Evropské platební systémy na zcestí

Dosud největší průzkum tohoto trhu však odhalil alarmující rozdíly mezi interpretacemi a implementacemi jednotlivých zemí.

K 1. listopadu 2009 vejde v platnost nová Směrnice o platebních službách (PSD), která má spolu se spuštěním schématu přímého inkasa z účtů (SDD) v jednotné platební zóně SEPA vytvořit v Evropě transparentní, harmonizovaný a integrovaný trh pro platby a jejich zpracování. Místo toho však mezi evropskými politiky, bankami, podniky a poskytovateli infrastruktury vzrůstá frustrace. Dle velkého průzkumu, který vydal The Financial Services Club a sponzorovaly společnosti BT, Earthport a Logica, 58 % zainteresovaných subjektů uvádí, že směrnice je prováděna nekonzistentně, což je podle 63 % způsobeno různými interpretacemi na úrovni jednotlivých zemí. Jen 13 % se domnívá, že je směrnice implementována správně.

V rámci průzkumu bylo ohledně pokroku v implementaci SEPA a PSD dotazováno více než 350 globálních odborníků na platby. Kromě toho bylo uskutečněno přes 25 hloubkových rozhovorů s představiteli klíčových organizací, jichž se tato problematika týká, včetně Evropské komise, Evropské centrální banky, Evropské rady pro platební styk, Asociace evropských bank, Evropské asociace finančních ředitelů i předních bank, infrastrukturních subjektů, platebních institucí, podniků, výrobců, poradenských firem a dalších.

Klíčová zjištění

• 58 % respondentů průzkumu uvedlo, že směrnice PSD je prováděna nekonzistentně. Podle 63 % respondentů je to kvůli odlišným interpretacím na úrovni jednotlivých zemí. Pouze 13 % se domnívá, že je směrnice implementována správně.
• 64 % bank a 67 % poskytovatelů infrastruktury se domnívá, že interpretace na úrovni země představuje problém.
• 61 % respondentů se domnívá, že tento program je „kritický“ (18 %) nebo „velmi důležitý“ (43 %) pro budoucnost Evropy.
• Podle 35 % respondentů mezi přínosy programu patří to, že zajistí „hladký a jednoduchý obchod na evropské úrovni s menšími bankovními překážkami přeshraničního obchodu.“ Podle 18 % je hlavní výhodou to, že „umožní mezinárodním korporacím racionalizovat jejich vztahy s bankami,“ a 13 % se domnívá, že udělá z Eurozóny „stejně velký a konkurenční trh, jako je Amerika nebo Čína.“
• 14 % uvedlo, že hlavní motivací programu harmonizace jsou přínosy, přičemž 19 % hlasovalo pro finanční úsporu a 15 % pro silnější konkurenci. Daleko nejpočetnější skupinou je 38 % respondentů, kteří se domnívají, že jde o „ryze politický projekt,“ jehož jediným hnacím motorem je program Evropské komise.
• 37 % respondentů se domnívá, že největší překážkou úspěchu PSD je národní protekcionismus.
• 28 % respondentů uvádí, že jejich banky razí cestu nebo podporují SEPA, a dalších 55 % uvádí, že jejich banky implementují SEPA podle pravidel. Naproti tomu 17 % se domnívá, že jejich banky se implementaci SEPA vyhýbají nebo ji odkládají.
• 21 % respondentů tohoto průzkumu si myslí, že k plné realizaci vize SEPA může dojít už roku 2012, 34 % se přiklání spíše k pozdějšímu datu – podle 23 % to bude v roce 2015 a podle 11% někdy po roce 2018.
• Na otázku, kdo nejvíce podporuje program SEPA, hlasují bankéři více pro Evropskou komisi (46 %) než pro sebe samotné (27 %).
• Na otázku: „Jak dobře jsou podle vás připraveny státní instituce na implementaci Směrnice o platebních službách k 1. listopadu 2009?“ průzkum zjistil, že jen 15 % respondentů v jednotlivých zemích má pocit, že jejich země je „velmi připravena.“ Podle 23 % je „docela připravena,“ podle 30 % „skoro připravena,“ podle 27 % „ne skutečně připravena“ a podle 6 % „není vůbec připravena.“
• Na otázku: „Jak vaše země implementuje směrnici PSD?“
  • 7 %           respondentů uvedlo, že jejich země implementuje celou směrnici bez jakýchkoli změn;
  • 60 %        uvedlo, že implementují celou směrnici s povolenými změnami;
  • 19 %        implementuje jen části PSD, ovšem důležité části (10 % bez jakýchkoli změn a 9 % s povolenými změnami);
  • 10 %        směrnici upravuje se změnami, které nejsou povoleny; a
  • 4 %           neimplementuje PSD vůbec.

Závěr

Závěrem tohoto průzkumu je zjištění, že členské státy EU implementují Směrnici o platebních službách naprosto nekonzistentně, což ohrožuje úspěšné zavedení jednotné platební zóny SEPA. Pozitivnější zprávou je to, že účastníci v souvislosti se zavedením SEPA očekávají vstup a posílení nových platebních institucí, mezi něž patří zejména poskytovatelé služeb převodů peněz, což by mohlo mnohé banky motivovat k hledání inovativnějších služeb pro své klienty, zejména v souvislosti s informačními službami pro velké podniky, elektronickými platbami, mobilními platbami a elektronickou fakturací.

Celkově ze zjištění průzkumu vyplývá, že se evropský platební program posouvá správným směrem, avšak pokrok je stále příliš pomalý a fragmentovaný, aby dosáhl skutečné harmonizace bez hlubší koordinace a spolupráce mezi Komisí, ECB a EPC, bankami členských zemí, politiky, korporacemi a občany.

Argumenty podporující závěr studie

• 23 přidaných volitelných služeb (Additional Optional Services, AOS) způsobuje, že jednolivé členské země nejsou jednotné v nakládání s měnami, ve výběru měn, které jsou zahrnuty pod působnost směrnice PSD (problém leg-in/leg out), v klasifikaci malých firem jako spotřebitelů nebo korporátních zákazníků, v definicích platebních účtů či přímých inkasních produktů atd.
• Každá země využívá přidané služby k ochraně svých historických produktů, služeb a infrastruktur.
• V důsledku této nekonzistence neexistuje harmonie mezi jednotlivými evropskými platebními instrumenty, což je paradox, neboť právě tato směrnice má harmonizaci přinést.
• SEPA jednoznačně nabrala v souvislosti s převodem jádrových systémů bank na systémy podporující SEPA na dynamice. Objem bankovních převodů SEPA se tak více než zdvojnásobil z necelých 2 % všech převodů v Eurozóně v květnu 2009 na téměř 5 % v srpnu 2009. I přesto je pokrok SEPA stále příliš pomalý. Přímé inkaso vstoupí v zóně SEPA do hry v listopadu 2009. Pokud si během následujícíh osmnácti měsíců nezískají nová schémata kritickou masu uživatelů, bude program SEPA považován za neúspěšný.
• Program SEPA se těší silné podpoře v bankovní komunitě, ale ne mezi korporátními zákazníky a dalšími náročnými uživateli. Tuto podporu je třeba posílit politickou vahou, tedy zajištěním migrace veřejných institucí a utilit na instrumenty SEPA v průběhu roku 2010 a stanovením koncového data pro migraci na SEPA jako regulačního mandátu.
• Termín uzavření programu SEPA by měl být stanoven na konec roku 2013, ale migraci koncových uživatelů (korporací) a zastarání stávajících národních infrastruktur nelze očekávat dříve než koncem příštího desetiletí (kolem roku 2018 nebo později).

Chris Skinner, předseda organizace Financial Services Club a vedoucí výzkumného projektu, uvedl: „Evropské platební iniciativy ušly za posledních sedm let dlouhou cestu k vytvoření harmonizovaného finančního trhu. Časové a finanční nároky i pomalý průběh ale dostaly mnohé zúčastněné do stavu pochybností a frustrace. Je však nutné posunout se dál a urgentně řešit nekonzistenci ve Směrnici o platebních službách , neboť další období statického vakua by mohl podkopat úspěchy programu SEPA.“