CIO BusinessWorld: V Evropě je prostřednictvím FTTH připojeno již více než 5 milionů zákazníků. Vysvětlete prosím hlavní rozdíly oproti technologiím, které se v současnosti používají nejčastěji.
Hartwig Tauber: Je třeba mít na paměti, že FFTH Council podporuje pouze připojení FFTH a FTTB. FFTH je zkratkou pro „Fibre to the Home” (vlákno do domácnosti). Tento termín se používá k popisu jakékoli komunikační sítě, která je postavena na základě optických kabelů vedoucích až do sídla firmy nebo do domu klientů. Rovněž do svých aktivit zahrnujeme FTTB (Fibre to the Building), což znamená, že optické vlákno vede až do suterénu budovy.
FTTH a FTTB jsou jediná řešení, která FTTH-Rada Evropy podporuje. Všechny ostatní topologie, jako jsou FTTC nebo FTTLA (Fibre to the last amplifier, optický kabel k poslednímu zesilovači, což je typické řešení pro kabelové sítě) drží spojení prostřednictvím optického vlákna příliš daleko od koncového zákazníka na to, aby bylo možné zákazníkovi zajistit skutečně širokopásmové připojení – to se týká stahování i kvality služeb.
CIO BusinessWorld: Jaká je aktuální situace kolem rozvoje FTTH v České republice? Je správné, že se u nás nasazuje tato technologie s výrazně rychlejším downlinkem na úkor uplinku?
Hartwig Tauber: Česká republika je uváděna v žebříčku FTTH Council Europe na 17. místě. Jde sice o místo poslední, nicméně je třeba mít na paměti, že do daného přehledu jsou zařazovány jen ekonomiky, v nichž je minimálně 1% domácností napojeno na FTTH/B. Česká republika si tedy vede lépe než například Německo, Rakousko nebo Belgie. Na druhou stranu, stále má poměrně odstup na země typu Litvy, Švédska nebo Norska — všechny mají desetkrát více FTTH/B uživatelů než Česká republika (měřeno v celkovém poměru k počtu domácností).
V Evropě je poměrně běžné, že i spojení přes optická vlákna nabízejí asymetrické rychlosti, kdy je stahování výrazně rychlejší než nahrávání. Nicméně lze zde vidět permanentní zvyšování rychlosti v obou směrech. To je výhoda FTTH/B v porovnání se zastaralými řešeními, jako jsou ADSL, VDSL nebo DOCSIS: síť z optických vláken dokáže nabídnout podstatně vyšší rychlosti v obou směrech, díky čemuž má FTTH/B výrazný potenciál do budoucna.
CIO BusinessWorld: Které státy v Evropě pokročily při zavádění FTTH nejdále a kde se naopak tato technologie potýká s menším zájmem?
Hartwig Tauber: Evropskými lídry v oblasti FTTH/B jsou severské země. Ty začaly optické sítě instalovat již před deseti lety, když si uvědomily, že širokopásmová infrastruktura je klíčovým faktorem pro ekonomický rozvoj a pro kvalitu života. Možná překvapí, že země jako Německo, Velká Británie a též Francie jsou v přijímání FTTH/B pozadu. Začaly pozdě, váhavě a pokrok je u nich stále velice pomalý.
CIO BusinessWorld: Jak se podle vás bude v nejbližších letech vyvíjet cenová dostupnost FTTH?
Hartwig Tauber: Propojení přes optická vlákna je v přepočtu na Mbit výrazně levnější než u jiných technologií, jako jsou ADSL nebo VDSL, tj. technologie používané ve většině evropských zemích. Přijmout FTTH/B je proto často zajímavou volbou pro koncové zákazníky již dnes. A vzhledem ke kapacitě optické sítě se lze domnívat, že tento trend bude pokračovat po celé Evropě.
CIO BusinessWorld: Jednou z vizí, které evropský FTTH Council předkládá, je, že by všeobecná dostupnost vysokorychlostního připojení k internetu na venkově mohla zbrzdit všeobecný trend urbanizace. Většina mladých lidí podle vás odchází za "lepším životem" do měst, což vede jednak k úpadku rurálních oblastí, a následně rovněž k problémům s přelidněním ve velkých městech. O jaké argumenty se lze v této věci opírat?
Hartwig Tauber: FTTH Council provedl několik studií, v nichž chtěl dokázat socioekonomický přínos optických sítí pro koncové uživatele. Tyto studie rovněž potvrdily, že nejvyššího zlepšení kvality života pro občany lze dosáhnout ve venkovských oblastech. FFTH Rada Evropy proto zaujala jasnou pozici, že optické sítě by měly být dostupné i ve venkovských regionech. Jsme znepokojeni několika evropskými iniciativami, které se zaměřují na bezdrátová řešení. Ano, i tohle by mohlo být rychlým řešením, nicméně velmi krátkozrakým, neboť dokonce i nové technologie typu LTE nemůžou nahradit vyšší pásmovou šířku a kvalitu služeb, které nabízejí optické sítě.
Jako velmi dobrý příklad dopadu na venkov lze použít švédský projekt Hudkisvall. Toto město se nachází 300km od Stockholmu a potýkalo se s vážným úbytkem obyvatelstva, stárnoucí populací, zavíráním firem a živností a odchodem mladých lidí do větších měst. V roce 2004 se rozhodli vybudovat FTTH síť a dopady tohoto rozhodnutí jsou přesvědčivé:
- Úbytek populace ustal. Naopak, mladí lidé se začali do svého regionu vracet.
- Byly založeny nové firmy a v regionu došlo k nárůstu obchodu ve výši 6 až 14%
- Švédská výzkumná agentura ACREO v regionu založila výzkumné středisko.
To je jen z mnoha příkladů v Evropě. Další lze nalézt ve Španělsku, Rakousku nebo Dánsku. Takové výsledky podle mého názoru jasně dokazují pozitivní dopad optických sítí na venkovské oblasti.
CIO BusinessWorld: Lze si to představit jako situaci, kdy by programátoři nebo správci databází v korporacích pracovali s obrovskými objemy firemních dat v klidné pracovně ve svém domě na venkově a případné problémy řešili s kolegy pobývajícími v sousedních vesnicích prostřednictvím videokonferencí ve vysokém rozlišení?
Hartwig Tauber: Již dnes existuje řada zaměstnanců, kteří mají možnost pracovat z domova. Velké společnosti jako Siemens, Cisco nebo Nokia již nabízejí členům svých týmů možnost zůstávat alespoň několik dní v týdnu doma. V mnoha případech to však není možné vzhledem k nízké rychlosti připojení. Pokud ovšem zaměstnanci mají efektivně pracovat z domova, je třeba, aby rychlost stahování i nahrávání na internet byla taková, že bude umožňovat předávání velkých datových souborů a video komunikaci ve špičkové kvalitě.
Tudíž zmiňovaný administrátor je jen jedním konkrétním příkladem. Mnozí jiní, projektoví manažeři, účetní, sekretářky, analytici, asistentky a další mají rovněž příležitost pracovat z domova — jediné, co jim chybí, je optické spojení.
CIO BusinessWorld: Projekty rozvoje FTTx podporuje také Evropská Unie, na co tyto prostředky směřují? Jakým způsobem mají stimulovat rozvoj evropské ekonomiky?
Hartwig Tauber: Existuje společný názor, že širokopásmové připojení založené na optických kabelech je významným faktorem ekonomického růstu. To se rovněž odráží v digitální agendě Evropské komise, jež pro Evropskou unii nastavila velice jasné cíle: každý obyvatel Evropy by měl mít do roku 2020 k dispozici minimálně 30Mbits připojení. A přes 50% domácností by mělo být připojených širokopásmově, a to rychlostí přesahujících 100 MBitů.
Pro dosažení těchto cílů plánuje Evropská komise vytvořit rozpočet ve výši 9,2 miliardy EUR. Tyto prostředky by měly být dostupné v rozpočtovém období 2014-2020. Díky tomuto rozpočtu bude možné podpořit výrazně vyšší investice, neboť jen část vyšších nákladů bude pokrývána granty nebo projektovými závazky mimo tento rozpočet.
Ale již dnes je možné využívat veřejných peněz k podpoře optických sítí. Kritéria byla definována ve směrnici „Pokyny pro NGA sítě”, dokumentu, který byl zveřejněn v roce 2010 a v současné době probíhá jeho vyhodnocení. Hlavním cílem je vyhnout se novým monopolům v evropské telekomunikaci.
CIO BusinessWorld: Jaké subjekty jsou na rozvoji FTTH nejvíce zainteresovány?
Hartwig Tauber: Kritickým aspektem je a do budoucna zůstane financování FTTH sítí. Naštěstí – jak již bylo zmíněno – tato otázka je již diskutována Evropskou komisí a významnými politiky. Dalším významným faktorem je povědomí, že širokopásmové připojení je pro Evropu důležité. To znamená úkol pro politiky a vlády jednotlivých zemí, které musejí přiřknout budování širokopásmové infrastruktury stejnou váhu jako budování silnic nebo železnic. Obrovskou výhodou FTTH je to, že náklady na vybudování regionální nebo národní sítě jsou podstatně nižší než na vybudování silnic a železnice. Nicméně i tak je ekonomický dopad značný.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU