Historie Oracle Corporation

Informační věk je věkem elektronických databází. Naše životy jsou s nimi provázány daleko více, než si uvědomujeme. Sofistifikované databáze zabezpečují převody peněz, umožňují platit platebními kartami nebo využívat internetového bankovnictví či objednávat letenky a rezervace v hotelích. Tyto databáze uchovávají rod od roku více dat jak o světě kolem nás, tak i o nás samotných. Světovou jedničkou ve vývoji, prodeji a údržbě těchto databázových systémů je společnost Oracle Corporation.

Larry Ellison, zakladatel a dlouholetý výkonný ředitel společnosti Oracle Corporation nedávno sebevědomě prohlásil „Oracle má šanci stát se nejdůležitější softwarovou společností na světě. Většině lidí to může připadat směšné, protože Microsoft má zdánlivě tak ohromný náskok, že ho Oracle nikdy nedožene. Tím si ale nejsem tak jistý, a proto nejsem ochotný se vzdát.“ Softwarová společnost Oracle je už přes třicet let neodmyslitelně spjata se jménem Lawrence Josepha Ellisona, jednoho z nejúspěšnějších podnikatelů v oblasti informačních technologií. Může se dokonce zdát, že Oracle je firmou jednoho muže, ale tak tomu samozřejmě není. K manažerským schopnostem patří i správný výběr spolupracovníků. Jména, jako jsou Robert Miner, Edward Oates, Charles Phillip či Safra Catzová, jsou důkazem, že Ellison má i v tomto šťastnou ruku.„Jaký je rozdíl mezi Larry Ellisonem a Bohem?“ tázal se v roce 2000 jistý vlivný publicista ve svém článku, když časopis Forbes označil zakladatele společnosti Oracle za nejbohatšího člověka na světě. Odpověď zněla: „Bůh si nemyslí, že je Larry Ellison.“ (Dodejme, že první muž Oraclu byl nejbohatším jen kratičkou dobu, než ho opět překonal jeho odvěký rival Bill Gates.) Ellison vešel ve známost nejen svým rozmařilým stylem života, kdy řídí svou společnost z paluby obrovské luxusní jachty nebo z kabiny jednoho ze svých soukromých tryskových letounů, ale i pro svá silná, často kontroverzní prohlášení. Ač často záměrně provokuje, málokdy se mýlí. Proslulými se staly jeho ostré slovní souboje jak s Billem Gatesem, tak i s řadou dalších představitelů konkurenčních firem.

RELAČNÍ DATABÁZE

První krok na cestě mezi největší osobnosti informačního věku udělal Ellison v roce 1977, kdy založil se Bobem Minerem a Edem Oatesem v kalifornském Redwoodu společnost Software Development Laboratories. Ellison tehdy spatřil příležitost, kterou ostatní společnosti nechaly takřka bez povšimnutí. Dokázal rozpoznat potenciál, který se skrýval v relačních databázích, a odhadl ohromný prostor pro komercionalizaci této technologie.

Proč si toho všiml právě Larry Ellison, který ve škole nikdy nevynikal a posléze ani nedostudoval univerzitu? Jeho dětství rozhodně nebylo procházkou růžovým sadem. Narodil se v newyorském Bronxu devatenáctileté svobodné matce Florence Spellmanové, kterou opustil její přítel, otec dítěte. Mladá matka dala šestiměsíčního chlapce na vychování svým příbuzným do Chicaga, Louisovi a Lillian Ellisonovým, kteří se záhy nato stali jeho adoptivními rodiči. Vyrůstal s nimi ve skromném bytě na jižním předměstí Chicaga, v domnění, že oni jsou jeho biologičtí rodiče. Pravdu se Larry dozvěděl až ve svých dvanácti letech. Na střední škole, i když vynikal v matematice, nepatřil Larry k nijak skvělým studentům. Na univerzitě to nebylo o nic slavnější. Poprvé skončil po druhém roce po smrti tety Lillian, podruhé nevydržel ani semestr. Čas, který měl věnovat studiu, mu čím dál více ukrajoval jeho hlavní zájem, jímž bylo programování. Nakonec školu vzdal a odjel do Kalifornie, kde začal pracovat jako programátor pro softwarovou společnost Ampex Corporation. Podílel se mimo jiné na programování databáze pro CIA, která nesla krycí název Oracle.

Impulzem, který vedl k nápadu založit vlastní společnost, byl údajně článek britského profesora Edgara Codda, jenž vyvinul relační model dat. Ve skutečnosti ho inspiroval nejen tento článek, ale i relační databáze System-R, na níž v IBM pracovalo patnáct programátorů.

Zde musíme udělat krátkou odbočku: Ed Codd, absolvent Oxfordské univerzity, pracoval v IBM od roku 1949, mimo jiné také na databázovém systému IMS, založeném na hierarchickém modelu dat. Coddovi se toto řešení nezamlouvalo, a proto vypracoval návrh vlastního systému, který publikoval v roce 1970. Načrtl v něm možnost, jak použít relační kalkul a algebru i pro netechnické uživatele při ukládání dat a manipulaci s nimi. Podle jeho pojetí k tomu nemělo být používáno specifického jazyka, kde se uživatel musí naučit stovce nových znaků, jejichž funkci musí pochopit, nýbrž srozumitelných příkazů, které by vycházely z běžné angličtiny.

Z Coddova konceptu se zrodil princip relačních databází, kde jsou data uspořádána do tabulek (relací), nad kterými jsou definovány přípustné operace. Software pro řízení databáze se obvykle nazývá systém řízení báze dat neboli SŘBD (Relational DataBase Management System, RDBMS). V IBM vznikla na konci 70. let minulého století nejprve relační databáze System-R. Původním jazykem zde byl Sequel (Structured English Query Language), později byla v IBM Journal of R&D popsána verze Sequel2, jejíž název byl posléze změněn na SQL (Structured Query Language), který byl po několika letech uznán jako standard (viz rámeček SQL).

V této době, tedy ve druhé polovině 70. let, se v IBM stále ještě nepodařilo vývojářům přesvědčit management o možnosti nahrazení staré IMS technologie produktem na bázi relací.

Právě toho se podařilo využít nově založeným Software Development Laboratories, jejichž předním cílem byl vývoj relačních databázových systémů. Ellison a jeho spolupracovníci nepochybně tušili, že tento databázový model skýtá mocný finanční zdroj, ale jistě sami nepředpokládali, že uskutečněním svých vizí navždy změní počítačový svět.

ZLATÁ LÉTA

Začátky ovšem snadné nebyly. Když společnost, přejmenovaná záhy na Relational Software Inc., představila svůj první komerční databázový produkt označený Oracle V2, zájem o něj byl minimální. Tato databáze již podporovala základní SQL, ale neumožňovala takzvané transakce. To – zjednodušeně řečeno – znamená, že v sobě ještě neobsahovala jakousi pojistku, která operaci, či spíše skupinu operací, ruší, pokud se uživatel zmýlí nebo dojde k chybě. Příkladem transakčního zpracování jsou finanční pohyby mezi bankovními účty, pro které platí, že převáděná částka musí být správně z jednoho účtu odepsána a na druhý připsána – pokud dojde k nějakému problému, vše se musí vrátit do původního stavu, tedy do stavu před začátkem odepisování částky z prvního účtu. (Současné databázové systémy nabízejí pro transakční zpracování celou řadu prostředků, takže uživatel pouze navrhuje vlastní logiku zpracování – může určit, jak chce, aby se aplikace chovala.)

Představitelům Relational Software se ani v dalších třech letech nedařilo přesvědčit firmy, že se jim nákup databází vyplatí. Když přišla společnost v roce 1982 s vylepšeným produktem Oracle V3, nedokázal Larry Ellison, hlavní šéf prodeje a tvůrce strategie společnosti, prodat za prvních šest měsíců ani jeden kus softwaru.

Nakonec potenciální zákazníky přesvědčily prezentace, na nichž mohli názorně vidět na tehdejší dobu převratné možnosti. „Například v ukázkové databázi pro leteckého výrobce McDonnel Douglas jsme předvedli, jak ovlivní jednotlivé části letadla defekt jednoho dílu,“ vzpomíná Sohaib Abbasi, jeden z tehdejších prodejců a ex-viceprezident Oraclu.

V roce 1983 se firma přejmenovala na Oracle. To už měla učednická léta za sebou. Během následujícího roku utržila již 24 milionů dolarů a rok co rok zisk rostl, nezřídka i o sto procent ročně. Systém Oracle Database byl přepsán v jazyce C, postupně byl portován pod Unix, převeden na model klient/server a rozšířen o PL/SQL. V roce 1992 byla přidána podpora pro referenční integritu, uložené procedury a spouště (triggery). Postupně byly přidávány další nezbytné vlastnosti, jako je objektový přístup či podpora internetu, Javy a práce s XML. Mimo základní větve Oraclu byl v polovině 90. let představen Oracle Lite, který je určen pro mobilní zařízení.

80. léta minulého století lze považovat za počátek zlatého věku relačních databází. Rozvoj, jímž prošel Oracle, byl možná až příliš rychlý. Z důvodu nasycení trhu se analytici obávali strmého pádu. Společnost v té době produkovala velké množství softwaru, s nímž se lidé mohli setkat i v dennodenním životě – například software pro kreditní karty či na bookování hotelů. V roce 1989 byl Oracle na vrcholu; byl jednou z nejmocnějších firem v Silicon Valley, která zaměstnávala čtyři tisíce lidí a úspěšně čelila konkurenci. O jejím vzestupu svědčilo i nově vybudované monumentální sídlo na Redwood Shores poblíž San Francisca, jehož panoráma dodnes uchvacuje návštěvníky ze všech koutů světa.

JAK OBSTÁT V KONKURENCI

V roce 1990 došlo k tomu, co analytici očekávali: potenciál firmy se vyčerpal. Oracle se poprvé za svou existenci dostal do červených čísel a hodnota akcií firmy spadla z 3,8 miliardy na 700 milionů dolarů. Ellison se toho nezalekl. Skutečnost, že již dva roky poté byl Oracle opět v plusu a zisky začaly narůstat, bylo další ukázkou jeho manažerského umění. Hovořilo se o zázraku. Jak jej dosáhl? Stanovil si jasnou koncepci, zahrnující tři teoretické teze: je třeba podstatně zesílit využívání internetu, integrovat a urychlit byznys procesy a transparentněji vytvářet hodnoty pro zákazníky. Leckomu tato slova mohou znít jako fráze, ale rychlost a efektivita, se kterou Ellison dokázal svou koncepci uvést v život, mu zajistily respekt a uznání. Během dvou let stihl udělat vše, co ostatním trvalo dvojnásobnou dobu. Jen málokterý vrcholný manažer v historii dokázal zvládnout přerod společnosti s takovou silou, efektivitou a účinností, jako se to podařilo právě Ellisonovi.

Nelze opomenout také tvrdé konkurenční boje, jimiž krátce nato Oracle prošel. Na počátku 90. let bojovala společnost o místo na slunci se Sybase, která se technologicky dostala před Oracle. Manažeři Sybase ovšem nedokázali udržet rychlou expanzi a firma nakonec svůj rozmach nedokázala udržet. Následoval ostře sledovaný boj se společností Informix Software. Válka mezi Larrym Ellisonem a Phillipem Whitem, šéfem Informixu, trvala celé tři roky. Informix se svými databázovými technologiemi zdárně expandoval a získal řadu silných klientů (například obchodní řetězec Wal-Mart), ale nakonec konkurenční boj prohrál a společnost v roce 2001 pohltila IBM a jeho produkty byly začleněny do portfolia systémů „Big Blue“.

Rovněž Oracle posiloval akvizicemi, zejména v poslední době, kdy se jeho pozice na trhu podnikových systémů čím dál víc upevňovala. Společnost využila silného postavení, které neohrozilo ani splasknutí „internetové bubliny“ v letech 2000–2001. V té době po dlouhém (a podle pozorovatelů i „krvavém“) zápase akvírovala konkurenční PeopleSoft. Obě firmy se dostaly do ostrého sporu a vzájemně na sebe podaly množství žalob. Oracle nakonec PeopleSoft spolkl i navzdory nadsazené ceně, která činila 10,3 miliardy dolarů. „Máme v úmyslu zdokonalit aplikace PeopleSoft 8 a vyvinout PeopleSoft 9,“ uklidnil po koupi Ellison zákazníky PeopleSoftu na konferenci Oracle OpenWorld, „Máme v úmyslu okamžitě rozšířit a zlepšit podporu současných zákazníků aplikací J. D. Edwards a PeopleSoft po celém světě.“

V posledních letech uskutečnil Oracle řadu dalších akvizic: pohltil například i-flex Solutions (900 milionů dolarů), Siebel Systems (5,9 miliardy dolarů) či v minulém roce Hyperion Solutions, předního globálního poskytovatele softwarových řešení pro řízení výkonu (3,3 miliardy dolarů).

ORACLE JE BUDUCNOST

Ellison během svého působení v Oraclu předvedl mnohokrát manažerské dovednosti a předvídavost. Díky tomu je právem považován za vedoucí postavu v oblasti informačních technologií a podnikání. Zatímco před třiceti lety se musela malá firma Software Development Laboratories spokojit jen s několika zákazníky, dnes na softwaru Oracle úspěšně provozují terabajtové datové sklady tisíce firem a státních institucí po celém světě.

„Oracle už dávno předstihl IBM a stal se největší databázovou společností světa,“ prohlásil Larry Ellison na podzim minulého roku, a jak je u něj zvykem, sebevědomě dodal: „Pokud budeme nadále rozvíjet náš byznys v oblasti middlewaru stejným tempem, do konce roku 2007 vyzveme IBM k souboji o prvenství na trhu middlewaru.“

Jeho slova nebyla jen siláckým plácnutím do větru, ale opírala se o skvělé výsledky prvního čtvrtletí fiskálního roku 2008, kdy se společnosti Oracle Corporation podařilo zvýšit čtvrtletní čistý zisk o 25 % na 840 milionů dolarů. Dosáhla navíc 35% nárůstu tržeb z nových licencí na software, což znamená nejsilnější čtvrtletní růst za posledních deset let. Nová zlatá léta pro Oracle? Ellison o tom nepochybuje, o čemž svědčí jeho slova: „IBM je minulost, Microsoft současnost a Oracle budoucnost.“ Uvidíme, zda mu dá budoucnost za pravdu.

Americká společnost, která je největším dodavatelem podnikového softwaru na světě. Nabízí kompletní řešení podnikové informační infrastruktury – databáze, middleware, business intelligence, podnikové aplikace a nástroje pro podnikovou spolupráci. Oracle Corporation sídlí v kalifornském Redwood Shores, společnost působí ve 140 zemích a její roční obrat činí 10,2 miliardy amerických dolarů.

Česká pobočka společnosti Oracle byla založena v roce 1994 s cílem přiblížit produkty a služby Oraclu také zákazníkům v České republice. Během krátké doby se společnosti Oracle Czech podařilo úspěšně uvést do České republiky řadu produktů a řešení založených na technologiích Oraclu. V pražských kancelářích sídlí globální centrum Oracle Direct, které zajišťuje telefonický a internetový prodej pro státy Evropské unie, a mezinárodní On Demand centrum, jež poskytuje služby vzdálené podpory zákazníkům, kteří využívají software Oraclu formou pronájmu.

Zdroj: www.oracle.com

Lawrence („Larry“) J. Ellison (*1944), americký podnikatel, spoluzakladatel a CEO společnosti Oracle. Po střední škole začal studovat na univerzitě v Illinois, studium však nedokončil. Roku 1973 započal profesní kariéru jako programátor v malých počítačových firmách. V roce 1977 založil firmu Software Development Laboratories (SDL). Larry Ellison získal doposud mnohá ocenění a diplomy včetně ocenění „Manažer roku“ od Harvard School of Business. Současně ovšem často kritizován za agresivní a egocentrický manažerský styl. Podle časopisu Forbes činí v současnosti jeho jmění 19,5 miliardy dolarů. Je velkým nadšencem letectví a jachtingu (vlastní jednu z největších soukromých lodí na světě), jako japanofil sbírá samurajské meče a jeho vila ve Woodside je postavena ve stylu sídel japonských feudálů. Do povědomí vstoupil také jako významný filantrop, který založil a financuje The Ellison Medical Foundation, výzkumný lékařský ústav zabývající studiem biologie stárnutí včetně výzkumu vlivu zárodečných buněk na stárnutí. (www.ellisonfoundation.org). Po teroristickém útoku v roce 2001 nabídl úřadům Spojených států, že jeho společnost zdarma vytvoří a bude zabezpečovat databázi pro účely vnitřní bezpečnosti. Ellison je počtvrté ženatý a má pět dětí.

Robert (Bob) N. Miner (1942–1994), americký matematik a podnikatel, spoluzakladatel společnosti Oracle. Vystudoval matematiku na Univerzitě v Illinois. Pracoval jako programátor ve společnosti Apex, kde se seznámil s L. Ellisonem a Edem Oatesem, s nimiž založil Software Development Laboratories, později přejmenovanou na Oracle. „Je-li Larry Ellison hlavou Oracle, byl Bob Miner srdce společnosti,“ uváděli zaměstnanci firmy.

Edward A. Oates (*1946), americký matematik a podnikatel, spoluzakladatel společnosti Oracle. Po absolvování oboru matematika na San José State University pracoval jako programátor ve společnosti Apex, kde se seznámil s L. Ellisonem a B. Minerem, s nimiž založil Software Development Laboratories, později přejmenovanou na Oracle. Společnost opustil v roce 1996, kdy odešel do důchodu, nadále působí ve správních radách Auguri Corporation a Gloolabs.

Thomas Siebel (*1952), americký manažer, v letech 1984–1990 byl manažerem společnosti Oracle zodpovědným za prodej a marketing. Vystudoval historii a počítačovou vědu na Univerzitě v Illionis. Krátce po odchodu z Oraclu založil Siebel Systems, z níž se stala světová softwarová společnost a hlavní konkurent Oraclu. Soustředila se na vývoj, prodej a podporu CRM (Customer Relationship Management) systémů. Oracle Siebel Systems koupil v roce 2006. Thomas Siebel získal řadu ocenění, časopis BusinessWeek jej dvakrát zařadil mezi pětadvacet nejlepších manažerů světa (Top 25 Managers in the World, 2001, 2002), časopis Industry World mu v roce 2002 udělil titul „CEO od the Year“. V současnosti předseda First Virtual Group.

Charles E. Phillip (*1955), americký manažer, současný prezident Oracle Corp. (od roku 2004). Vystudoval počítačovou vědu na United States Air Force Academy a Hampton University a práva na New York Law School. Působil jako manažer technické divize Morgan Stanley, odtud přešel do Oraclu.

Safra A. Catzová (*1961), americká manažerka izraelského původu, od roku 2005 finanční ředitelka (CFO) společnosti Oracle. Vystudovala Wharton School na univerzitě v Pensylvánii a právnickou fakultu na Harvardově univerzitě. Pracovala v investiční bance Donaldson, Lufkin & Jenrette, v roce 1999 začala pracovat pro Oracle Corp. Se svým ročním příjmem (28 milionů dolarů) patří podle časopisu Forbes k nejlépe placeným manažerkám na svět. Je vdaná a má dvě děti.

1977 Larry Ellison, Bob Miner a Ed Oates založili společnost Software Development Laboratories (SDL).

1978 Zkušební databáze Oracle V1.

1979 SDL přejmenována na Relational Software Inc. (RSI).

1980 Oracle V2 – první komerční relační systém řízení báze dat (s podporou SQL).

1983 RSI přejmenována na Oracle Corp.

1982 Oracle V3 – pro sálové počítače, minipočítače i PC (podpora transakčního zpracování).

1986 Společnost vstupuje na burzu; Oracle V5 – první platforma klient/server, podpora distribuovaných dotazů, podpora symetrického multiprocesingu.

1988 Oracle V6 – transakční rozšíření jazyka SQL – PL/SQL

1992 Oracle7 – první unixová databáze.

1994 Založena česká pobočka společnosti Oracle; Oracle7 pro platformu PC.

1995 První 64bitový relační SŘBD.

1997 Počátek orientace na internetové produkty, Oracle8 – první databázová platforma přímo podporující internetové služby, podpora objektivně orientovaných technologií.

1998 Oracle8i – první platforma s podporou jazyka Java, orientace na internetové technologie.

1999 První systém CRM s podporou webového rozhraní.

2001 Komplexní platforma pro informační management – Oracle9i.

2002 Druhé vydání platformy Oracle9i s rozšířenou podporu jazyka XML, Oracle se stává druhou největší softwarovou společností na světě po Microsoftu.

2004 Akvizice softwarové společnosti PeopleSoft, představen Oracle10g.

2005 Uvolněna databáze Oracle XE (Express Edition), která je poskytována zdarma. Oracle si vybrala Solaris 10 (od Sun Microsystes) jako hlavní 64 bitovou platformu pro svůj další vývoj a nasazení aplikací.

2006 Uvedena distribuce linuxového systému Oracle Unbreakable Linux.

2007 Oracle11g.

Programovací jazyk SQL, dotazovací jazyk používaný pro práci s daty v relačních databázích, se stal univerzálním standardem pro přístup k datům. Zkratka SQL je někdy dokonce používána jako synonymum pro databáze. Zahrnuje v sobě nástroje pro tvorbu databází (tabulek) a dále nástroje na manipulaci s daty (vkládání dat, aktualizace, mazání a vyhledávání informací).

SQL patří mezi tzv. deklarativní programovací jazyky, což znamená, že jeho kód nepíšeme v žádném samostatném programu (jako by tomu bylo například u jazyka C nebo Pascal), ale vkládáme jej do jiného programovacího jazyka, který je procedurální.

Počátky vývoje SQL sahají do druhé poloviny 70. let 20. století, kdy z podnětu prací britského počítačového vědce Edgara Codda probíhal v IBM výzkum relačních databází. Protože bylo nutné vytvořit sadu příkazů pro ovládání těchto databází, vznikl jazyk Sequel (Structured English Query Language). Cílem bylo vytvořit jazyk, ve kterém by se příkazy tvořily syntakticky co nejblíže přirozenému jazyku (angličtině). K vývoji jazyka se pak přidaly další firmy. V roce 1980 uvedla na trh firma Relational Software, Inc., (dnešní Oracle Corporation) relační databázovou platformu Oracle databáze V2. IBM uvedla rok nato nový systém SQL/DS a v roce 1983 systém DB2. Dalšími systémy byly například Progress, Informix a Sybase. Ve všech těchto systémech se používala varianta jazyka Sequel, který byl přejmenován na SQL.

Relační databáze byly stále významnější, což vyvolalo nutnost jejich jazyk standardizovat. Americký institut ANSI chtěl původně vydat jako standard zcela nový jazyk RDL. SQL se však již jako standard prosadil a ANSI nezbývalo, než založit nový standard na tomto jazyku. Byl označován jako SQL-86 podle roku, kdy byl přijat. V dalších letech se ukázalo, že SQL-86 obsahuje některé nedostatky a naopak v něm nejsou obsaženy některé důležité prvky týkající se hlavně integrity databáze. V roce 1992 byl proto přijat nový standard SQL-92 (někdy se uvádí SQL2). Zatím nejnovějším standardem je SQL-99 (SQL3), který reaguje na potřeby nejmodernějších databází s objektovými prvky.

Více informací:

www.sql.org

www.w3schools.com/sql/default.asp

interval.cz/clanky/databaze-a-jazyk-sql

Oracle Database 10g Express Edition je nejnižší edicí světoznámého databázového serveru, který se proslavil především v oblasti zpracování velkých objemů dat a podporou prostředí s vysokými počty transakcí a vysokými požadavky na zabezpečení dat. Na rozdíl od vyšších verzí je Express Edition poskytována zdarma – a to jak pro vývoj, tak i produkční nasazení. Zároveň je možné ji i volně distribuovat, například s vámi vytvořenou aplikací. Je samozřejmé, že Express Edition je oproti vyšším edicím omezena jak funkčně, tak i z pohledu možného nasazení – lze ji využít pro správu maximálně 4 GB dat a bez ohledu na velikost serveru využije vždy výkon maximálně 1 CPU a 1 GB RAM.

Express Edition sdílí s ostatními edicemi stejné jádro databázového serveru včetně mechanismů řízení přístupu, které umožňují efektivně zvládat vysoké počty transakcí s minimem vzájemného blokování. Základem je zamykání záznamů na úrovni řádků a tzv. Multi-Version Read Consistency, mechanismus, který zajišťuje, že nedochází k vzájemnému blokování zápisových a čtecích operací.

Stejně jako vyšší edice nabízí i Express Edition možnost implementace datové logiky v uložených procedurách a široké škále triggerů vytvářených v osvědčeném jazyce PL/SQL, nebo nově na platformě Windows i v prostředí .Net. Vedle podpory běžných strukturovaných dat nabízí i širokou podporu pro práci s XML a podporuje i fulltextové vyhledávání v dokumentech různých formátů včetně souborů MS Office či PDF. Obsažena je také funkcionalita Oracle Locator pro práci s prostorovými daty.

Více informací:

download.oracle.com/docs/cd/B25329_01/doc/admin.102/b25610/toc.htm

www.oracle.com/global/cz/database/express_edition.html