ERP: Zákazníci nejčastěji podceňují význam přípravné fáze

Jaká jsou největší úskalí zavádění velkých ERP systémů? Jak se vyhnout překročení rozpočtu či zpoždění a případným následným sporům?

Vidím dvě věci, které nejčastěji ohrožují výsledek projektu. Za prvé nedostatečnou přípravu. Klíčové je seznámit se důkladně s potřebami zákazníka, ideálně ve formě detailní implementační studie, která přesně popíše rozsah projektu, to, co projekt řeší, ale i to, co už projekt neřeší. Měla by také říci, jak se bude výsledek posuzovat. Důležité je prostě sjednocení vnímání cílů a očekávání na obou stranách.
Tou druhou věcí je pak podcenění. Dodavatel může podcenit rozsah prací, např. potřebného školení, složitost integrací, součinnost třetích stran atd. Zákazník nejčastěji podceňuje význam přípravné fáze a pak především časové možnosti svých lidí, kteří se budou muset věnovat projektu.

Jak nejlépe mohou podniky zjistit, že potřebují cloudový ERP systém? Jakým způsobem mají vyhodnocovat své potřeby, aby to zjistily?

Jestli podnik potřebuje zrovna cloudový ERP systém, to je otázka, která se stále vrací. Pokud si vedení řekne, že nechce věnovat čas svých lidí správě a údržbě systému, že chce kompletní starost o něj svěřit někomu, kdo se na to specializuje, pak je to asi ten správný moment, kdy zvážit přechod do cloudu.
Vždy je potřeba zabývat se otázkami bezpečnosti, celkovými náklady, zárukami atd. Např. zvládám já lépe zajistit bezpečnost dat než provozovatel cloudu? Dokáže moje IT oddělení zajistit požadovanou dostupnost systému a garantovat ji? A pak je to také otázka preferencí – chci vlastnit IT infrastrukturu nebo software? Jsem ochotný svěřit svá data mimo svou plnou kontrolu?

S jakými dalšími manažerskými informačními systémy budou ERP systémy podle vás v nejbližší budoucnosti nejspíše konvergovat? Co tato konvergence podnikům přinese a jaká jsou její největší úskalí?

Spíš bych se ptal, s jakými systémy obecně dává smysl ERP integrovat a s jakými ne. Nám dnes například nejde o to, aby ERP nahradil další systémy, byť jsme stále nuceni nabídku funkcí rozšiřovat. Spíše bychom chtěli tradiční části ERP přiblížit co nejvíce k ideálu a díky API pak umožnit, aby se s ERP mohly propojit další aplikace. Klíčové je, že data jsou shromažďována na jednom místě, ideálně právě v ERP. Umožňuje to vyšší míru okamžité kontroly a on-line přehled o datech z celé firmy.

Jaké jsou nejnovější trendy v designu řídicích obrazovek (dashboardů) ERP systémů pro desktopové a mobilní prostředí? Co je podle vás podmínkou ergonomického návrhu těchto obrazovek?

Základem je jednoduchost, přehlednost, co nejméně tlačítek, co nejméně kroků, jen nejnutnější věci. A pak, mělo by se to uživatelům také líbit. Aby výsledek dopadl dobře, je potřeba od začátku pracovat s budoucími uživateli, ptát se jich a sledovat je, prostě dodržovat standardní postupy pro návrh UX/UI.

Jak nejlépe zapojit do využívání ERP systémů mladou generaci mileniálů?

Pokud se budou díky ERP řešit zajímavé úlohy a když bude ERP nabízet možnost tyto úlohy řešit kreativně, nebojím se, že by jakákoliv generace na ERP zanevřela. Musíme ale tu rutinní práci, která se dnes v ERP dělá, automatizovat a lidi od ní odstínit. Nechat na uživatelích, aby řešili právě jen ty úlohy, které automatizovat nelze nebo to u nich nedává smysl.
Dodavatelé ERP musejí také sledovat nejnovější trendy a pracovat s moderními technologiemi. Mladá generace je zvyklá na mobilní telefony a tablety, chce mít data dostupná kdykoliv on-line, zajímá se o internet věcí, 3D tisk, umělou inteligenci apod. Na to vše musí ERP pružně reagovat.