Elektronika versus jahody: Co způsobuje více emisí CO2?

Společnost GE vytvořila aplikaci „Kolik CO2 vzniká kvůli …“ (How much CO2 is created by…), z níž můžete vyčíst, jaké množství emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého vzniká při našich každodenních činnostech, při výrobě různých výrobků, v dopravě a tak dále. Na výtvarné podobě kalkulačky se podílel designér David McCandless a najdete ji na stránce http://visualization.geblogs.com/visualization/co2/

Jeden běžný počítač ročně vyprodukuje asi 138 kg emisí CO2, což je přibližně tisíckrát méně než množství emisí vzniklých při jednom hudebním festivalu. Ještě větší zátěž pro planetu ovšem představuje fotbal: při větším fotbalovém zápase vznikne kolem 820 tun emisí.

U potravin množství emisí CO2 výrazně narůstá, když se dopravují z velké vzdálenosti. Pokud si v zimě pochutnáte na kilogramu jahod dovezeném z teplých krajů, máte na svědomí přes 7 kg skleníkového plynu. Tomu odpovídá asi 126 minut telefonování z mobilu, přibližně 21 km ujetých v průměrném autě, nebo 7 měsíců svícení úspornou žárovkou. Než vypijete láhev zahraničního piva, uvědomte si, že při jeho výrobě a převozu mohlo vzniknout zhruba 900 g emisí CO2. Váš laptop přitom přispěje ke skleníkovému efektu stejným dílem až po 75 hodinách provozu!

Při hraní World of Warcraft se celkem vytvoří až 2,7 milionů tun CO2 za rok. Komunita virtuálních válečníků v současnosti čítá přibližně přes 12 milionů osob. Při průměrné zátěži 225 kg emisí na jednoho hráče se ukazuje, že hraní na hrdiny je výrazně ekologičtější než třeba praní prádla v pračce, které v průměru na osobu za rok způsobí asi 440 kg CO2.

Celý projekt ale především ukazuje, jak scestný a nesmyslný celý systém počítání a srovnávání "uhlíku" je. Uhlík je prostě základním stavebním prvkem všech organických sloučenin a prakticky jakákoliv činnost lidská i činnost živých organizmů je spojena s jeho uvolňováním v podobě CO2 či opětným zachytáváním do organických sloučenin. O tom, že jeho role coby skleníkového plynu byla výrazně přeceněna, existuje celá řada důkazů, stejně jako o machinacích a podvodech s daty a studiemi o globálním oteplování v IPCC či o možných pozitivních dopadech změny klimatu. Viz například náš Science World .

Přeprava potravin na velké vzdálenosti (zejména letecká) pochopitelně oprávněné otázky vyvolává,  ožná by ale bylo zajímavé vědět, kolik uhlíku si vyžádalo vytvoření a provozování nesmyslného kalkulátoru pro GE a kolik emisí CO2 bychom mohli ušetřit, nebo "offsetovat" kdyby McCandless, programátoři a lidé z marketingu GE místo nesmyslných kalkulaček dělali něco skutečně přínosného.