Elektronické zdravotnictví v čekárně

Potřebujeme vůbec elektronické zdravotnictví?

Martin Kult: Vyhodnotíte-li si zkušenosti z vyspělých zemí s funkčním systémem e-health, zjistíte, že přináší tři základní benefity. Typicky se uvádějí úspory v systému a pohodlí pro uživatele. Pro nás je ale klíčové, že v důsledku budeme mít lepší zdravotní péči. Nezanedbatelné je také posílení zodpovědného a aktivního přístupu nás jako pacientů ke svému zdraví.

Elektronické zdravotnictví mi tedy zajistí lepší zdravotní péči?

Martin Kult: e-health není sám o sobě cílem. Je to nástroj ke změně charakteru a kvality poskytování zdravotní péče občanům. Pokud je e-health pojat opravdu jako centrální národní projekt, přináší všem účastníkům především dostupnost úplných a relevantních informací. Váš lékař bude mít všechny potřebné údaje o vašem zdraví a bude se kvalifikovaněji rozhodovat. Státní správa bude mít úplné informace o fungování systému a dokáže ho lépe řídit a plánovat. Vy budete moci svoje zdravotní záznamy snadno sdílet s jiným specialistou a budete také vědět, který lékař je v dané oblasti dobrý.

Nepřeceňujete možnosti e-health?

Martin Kult: Většina lidí si myslí, že elektronické zdravotnictví byl nešťastný projekt IZIP… Opravdový e-health je ale velmi komplexním systémem, jehož jen poměrně malou součástí je elektronická zdravotní knížka, jako byl IZIP. Síla systému e-health je právě v propojení všech existujících centrálních i roztroušených informačních systémů a v aplikacích, které s nimi umějí chytře pracovat.

Patrik Arnošt: Taková práce s daty zajišťuje, že pacienti, lékaři, nemocnice, pojišťovny i státní správa – budou mít k dispozici opravdu všechny informace pro efektivní péči o zdraví. Nic se neztratí, nezaloží, nesmaže, nezapomene doma nebo třeba nevyhodí při stěhování. Jako pacient nebudete muset myslet na to, kdy a kam přinést jakou lékařskou zprávu nebo jaké očkování potřebuje vaše dítě. Navíc se nestane, že vás doktor požene zbytečně na vyšetření, které už jste jinde prodělal, a výsledky má jiný specialista. Lékař bude přesně vědět, jaké léky užíváte, i historii všech zákroků a vyšetření. Máte-li všechna data, můžete se lépe rozhodovat a lépe léčit. Výhodné to bude i pro pojišťovny a stát, protože budou mít konečně úplné a spolehlivé informace o tom, co za koho platí. Eliminují se zbytečné i podvodně vykázané náklady. Cenná jsou i snadno reportovatelná statistická data o nemocnosti nebo zdravotních trendech.

Nebude mít data o mém zdraví až zbytečně moc lidí a institucí?

Patrik Arnošt: To záleží jen na vás – jako pacient máte veškerá svoje medicínská data pod kontrolou. Vy rozhodujete, kdo je uvidí a kdo je využije. Nesmíme zapomínat, že v dnešní době se lidé o své zdraví více zajímají a samozřejmě pak vyžadují přístup ke svým zdravotním záznamům. Díky e-health se jako pacient stáváte skutečným vlastníkem péče o svoje vlastní zdraví.

Proč tedy u nás e-health stále ještě nemáme?

Martin Kult: Elektronizace zdravotnictví v Čechách trpí nadbytkem koncepcí a nedostatkem politické vůle zvolenou cestu uskutečnit. Výsledkem je budování několika částečných subsystémů a registrů, kterým bez stabilního centrálního konceptu hrozí nekompatibilita, horší funkčnost, duplicity i bezpečnostní slabiny. A především neefektivní vynakládání prostředků.

Patrik Arnošt: Každý systém potřebuje infrastrukturu, způsob identifikace, datové a komunikační standardy, správu a propojení se systémy e-governmentu. Bez toho nikdy nebude e-health kvalitní a efektivní. Přitom na elektronizaci zdravotnictví lékaři, nemocnice i pojišťovny netrpělivě čekají.

V jakých zemích se můžeme poučit?

Patrik Arnošt: Obecně jsou na tom dobře severské země, zejména Dánsko, Finsko, Švédsko, elektronický systém využívá přes 60 % lékařských zařízení. Implementace ale byla dlouhá a ne vždy efektivní. Většinou se nevyplácí fázovaný přístup „vybudujeme něco a ostatní se postupně nabalí“. To pak trvá desítky let s omezenou funkčností a je to drahé. Odstrašujícím příkladem je třeba Velká Británie, kde nedokázali překonat rozdíly koncepcí a standardů v jednotlivých regionech a čelí obrovským finančním ztrátám.
Hvězdami jsou ale Estonci. Používají svoji elektronickou občanku, e-health je široce rozšířený a intenzivně využívaný, skvěle integrovaný do celého e-governmentu. Tahle země bude evropským tygrem. Dobře vykročilo také Slovensko.

Čili i Slovensko pro nás může být inspirací?

Martin Kult: Určitě! Na Slovensku politická reprezentace odvážně rozhodla a po několika úkrocích i rozhodnutí uskutečnila. Výsledkem je, že tam od letošního roku národní e-health funguje a postupně se rozšiřuje. Slováci nás zase v něčem užitečném předběhli…

Patrik Arnošt: My, jako Ness Technologies, jsme u toho byli od koncepčních počátků přes legislativní přípravu, design řešení a vedli jsme i konsorcium dodavatelů, které řešení implementovalo. Jako klíčové se ukázalo důkladné legislativní zakotvení systému, jeho využívání i všech jeho pojmů v souladu s právem EU.
Spolu s e-health byly na Slovensku dobudovány medicínské i některé základní registry. Byla zavedena elektronická občanka, kterou systém využívá k unikátní identifikaci pacienta. Důležité bylo také rozhodnutí, že zůstanou zachovány informační systémy poskytovatelů péče – lékařům a institucím zůstaly informační systémy, na které jsou zvyklí, e-health je pod certifikací integruje. Náš systém byl také od počátku navržen a budován jako maximálně bezpečný.

Ohrožení soukromí nebo ztráta dat jsou jedním z hlavních rizik takového systému. Jak jste se s tím vypořádali?

Patrik Arnošt: Zcela nekompromisně. Lze dokonce říci, že většina nákladů na systém šla na zabezpečení. Především využíváme koncept oddělení demografických a medicínských dat – tedy osobní identity Jana Nováka a jeho zdravotních dat. Spárování je možné pouze dvojím ověřením elektronické občanky Jana Nováka a certifikační karty oprávněného lékaře. Bez toho se k nim nedostane nikdo, ani administrátoři systému. Bezpečnost systému jako celku jsme budovali, analyzovali a testovali ve všech fázích realizace. Systém je zabezpečen softwarově i hardwarově, zajištěna je prostorová, fyzická i procesní bezpečnost. Jde o centrální cloudové řešení, ale umístěné fyzicky na Slovensku. Nemyslím, že by decentralizované systémy poskytly takovou úroveň zabezpečení. Úspěšně jsme prošli nejen všemi bezpečnostními testy, ale i interpelací ve slovenském parlamentu k metodice zabezpečení. Našemu systému věří opoziční poslanci i oborová a pacientská sdružení.

Kdy se tedy dočkáme podobného systému i u nás?

Martin Kult: Pokud máme správné informace, česká strategie by měla být hotova do konce letošního června. Ministerstvo zdravotnictví přizvalo k její tvorbě i odbornou veřejnost, věřím proto, že bude správně nastavena a získá širokou podporu. Vzhledem ke zkušenostem z jiných zemí je zcela zásadní přistoupit k budování systému centrálně, koordinovaně a zabránit plýtvání zdrojů na různá postupná nebo decentralizovaná řešení. Pak je možné nasadit systém během několika málo let. Realizace ale zpravidla trvá více než jedno volební období, závisí proto především na politické shodě.