V souvislosti s nástupem generací Y a Z se začínají kandidáti stále častěji při hledání práce poohlížet po sociálních sítích. Jako generace X se označují narození v letech 1969 a 1984, jako generace Y narození v letech 1985 až 2000. Jasný prim zde hraje LinkedIn. Dle průzkumu personální agentury Grafton Recruitment však celých 35 % kandidátů nezíská poptávané zaměstnání kvůli nesprávným informacím uvedeným v profilech na sociálních sítích či sdílením nevhodného obsahu.
„Nové generace, označované jako Y a Z, jsou formovány technologickou revolucí posledních třiceti let. Dá se všeobecně říct, že jde o ambiciozní jedince, kteří chtějí dosáhnout nejvyšších pozic v co nejkratší době. Potřebují náročnou práci, kterou si aktivně vyhledávají, a zároveň se snaží zdokonalovat své znalosti a dovednosti. Jsou samostatní a flexibilní a dokáží efektivně pracovat jak v kanceláři, tak i na dálku,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment a dodává, že právě tato generace je v sociálních sítích nejaktivnějších a nejaktivněji si přes ně vyhledává pracovní příležitosti. Podle posledního průzkumu, který tato personální agentura realizovala letos v září mezi 2010 respondenty z řad kandidátů o zaměstnání, využívá sociální sítě při hledání práce až 54 % z nich. 39 % je přitom aktivních na profesní síti LinkedIn.
Na sociálních sítí hledají své potenciální zaměstnance i samotní personalisté. Devět z deseti jich spoléhá na LinkedIn, zhruba 30 % pak i na Facebook. Sociální sítě pro personalisty nabízejí možnost oslovit zajímavé kandidáty, ale také často fungují jako síto, kterým uchazeč neprojde. Může za to obsah, který adept o práci na síti uveřejňuje, proto je důležité si dát s profilem práci a zveřejňovat tam jen pravdivé a ověřitelné informace. Z průzkumu agentury Grafton mezi personalisty totiž vyplynulo, že díky nekvalitnímu obsahu na sociálních sítích není až 35 % kandidátů pozváno na osobní pohovor.
Přes sociální sítě se dle průzkum Grafton Recruitment nejčastěji poohlížejí po práci lidé, kteří hledají zaměstnání v oborech IT a financí. Velkou úspěšnost v nalézání práce tímto způsobem mají také zájemci, kteří se hlásí na méně obvyklé pozice, jako jsou například pracovní místa vyžadující neobvyklé jazykové kombinace, což je běžné například v centrech sdílených služeb.
„Kandidátům radíme, aby se snažili udržet si pozitivní online reputaci,“ říká Jitka Součková. To v praxi znamená, že by měli na svých profilech v sociálních sítích uvádět jen pravdivé informace, sdílet a publikovat jen vhodný a korektní obsah.
Top 6 pro dobrou on-line profesní reputaci
-
Důkladně vyplňte svůj profil na LinkedIn a použijte v něm klíčová slova, která popisují vaše aktuální zaměstnání, nebo pozici, kterou hledáte. Usnadníte tak hledání personalistům.
-
Aktualizujte fotku ve svém profilu tak, aby korespondovala s vaší současnou podobou. Fotka by měla být profesionální (nikoliv ze sportu, či z dovolené).
-
Zkontrolujte, že se váš profil na LinkedIn shoduje s životopisem, který budete posílat do firem.
-
Upravte si koncovku profilu na LinkedIn s celým jménem.
-
Vymažte nevhodné fotky a komentáře ze svého facebookového profilu.
-
Zkontrolujte, zda ve svých profilech nemáte nevhodné připomínky ke svým předešlým zaměstnavatelům a případně je smažte.
Čtěte také:
→ Práce v ICT: Stálé změny
Jednou z konstant segmentu ICT, a to i v Česku, jsou výrazně nadprůměrné platy. Několik posledních let se průměrná odměna v ICT pohybuje kolem 1,5násobku průměrného platu, a zdánlivě se tak na tomto poli nic zásadního neděje.
→ Přehled platů v českém IT v roce 2014
Tuzemský trh práce v oblasti informačních technologií je mimořádně dynamický a vysoce konkurenční. Zaměstnavatelé se zaměřují téměř výhradně na specialisty ve svém oboru, na jejich kvalitu a flexibilitu.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU