CIO Business World: V jakém stadiu je v ČR využívání mobilního přístupu k firemním aplikacím a k aplikacím, které umožňuji vnitrofiremní komunikaci?
Vítězslav Košina: V dnešní době je pro řadu pracovníků mobilní přístup k aplikacím naprostým standardem a nemožnost pravidelně využívat mobilní technologie v rámci úkolů, které zabezpečují, by byla velmi problematická. Mobilní přístup je využíván všemi generacemi a ti, kdo doposud nepřizpůsobili své aplikace těmto požadavkům, minimálně zvažují téma mobilního prostředí do budoucna.
Jaký je Váš odhad ohledně % lidí v Česku, kteří alespoň částečně pracující mobilně, či v režimu home office? Má podle Vás tento způsob práce pozitivní vliv na produktivitu?
Pokud vyjdeme z portfolia našich zákazníků, kteří jsou převážně z oblasti telekomunikací, financí, utilit a logistiky, požadavek na možnost práce mobilně či z domova je standardní a má určitě pozitivní vliv na produktivitu. Ze strany zaměstnavatelů je navíc nabízen i jako benefit pro zaměstnance.
Mobilita je často založena na využívání vlastních zařízení zaměstnanců (BYOD). Jaký je u vašich klientů podíl pracovníků s mobilním přístupem. Kolik z nich pracuje s vlastním zařízením? Může různorodost koncových mobilních zařízení přinášet pro vás jako IT dodavatele komplikace? Jak tyto komplikace překonáváte?
Velmi záleží na modelu spolupráce a geografickém rozložení pracovníků uvnitř organizace. V případech, kdy firma masivně používá kontraktory, kteří pracují vzdáleně, je situace jiná, než v případě, že se bavíme o limitovaném přístupu zaměstnanců. Různorodost koncových zařízení je problém především u low-cost kategorie, kde prakticky neexistuje rozumná podpora ze strany výrobce apod. Nicméně i v tomto případě platí, že celá situace je řešitelná vyváženou implementací technologií pro podporu MDM, MAM či MIM.
Jak se vaši zákazníci vyrovnávají se změnou procesů, které přináší nový mobilní způsob práce? V čem spočívají největší přínosy a nejzásadnější úskalí?
Jednoznačně největším přínosem pro všechny strany je možnost okamžité reakce na situaci vyplývající z implementace jakéhokoliv procesu a možnost pracovat mimo kancelář – stále oblíbenější práce z domova apod. Úskalí mohou pramenit ze špatné volby technologie či nesprávné implementace, které ve svých důsledcích vedou k omezení využívání, špatné optimalizaci aplikací pro mobilní zařízení apod.
Zatímco pro desktopové uživatele se často pro přístup k informačním systémům používá jako univerzální rozhraní web, pro mobilní uživatele se často využívají specializované jednoúčelové aplikace. Mají vaši zákazníci požadavky na vývoj takových mobilních aplikací buď pro komunikaci se svými zákazníky, nebo pro zaměstnance, kteří potřebují přístup k firemním aplikacím a datům? Můžete uvést konkrétní příklady?
Typicky jsou jednoúčelové aplikace poptávány ze strany zákazníka především pro posílení firemní identity a pro velmi jednoduché zákaznické aplikace nebo marketingovou komunikaci se zákazníkem. Příkladem může být jednoúčelová aplikace pro správu zákaznického účtu dodavatele energií apod. V ostatních případech jsou typicky poptávány hybridní aplikace, které jsou jednodušší a levnější na vývoj, správu a především budoucí rozvoj.
Jádrem tradičních metod vnitrofiremní spolupráce je nebo byl e-mail. Nyní nacházejí stále větší uplatnění systémy, které fungují na principu interních sociálních sítí. Jaký je aktuálně o taková řešení zájem v České republice?
Zájem určitě je a trvá již několik let, kdy se firmy snaží emailovou komunikaci přesměrovat na intranet. Pokud je intranet kvalitně a intuitivně zpracován, pak máme pozitivní odezvu nejen od zadavatelů, ale i od uživatelů, kterým práci výrazně usnadňuje.
Jaké funkcionality jsou podle Vás nejdůležitější pro využití vnitrofiremních sociálních sítí v Česku?
Online komunikace, fulltextové vyhledávání, jednotný přístup k aplikacím.
Stále předpokládáme, že státní správa a instituce jsou konzervativnější než firemní segment. Platí to také v případě v zavádění podpory pro pracovní mobilitu, či práci na dálku? Zaznamenali jste nějaké výjimky?
U státních institucí pozorujeme pokrok v budování backendové infrastruktury, na kterou někteří už navazují s mobilními řešeními. Do budoucna vidíme největší potenciál právě v mobilních aplikacích, které umožní i uživatelům z oblasti státní správy a institucí významně zlepšit firemní mobilitu či práci na dálku.
Jaké nové bezpečnostní výzvy přináší zavádění mobility ve firmách? Obávají se vaši zákazníci snazšího špehování (cizími) vládními agenturami, ztráty dat, prozrazení firemního know-how konkurenci? Přijímají podle vás adekvátní opatření?
Zákazníci se velmi obávají úniků dat, jelikož následné ztráty, které z toho vyplývají, mohou existenčně ohrozit i větší a finančně stabilní společnosti. Proto je stále více žádané nejenom zabezpečení zařízení pro případ odcizení, bezpečné uložení dat v úložištích, ale především zabezpečení end to end komunikace mezi subjekty. Poslední jmenovaná výzva nabývá na významu především v kontextu masivního sledování internetové komunikace a možností, které poskytuji big data.
Zdá se, že rozvoj 4G sítí vzali mobilní operátoři mnohem vážněji, než u předchozí generace 3G sítí. Mají firmy důvěru v to, že se konektivita jejich mobilních uživatelů se zlepší a vede to k vyššímu zájmu o mobilní řešení? Pozorujete již zájem vašich zákazníků o řešení, která by byla přímo závislá na rychlých LTE sítích?
Paradoxně hlavním problémem mobility není vždy rychlost, ale pokrytí. Většina firemní zákazníků nespatřuje prioritu mobilních aplikací v konzumaci např. multimediálního obsahu, ale v možnosti pořizovat a sdílet data. Pro naprostou většinu dobře navržených a implementovaných mobilních aplikací je 3G zcela komfortní.