Jak v tuto chvíli vypadá propojení Red Hatu a IBM dva roky po oznámení akvizice? Přece jen obě firmy patří ke špičkám svých oborů.
Red Hat je stále nezávislý, pokračujeme ve vývoji a naše partnerství s IBM je spíše technologického rázu. IBM se díky technologiím Red Hat stala světovou jedničkou v poskytování hybridního cloudu s nabídkou uceleného řešení otevřeného cloudu. Cílem našeho partnerství bylo rozšířit nabídku softwaru založeného na předplatném a stát se klíčovým hráčem na trhu s cloudovými službami. A to se daří především díky našemu OpenShiftu, který je základním pilířem hybridního cloudu v pojetí Red Hatu i IBM. Red Hat je prostě ideální platformou, na které mohou běžet nejenom produkty IBM.
Red Hat má v Česku silné zastoupení. A to i fyzicky. V Brně je totiž obří vývojové centrum. Kolik tam pracuje lidí?
V brněnském R&D centru pracuje aktuálně přes 1 500 lidí, ale počet zaměstnanců se dynamicky zvyšuje. Centrum neustále roste, a to nejen v počtu zaměstnanců. Důležitost brněnského centra stoupá i v mezinárodním kontextu firmy, jde o největší technologické centrum Red Hatu na světě. V Brně už dávno neděláme jen nějaké jednoduché úkony v linuxových distribucích, ale máme zde i velmi silný tým specializující se na technologie Kubernetes a na Middleware. Do Brna byla alokována i část produktového managementu, takže celý životní cyklus některých našich produktů je tak kompletně řízen z Brna. Naší snahou je, aby Brno bylo nejen inženýrským centrem, ale opravdovým technologickým centrem, které určuje směr a budoucnost produktů.
Proč je to zrovna Brno?
Je to dané historickým kontextem. V Česku byli vždy kvalitní lidé, kteří chápou výhody open source a lze je relativně snadno oslovit. Zároveň je v moravské metropoli hodně technických univerzit, s nimiž spolupracujeme, což nám pomáhá právě v tom snadnějším oslovování potenciálních kvalitních uchazečů o zaměstnání. Brněnské centrum ovšem nezaměstnává jen lokální obyvatele, ale lidi z celé střední a východní Evropy, kde nemáme pobočky a pro které je Brno relativně dobře dostupné.
CIO Business World si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.
Jak složité je sehnat do brněnského centra kvalitní lidi?
Nábor zaměstnanců v našem oboru není lehký, ale nevnímáme to jako problém. Klíčové je uvědomit si fakt, že v top pozicích nesoutěžíme o kvalitní lidi jen v rámci české lokality, ale na globálním trhu, což má své výhody i nevýhody. Větší problém máme v hledání kvalitních lidí, kterým bude vyhovovat naše firemní kultura, protože nejsme společnost s klasickou korporátní strukturou s pevně daným řetězcem velení. Stavíme na interní komunikaci, chceme, aby lidé mezi s sebou sdíleli nápady, vytváříme komunitu. A to může být pro lidi, kteří už získali pracovní zkušenosti jinde, výzva.
Jaký se plánuje další vývoj Brna?
Neexistuje žádná striktně naplánovaná cesta rozvoje, ale vnímám firemní snahu neustále Brno zvětšovat a posilovat jeho kompetence. V Red Hatu stále přetrvává myšlenka meritokracie a nové produkty a nápady, které se mění v produkty, pak zůstávají se svými týmy v lokalitách, kde vznikly. Přesouvá se sem i více lidí s rozhodovacími pravomocemi, budujeme zde konzultační týmy i další inženýrské týmy, jež se více zaměřují na práci s konkrétními zákazníky. Nesmíme zapomenout ani na fakt, že Brno stále slouží jako jedno ze tří globálních center poskytování podpory zákazníkům, které provozujeme.
Jak jste se vyrovnávali s covidovou pandemií, v jakém režimu jste pracovali v Brně?
U nás je režim práce na dálku zcela přirozený, pandemie a s ní související opatření nás výrazně nezasáhly. Na práci v remote režimu jsme byli připraveni, protože většina týmů tímto způsobem funguje historicky. S kolegy komunikujeme převážně pomocí on-line nástrojů, takže je ve výsledku jedno, zda sedíte v kanceláři, nebo jinde. Styl práce je podobný, jsme komunitně orientovaná firma a naši lidé jsou na tento způsob komunikace zvyklí.
I přesto však bylo určité procento lidí pandemickými opatřeními zaskočeno. Ne každý měl doma k dispozici klidné místo s potřebným vybavením, odkud by mohl pracovat. Red Hat však zareagoval okamžitě, odpovědně a vstřícně. V rámci řady programů si zaměstnanci mohli vybavit svá domácí pracoviště nebo vyzvednout vybavení z kanceláří a vznikly i nové aktivity jako pravidelný recharge day, kdy má každý pracovník jednou za čtvrtletí nárok na den volna navíc pro odpočinek od on-line mítinků. Právě ty jsme v průběhu času vyhodnotili jako největší problém doby.
Plošný přesun na režim vzdálené práce uměle vyvolal potřebu enormního počtu on-line schůzek, které nutily lidi trávit množství času ve virtuálním prostředí. V Red Hatu se tedy soustředíme i na procesy, jež zajistí, aby se on-line schůzek účastnili jen lidé, kterých se diskutované téma týká, a aby byly on-line mítinky efektivní.
Povedlo se už prosadit open source jako zcela běžnou součást firemního IT, nebo se na to pořád dívají trochu skrz prsty?
U velkých firem je open source zcela běžný, a naopak je zde vnímán jako benefit. Velké společnosti se už open source nebojí a pro některé kritické systémy ho naopak preferují. Podniky již objevily a ověřily klíčové výhody open source, kterými jsou interoperabilita, bezpečnost a rychlý přístup k inovacím.
Kde se stala ta změna, co je pro podniky nyní podstatné?
Jsou to dvě věci – obava před vendor lock-in, tedy „uzamčení“ se s jedním dodavatelem, které vás omezuje při rozvoji existujícího řešení nebo pořízení nového, a z toho plynoucí větší kontrola nad technologiemi. Open source produkty jsou z logiky věci dostupnější, dodává je více vendorů, mezi nimiž se dá relativně snadno přecházet. A tím, že se na jejich vývoji podílí více firem, je větší šance, že budou dlouho podporovány, takže investice do open source řešení i investice do vzdělávání lidí, kteří s nimi pracují, budou dlouhodobě rentabilní.
V jakých oborech máte největší úspěch?
V Česku jsou to bezesporu banky, pojišťovny a telekomunikační byznys, kde open source neustále expanduje. Mnoho zákazníků máme i z oblasti utilit a obecně z řad organizací, které k provozu potřebují stabilní a robustní webový přístup.
To jsou tedy i třeba e-shopy?
Určitě, prostě podnikání, které potřebuje hodně škálovat. Významně roste i zájem ze strany sázkových kanceláří, které se přesouvají z kamenných poboček na internet. Zároveň vnímáme i zvýšený zájem u firem, jež vyrostly na komunitních řešeních a teď hledají partnery, kteří jim tato řešení umožní dlouhodobě podporovat.
Jak to vypadá se státní správou? Je tady i nějaká aktivita od sdružení Open Source Alliance, která se snaží propagovat open source jako ten správný model pro stát. Je těžší dostat open source do státu než do banky?
Ano. Do státní správy začíná open source teprve pronikat, objevují se první vlaštovky v budování privátních cloudů a dlouhodobě udržovatelných platforem založených na open source. Je to ale velmi pomalé, státní správa je v adopci open source pozadu a pořád upřednostňuje klasické vendory proprietárního softwaru.
Platí to jen o Česku, nebo to je globální skutečnost?
V západní Evropě je adopce open source ve státní správě dál než u nás. Například v Irsku máme zajímavé úspěchy nejen ve státní správě, ale i v armádě. Většina těchto projektů je ale v tajném režimu a nemůžeme je uvádět jako referenční zákazníky.
Co je brzdou v Česku? Co tady betonuje klasické vendory v pozicích ve státní správě?
Osobně vidím největší bariéry v mentálním nastavení odpovědných lidí ve státní správě a jejich nedostatečné evangelizaci. Aby se open source nebáli, viděli jeho benefity. Historicky státní správa výhody open source bohužel nevnímala. Velkým problémem je vyžadovaná dlouhodobá garance funkčnosti a podpory s precizní roadmapou, a to samozřejmě není u všech open source řešení z podstaty možné.
I vývoj Red Hat produktů probíhá formou „community first“ a teprve pak jsou produktivizované pro komerční řešení. Takže jsme sice schopni produktovou roadmapu nějak ovlivňovat, ale nejsme schopni ji vždy garantovat. Nejde zde však o riziko, že by daný produkt přestal existovat nebo nebyl dále podporován – zde právě Red Hat garance přináší, i když nejsme vždy schopni říci, kdy a zda bude implementována nějaká nová vlastnost produktu.
Není tedy problém státní správy, že jim chybějí komerční partneři?
Je to problém slepice a vejce. Existují tady velcí integrátoři, kteří umějí pracovat s Red Hatem, ale dokud to po nich nebude státní správa vyžadovat, nemají důvod ustupovat od klasických řešení a přejít k open source. Situace se ale pomalu zlepšuje. I tito velcí partneři se naučili pracovat s open source na komerčních projektech, mají na tuto oblast specialisty a začínají tato řešení státní správě nabízet.
Dalším problémem jsou samotné IT systémy státní správy. Jsou to monolitické systémy, jejichž vznik a vývoj už nejde ruku v ruce s moderními trendy vývoje softwaru, není s nimi kompatibilní a změny by si vyžádaly vysoké vstupní investice. V dlouhodobém hledisku by přínos změn převážil, ale nikdo nechce tak vysoké vstupní částky investovat.
Nejen Red Hat, ale i ostatní vendoři hodně propagují jako ideální řešení nároků na podnikové IT dnešní doby hybridní cloud. Co to vlastně je a v čem to má pomáhat?
S vizí hybridního cloudu jsme přišli před šesti lety. Spočívá v myšlence, že veřejný cloud je skvělý nástroj, pokud ho firma používá správně. Ale je tam i velké nebezpečí vendor lock-inu, nedostupnosti některých služeb, nemožnosti ukládat zde určitá data z legislativních důvodů. S veřejným cloudem je zkrátka spojena celá řada otazníků.
Naproti tomu náš hybridní cloud nabízí možnost vytvořit stejná prostředí, která lze provozovat jak ve veřejném, tak i v soukromém cloudu. Vše pod jednou správou, s jednotnou compliance, zaručenou bezpečností a možností migrování dat a aplikací mezi cloudy podle potřeby.
Hezky to funguje na papíře, v praxi však musí mít firma připravenou aplikační architekturu a musí si průběžně hlídat ceny cloudu za uložená data i za jejich přenos. To vše je náročné, je třeba být velmi opatrný.
Red Hat takové řešení postavil na OpenShiftu, přičemž může běžet on-premise, v soukromém cloudu nebo ve velkém public cloudu. A mezi těmito prostředími lze plynule přecházet, a úspěšně tak spravovat celý hybridní cloud.
Řeší firmy nebo státní aparát, že chtějí mít třeba správu určitých dat pod vlastní kontrolou? Je to pro ně téma?
Pokud se bavíme o umístění dat v cloudu a jejich správě, málokterá firma v ČR je natolik pokročilá, aby aktuálně řešila takovýto problém. Pro podniky je to spíše otázka, na kterou se budou soustředit někdy v budoucnu. Ale ta možnost, že to lze, je pro ně jednou z motivací přechodu na hybridní cloud.
Hlavní motivací je pro podniky tedy co?
Pro organizace je důležitá finanční stránka řešení, protože hybridní cloud postavený na Red Hat OpenShiftu dovede pracovat i s nastavením cen a vybírat ekonomicky výhodné možnosti. Co si budeme nalhávat, i když všichni řešíme modernizaci aplikací a rychlejší vývoj, nakonec stejně musí být to řešení nákladově akceptovatelné.
Další klíčovou motivací je zjednodušení práce s cloudy, kdy je jejich správa prostě jednodušší, protože máte jen jedno unifikované prostředí, snadněji se pro něj vyvíjejí aplikace a také se levněji školí IT specialisté. Nemluvě o tom, že z jednoho místa si rovněž vyřešíte třeba správu aktualizací jak infrastrukturních komponent, tak i jednotlivých aplikací nebo obecně kompletní zabezpečení.