U freewaru se typicky jedná o programy, které pro instalaci a provozování nemají žádnou ochranu (například licenční klíč). Nejčastěji jde o aplikace typu freeware nebo shareware při komerčním využití, na které se vztahují jiné licenční podmínky.
Software s licencí typu freeware je vhodný zejména pro domácnosti nebo studenty a vědecké účely. Pro toto využití je většinou poskytován zcela zdarma a bývá tak oblíbenou alternativou ke komerčním aplikacím. Autoři freewaru si ale zpravidla ponechávají svá autorská práva a v rámci licence uvádějí, za jakých podmínek smí být software legálně používán. Pro firmy tak freeware mnohdy přestává být bezplatnou alternativou a musejí i za něj zaplatit.
Software bez licenčního klíče nemusí být k volnému využití
Drtivá většina komerčních aplikací využívá nějaký způsob ochrany licence, nejčastěji unikátní licenční klíč. Již při instalaci je tak zřejmé, že pro nelegální užívání takového softwaru je nutné překonat určitou ochranu. V případě licencí typu freeware, shareware, adware, trialware a dalších tomu tak ovšem být nemusí. Tyto aplikace často ochranu neobsahují a je možné je nainstalovat a používat bez nutnosti překonat zřejmou překážku. V některých případech je doba funkčnosti programu „na vyzkoušení“ omezena na určitou dobu.
„Pokud uživatel nemusí při instalaci softwaru překonat žádnou překážku, může se mylně domnívat, že užívání takového programu je zdarma. Zejména v případě instalace pro komerční účely je však vhodné ověřit licenční ujednání. V současnosti je navíc stále častější používání vlastního notebooku i v zaměstnání. I zde může docházet k nevědomému využití softwaru v rozporu se zákonem,“ upozorňuje Lenka Uzun ze společnosti Servodata.
Freeware není open source
Často také dochází k záměně licencí typu open source a freeware. Zatímco nejpodstatnější vlastností open source je veřejně dostupný zdrojový kód, který je možné za určitých podmínek měnit, zdrojový kód freewaru zveřejňován není a nesmí být ani upravován. Oba dva typy licencí je však možné v určitých případech využívat zdarma. Licenční ujednání freeware aplikací se od sebe značně liší a většinou je konkrétní znění platné pouze pro jeden konkrétní software. Naopak open source může využívat standardizované licence a často tak činí.
„Otevřený zdrojový kód u open source aplikací vykazuje jednu zásadní výhodu, a tou je bezpečnost. Protože je celý zdrojový kód veřejně dostupný, může jej kterýkoli vývojář kontrolovat. V případě freewaru má přístup ke zdrojovému kódu pouze autor. Open source je v principu natolik bezpečný, že jej vládní agentury jako FBI či CIA často preferují i před komerčním proprietárním řešením,“ vysvětluje Lenka Uzun ze společnosti Servodata.
Při porovnání freewaru a open source je vedle bezpečnosti důležitým prvkem právě již zmíněná licence. Zatímco open source často využívá standardizovaný text ujednání, který splňuje i mezinárodní legislativní kritéria, licenční ujednání freeware aplikací je často značně specifické. Orientace v licencích proto může být pro běžného uživatele náročná. I neúmyslné nelegální užívání softwaru však může mít zejména v případě komerčního využití následky.
Zdroj: Servodata
Čtěte také:
→ Open source CRM: Hra s odkrytými kartami
Fenomén open source, tedy softwaru s veřejným zdrojovým kódem, nabývá na zájmu uživatelů. Nevyhnul se ani takovému segmentu, jako je CRM.
→ Británie zavádí otevřený formát dokumentů jako standard pro komunikaci
Britská státní správa přechází na otevřený formát dokumentů ODF pro komunikaci s občany a dodavateli.
Zaujal vás tento článek?
Zaregistrujte se k odběru našeho e-mailového newsletteru. Každý týden tak pohodlně získáte přehled o důležitých událostech v IT branži.