zaobírá se především oblastí smyslového vnímání:
• Hmat: Člověk bude schopen hmatat pomocí telefonu
• Zrak: Jeden pixel bude mít hodnotu tisíce slov
• Sluch: Počítače budou slyšet to, co je důležité
• Chuť: Digitální chuťové pohárky pomohou lidem inteligentněji jíst
• Čich: Počítače budou vnímat čichové podněty
Nová generace počítačů bude podle IBM vnímat smysly svět takový, jaký skutečně je. Předpovědi z tohoto roku se soustřeďují na jeden prvek nové éry, schopnost počítačů napodobovat lidské smysly: zrak, sluch, čich, chuť a hmat.
Tyto smyslové schopnosti nám pomohou více si uvědomovat, být produktivnější a usnadní nám myslet – nebudou však přemýšlet za nás. Kognitivní počítačové systémy nám umožní odhalovat věci komplexně, držet krok s rychlostí informací, činit podloženější rozhodnutí, zlepšit si své zdraví a životní úroveň nebo odstranit nejrůznější bariéry, například zeměpisné nebo jazykové.
Pět předpovídaných objevů, které budou charakterizovat budoucnost:
1) Člověk bude schopen hmatat prostřednictvím telefonu
Představte si, že budete pomocí chytrého telefonu nakupovat svatební šaty a budete schopni cítit na omak povrchem obrazovky satén, hedvábí nebo krajku na závoji. Nebo budete moci ohmatat korálky nebo tkaninu přikrývky vyrobené místním řemeslníkem na druhé straně ze-měkoule. Za pět let dojde k transformaci oblastí jako maloobchodní prodej tím, že budou zá-kazníci schopni „ohmatat si“ produkt prostřednictvím svého mobilního telefonu.
Vědci v IBM vyvíjejí aplikace pro maloobchodní prodej, zdravotnictví a další oblasti využíva-jící hmatové technologie, technologie založených na infračervených paprscích a technologie reagující na stlačení k simulaci hmatu, např. k ohmatání textury a tkaniny látky. Využitím vibračních schopností telefonu bude mít každý předmět unikátní soubor kombinací vibrací, který představuje hmatový vjem: krátké rychlé vibrace nebo delší a intenzivnější řetězce vib-rací. Tato kombinace vibrací bude odlišovat len od bavlny, a tak pomůže simulovat fyzický vjem skutečného dotyku daného materiálu.
Současné využití hmatové a grafické technologie v herním průmyslu uvádí koncového uživa-tele do simulovaného prostředí. Zde se nabízí příležitost a výzva vytvořit technologii tak všu-dypřítomnou a propojenou s každodenními zážitky, aby se do našeho života dostaly hlubší souvislosti integrací technologie před námi a kolem nás. Tato technologie bude všudypřítomná a změní mobilní telefony v nástroje pro přirozenou a intuitivní interakci se světem kolem nás.
2) Jeden pixel bude mít hodnotu tisíce slov
Za rok uděláme 500 miliard fotografií, každou minutu se do YouTube uloží 72 hodin videa YouTube. Očekávaný růst globálního trhu lékařské diagnostiky využívající zobrazovacích metod dosáhne 26,6 miliard dolarů do roku 2016. Dnes počítače rozeznávají snímky pouze podle textu, který použijeme k jejich označení nebo pojmenování: většina informací – skutečný obsah snímku – je záhadou.
Během příštích pěti let budou počítače schopny dívat se na snímky a rozeznávat obsah snímků a vizuální data, budou převádět pixely na význam, budou začínat chápat jejich smysl podobně jako lidský zrak a interpretovat fotografii. „Mozkové“ schopnosti v budoucnu umožní počítačům analyzovat rysy, například barvu, typ textury nebo informace o okrajích a z vizuálních dat vytvářet náhledy. To bude mít hluboký dopad na průmyslové obory jako zdravotnictví, maloobchodní prodej a zemědělství.
Během pěti let budou tyto schopnosti prakticky využity ve zdravotnictví: počítače budou chápat obrovské množství lékařských informací pořízených magnetickou rezonancí, počítačovou tomografií, rentgenem a ultrazvukovými zobrazovacími metodami ke zjištění informací týkajících se konkrétního anatomického nebo patologického nálezu. To, co je na těchto snímcích nejpodstatnější, může být pro lidské oko skryté nebo neviditelné a vyžaduje pečlivé změření. Tím, že se budou systémy trénovat k tomu, aby rozlišily, co mají na snímcích hledat – např. rozlišit zdravou tkáň od nemocné – a dávat tato zjištění do vztahu se záznamy konkrétního pacienta a vědeckou literaturou, budou systémy, které „vidí“, pomáhat lékařům při detekci lékařských problémů daleko rychleji a přesněji.
3) Počítače uslyší vše důležité
Během pěti let bude systém rozmístěných chytrých čidel detekovat součásti zvuku jako tlak zvuku, vibrace a zvukové vlny na různých frekvencích. Bude tyto vstupní hodnoty interpretovat a tak předpovídat, například kdy v lese padnou stromy nebo kdy hrozí sesuv půdy. Takový systém bude „naslouchat“ našemu okolí a měřit pohyby nebo napětí v materiálu a varovat nás, jestliže se blíží nebezpečí.
Syrové zvuky budou detekovány čidly velmi podobnými lidskému mozku. Systém, který tato data přijme, bude zvažovat i další „modality“, jako vizuální nebo hmatové informace, a klasifikovat a interpretovat zvuky na základě toho, co zjistil. Když dojde k detekci nových zvuků, zformuluje systém závěry na základě předchozích znalostí a schopnosti rozeznávat kombinace.
Tak bude možné např. porozumět „mluvě kojenců“ jako jazyku, který rodičům nebo lékařům říká, co se miminko snaží sdělit. Zvuky mohou být spouští pro interpretaci chování a potřeb kojenců. Tím, že se systém naučí, co zvuky miminka znamenají – jestli podrážděné chování znamená, že je miminko hladové, je mu horko, je unavené nebo ho něco bolí – může sofisti-kovaný systém rozpoznání řeči spojit zvuky a brumlání s dalšími senzorickými nebo fyziologickými informacemi jako je tlukot srdce, puls a teplota.
Tím, že rozpoznají emoce a budou schopny vnímat náladu, dokážou systémy v příštích pěti letech zjišťovat různé aspekty rozhovoru a analyzovat výšku hlasu, tón a váhavost, a tak nám pomohou vést produktivnější dialogy, které by mohly zlepšit interakci v zákaznických call centrech nebo dosáhnout plynulejší interakci mezi různými kulturami.
Vědci v IBM dnes začínají zachycovat hladinu podmořských zvuků v zálivu Galway v Irsku za účelem pochopení zvuků a vibrací strojů, které transformují energii vln, a jejich dopadu na život v moři pomocí podmořských čidel, která zachytí zvukové vlny a přenášejí je do přijímače, kde jsou analyzovány.
4) Digitální chuťové pohárky nám pomohou lépe jíst
Vědci v IBM zkoumají a vyvíjejí počítačový systém, který skutečně vnímá chuť, který budou používat šéfkuchaři k vytvoření těch nejchutnějších a inovativních receptů. Tento systém rozloží ingredience na molekulární úroveň a smísí chemii potravinových směsí s psychologickým podtextem toho, jakým příchutím a aromatům dávají lidé přednost. Porovnáním výsledků s miliony receptů bude systém schopný vytvořit nové chuťové kombinace, které například spárují pečené kaštany s jinou potravinou jako je vařená červená řepa, čerstvý kaviár nebo uzená šunka.
Takový systém bude možné použít i k tomu, aby nám pomohl jíst zdravěji tím, že vytvoří nové kombinace chutí, které nás přimějí zatoužit po dušené zelenině spíše než po brambůrkách. Počítač bude schopný použít algoritmy k určení přesného chemického složení potravy a zjistit, proč mají lidé rádi určitě chutě. Tyto algoritmy budou zkoumat, jak chemické látky reagují mezi sebou navzájem, postihnout molekulární komplexnost chuťových směsí a jejich vazební strukturu a využít tyto informace spolu s modely vnímání k předpovídání chuťové přitažlivosti příchutí.
Zdravá strava se tak nejen stane chutnější, ale rovněž nás překvapí neobvyklými kombinacemi potravin navrženými k tomu, aby maximalizovaly naše chuťové a gastronomické zážitky. V případě lidí, kteří mají specifické dietetické potřeby, jako pacienti s cukrovkou, by systém vyvinul příchutě a recepty, které by regulovaly jejich hladinu cukru v krvi, ale zároveň uspokojily jejich mlsný jazýček na sladkosti.
5) Počítače budou vnímat čichové podněty
Během příštích pěti let budou čidla zabudovaná do našeho počítače nebo mobilu detekovat, jestli na nás jde nachlazení nebo jiná nemoc. Analýzou pachů, biomarkerů a tisíců molekul v lidském dechu budou pomáhat lékařům diagnostikovat a sledovat nástup nemocí jako poruchy jater a ledvin, astma, diabetes a epilepsie tím, že budou rozpoznávat, jaké zápachy jsou normální a jaké ne.
Již dnes monitorují vědci z IBM podmínky životního prostředí a plyny za účelem záchrany uměleckých děl. Tato inovace se začíná uplatňovat i při řešení klinické hygieny, jedné z největších současných výzev zdravotnické péče. Např. bakterie odolné vůči antibiotikům jako multirezistentní zlatý stafylokok (MRSA), který v roce 2005 zapříčinil téměř 19 000 úmrtí při pobytu v nemocnici v USA, se běžně vyskytuje na pokožce a snadno se přenáší přímým kontaktem mezi lidmi. Jedním ze způsobů, jak je možné eliminovat styk se zlatým stafylokokem v léčebných zařízeních, je zajistit dodržování směrnic klinické hygieny mezi lékařským personálem. Za pět let bude technologie IBM umět „cítit“ povrchy, kde se aplikují desinfekční prostředky, a tak zjistit, jestli byly místnosti dezinfikovány. Použití nových bezdrátových „sítí“ umožní sbírat data o různých chemikáliích naměřených čidly a průběžně zjišťovat nové pachy a přizpůsobovat se jim.
Díky pokroku v oblasti čidel a komunikačních technologií v kombinaci se systémy hloubkového poznávání mohou čidla naměřit data na místech, kde to nikdy předtím nebylo považováno za možné. Například počítačové systémy je možné použít v zemědělství k tomu, aby „cítily“ a analyzovaly půdní podmínky pro pěstované plodiny. Ve městě je možné tuto technologii použít k monitorování záležitostí spojených s odpadem, kanalizací a znečištěním – tak je možné pomoci městským úřadům odhalit potenciální problémy dříve, než se jim vymknou z ruky.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU