Je tomu tak. Dobrý křesťan páchá nejméně sedm hříchů denně. Také sekty uživatelů informačních technologií by měly pojmenovat hříchy, kterých by se jejich příslušníci měli vyvarovat.
Zkusím namátkou pár návrhů:
- Otvírat neznámé přílohy byť od bližního svého.
- Pokoušet se každý den vymyslet novou zkratku.
- Trávit víc než půlhodiny někde na chatu.
- Neodolávat pokušení být „early adapter“ a koupit si novou hračku.
- Nemoci si vzpomenout, kdy jsem naposledy archivoval své životně důležité dokumenty.
- Považovat marketingová tvrzení výrobců za odborný názor.
- Krmit a synchronizovat své hračky víc než pár minut denně.
Vůdcové a guru IT sekt by jistě dokázali doplnit řadu dalších. Bohužel se budou muset smířit s nutností hříchy odpouštět stejně jako odpouští církve. Pokáním hříšníků by mohla být pár hodinová nebo denní izolace od vlastněných hraček.
Modlitby k IT ikonám bych nedoporučoval, mění se příliš rychle.
Své mučedníky má IT průmysl už také. Zatím se bohužel rekrutují spíše z řad jeho zákazníků a ti nejsou kanonizováni ani po zániku výrobku nebo služby, který je odsoudil k frustraci.
Dogmat má IT průmysl také dost. Od proklamovaného nárůstu výkonů procesorů každý rok k přesvědčení o nezbytnosti informační společnosti a informačních dálnic. Chrámy jsou neútulné serverové farmy. Bible zatím není, věrozvěstové si příliš konkurují. Nějak se stávám na stará kolena více ateistou…
Nezbývá než doufat, že IT náboženství je méně militantní.
Foto: Martin Faltus