Tyto závěry přinesla studie Cisco 2018 Annual Cybersecurity Report. Ta dále říká, že nejčastější překážkou pro vybudování spolehlivé bezpečnostní architektury je nízký rozpočet, nekompatibilita jednotlivých bezpečnostních řešení a nedostatek IT specialistů na trhu. Proto 74 % bezpečnostních profesionálů v obraně alespoň částečně spoléhá na umělou inteligenci a 83 % na automatizaci. Útoky jsou přitom stále ničivější. A tak zatímco dříve šlo útočníkům využívajícím vyděračský software (ransomware) především o zisk, dnes se stále častěji setkáváme s útoky, které se snaží napáchat maximální škody.
Letošní studie zjistila, že kybernetičtí útočníci stále častěji doručují škodlivý software prostřednictvím šifrované webové komunikace (typicky označované HTTPS). Jedním z klíčových faktorů, které nárůst ovlivňují, je snadné získání levných či dokonce bezplatných SSL certifikátů. Hackeři tak získávají mocný nástroj, jak doručit obětem škodlivý software. „Šifrovaná komunikace na jedné straně představuje velmi dobrý způsob, jak ochránit soukromí uživatelů, avšak na té druhé otevírá útočníkům další možnosti, jak se vyhnout detekci. Proto podniky v dnešní době stále častěji vyhledávají bezpečnostní řešení, která využívají automatizaci a umělou inteligenci, neboť ta dokážou najít podobnosti mezi známým škodlivým softwarem a anonymním vzorkem dat,“ říká Milan Habrcetl, bezpečnostní expert společnosti Cisco.
Spam: útoky přichází ve vlnách
Nevyžádaná pošta (neboli spam) stále tvoří nejčastější způsob, jakým se útočníci snaží proniknout do zařízení. Z výzkumu škodlivých domén vyplynulo, že 60 % z nich je spojeno právě se spamovými kampaněmi. Bez ohledu na to, jak se mění prostředí kybernetických hrozeb, zůstává email důležitým a mocným nástrojem útočníků. Počet doručovaných spamů není v průběhu času konstantní, ale přímo souvisí s aktivitou botnetů (internetoví roboti zasílající spamy), především pak botnetu Necurs, který je globálně hlavním šiřitelem infikovaných emailů. Škodlivé přílohy emailů jsou nejčastěji ve formátu sady Office (.doc, .ppt, xls a další), a to v 37,7 % případů. Následují archivní formáty, tedy přílohy obsahující přípony .zip či .jar (36,8 %) a soubory s příponou .pdf (13,7 %).
Nové techniky
Kybernetičtí zločinci se, kromě šifrované komunikace, také stále častěji zaměřují na napadení uživatelů skrze známé a legitimní služby jako jsou například Google Docs, GitHub či Dropbox, jejichž prostřednictvím šíří command and control protokoly. Zneužívání těchto legitimních aplikací souvisí s jejich velkou oblibou a mnoho zaměstnanců je využívá i přesto, že je podniková pravidla nepovolují. Navíc je velmi těžké, někdy až nemožné, takové útoky odhalit, neboť také využívají šifrovanou komunikaci.
Organizace spoléhají na umělou inteligenci
Průzkum ukázal, že 70 % organizací využívá bezpečnostní řešení od pěti či více dodavatelů. Pro srovnání, v roce 2016 to bylo 55 %. Zhruba 5 % organizací dokonce má v síti nasazená řešení od více než 50 výrobců. Tato komplexita ale paradoxně může vést ke zhoršení ochrany. „Pokud na každý typ hrozeb využívá podnik jiné řešení jiného výrobce, může se stát, že nevybuduje celistvou bezpečností architekturu a jednotlivé nástroje nebudou vzájemně kompatibilní. Navíc provoz těchto řešení se stane neúměrně nákladný a organizace jen obtížně najdou IT specialisty, kteří nasazeným nástrojům rozumí a umí s nimi pracovat,“ vysvětluje Milan Habrcetl.
Studie dále zjistila, že se dnes organizace bez pokročilých bezpečnostních technologií neobejdou. Výzkum ukázal, že 74 % organizací v obraně alespoň částečně spoléhá na umělou inteligenci a 83 % na automatizaci. Zcela pak na automatizaci spoléhá 39 % podniků, 34 % na strojové učení a 32 % na řešení využívající umělou inteligenci. Navíc 92 % bezpečnostních profesionálů odpovědělo, že velmi dobře fungují nástroje pro behaviorální analýzu datového provozu v síti.
Zdroj: Cisco 2018 Annual Cybersecurity Report
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU