Nový typ průkazu by ale mohl ve svém čipu nosit navíc i informace, které na dnešní „papírové“ občance v žádném případě nenajdete, například číslo bankovního účtu, zdravotního a sociálního pojištění, rozsah řidičského oprávnění, trestní rejstřík nebo cokoli jiného, co by mohly pro identifikaci či autorizaci používat například banky, organizace pracující s citlivými informacemi nebo v zásadě jakékoliv jiné subjekty, kterým by to zákon umožnil. Vize e-občanek navíc není věštěním daleké budoucnosti, běžně je budou magistráty vydávat již od začátku roku 2012.
První zmínky o elektronickém občanském průkazu přišly z ministerstva vnitra již v roce 2007, kdy se rozjížděly debaty o základních registrech, jež s e-občankou úzce souvisejí. Elektronický občanský průkaz ve spojení s těmito registry má totiž výrazně usnadnit život občanům v kontaktu s úřady, respektive omezit nutnost jejich návštěv na minimum. „Elektronický občanský průkaz znamená jak velké zjednodušení pro občana, tak vyšší míru bezpečnosti proti zneužití osobních údajů. Věřím, že se nám tím podaří dosáhnout cíle, který občanům šetří čas, nervy a peníze,“ uvedl po schválení novely zákona o občanských průkazech na začátku loňského roku tehdejší ministr vnitra Ivan Langer.
Usnadnění pro občany je ukryto právě v přenosném čipu průkazu, který v sobě bude nosit kromě rodného čísla také adresu trvalého pobytu a informace o rodinném stavu, jejichž změny jsou nejčastějším důvodem výměny občanských průkazů. Vzhledem k tomu, že tyto údaje na nových e-občankách již nebudou vytištěny, bude uživatelům stačit jednou zajít na magistrát a nechat si od úředníka přímo změnit tyto údaje. Změna na čipu karty bude navíc automaticky zanesena do systému základních registrů, aby občan již nemusel chodit hlásit například změnu bydliště na další státní úřady.
Několik průkazů v jednom
Elektronický občanský průkaz by kromě jednoznačného určení totožnosti mohl sloužit také jako cestovní doklad v rámci zemí Evropské unie, řidičský průkaz, doklad o zdravotním pojištění a důchodovém zabezpečení. E-občanka by také mohla nahradit například zbrojní průkaz či sloužit k vykonávání volebního práva i mimo trvalé bydliště. V peněžence by vám tak mohl zůstat jediný průkaz místo čtyř či pěti.
Jisté pochybnosti ale vyvolává prakticky každá z navrhovaných změn, například již zmíněná vize využití e-občanky jakožto cestovního průkazu v zemích Evropské unie. Přestože se sama EU snaží již delší dobu prosadit v členských zemích užívání e-občanky, v praxi zatím elektronický průkaz využívají pouze Belgie, Finsko, Itálie, Španělsko, Estonsko a Švédsko. Německo by „e-průkazovou“ skupinku států mělo rozšířit letos v listopadu. V ostatních zemích však zatím elektronické průkazy nefungují a pro cestování na jejich území by tak zřejmě doklad s minimem vytištěných údajů nestačil.
O zabezpečení údajů na čipu e-občanky před zneužitím by se měl postarat osobní kód, jehož obdobu známe jako PIN například u platebních karet. Tento kód by měl znát jen nositel průkazu.
I nadále bude ale možné vydávat ve výjimečných případech občanské průkazy bez strojově čitelných údajů s omezenou dobou platnosti šest měsíců nebo jeden měsíc. Cizincům, kteří získali státní občanství udělením, bude vydáván nestrojově čitelný občanský průkaz na dobu tří měsíců. Další zásadní změnou je možnost vydání občanského průkazu na žádost i občanovi mladšímu 15 let nebo občanovi, který nemá trvalý pobyt na území České republiky.
Zajímavou novinkou spojenou se zavedením e-občanek a systémem základních registrů má být možnost zprostředkování kontaktu s jiným občanem České republiky. Nová služba bude zpoplatněna částkou 500 Kč. O její zanesení do novely zákona o evidenci obyvatel zažádal veřejný ochránce práv na základě četných žádostí a stížností ze strany občanů.
E-občanka v soukromé sféře
Zmizení údajů o trvalém bydlišti nositele občanského průkazu může značně zasáhnout nejen do práce státních úřadů, ale také do činnosti soukromých společností. Když si například otevíráte účet v bance nebo se chcete zapsat v hotelu, je nutné předložit průkaz totožnosti. Absence viditelných informací by v takovýchto případech mohla představovat nemalý problém. Na místě je tedy otázka, zda by se neměly po čtečkách čipů v e-občankách začít dívat i společnosti, které s tímto druhem informací běžně pracují, především pak bankovní instituce. Dalším problémem by mohlo být například vydávání víz. Jen málokterá země, s níž nemá Česká republika bezvízový styk, by si na své území pustila někoho, aniž by znala jeho rodné číslo.
Stejně jako ve státní správě by i v soukromé sféře mohl jednotný průkaz výrazně snížit náklady a ušetřit čas klientům, zaměstnancům i zaměstnavatelům. Problémem ale je ochrana osobních údajů na čipu. Pokud by totiž mohly i nestátní orgány číst a zapisovat data, kdo by jim zabránil v krádeži dalších údajů?
Jak již bylo zmíněno výše, bezpečnostní osobní kód by měl kartu před neoprávněným přečtením ubránit. To je ale spíše ochrana pro případ krádeže e-občanky. Pro ochranu citlivých dat nositele by musely na čipu vzniknout určité složky s omezeným přístupem.
V cestě stojí zákon
Využití elektronických občanských průkazů ale v současnosti zákon neumožňuje. To však nemusí platit napořád, zákony se dají změnit někdy až překvapivě rychle. Stalo se tomu tak například i při odložení novely zákona o občanských průkazech. Na konci letošního února Poslanecká sněmovna bez problémů ve zrychleném provozu odložila start vydávání e-občanek z 1. července 2010 na začátek roku 2012. V březnu pak kývl na odklad i Senát a prezident. Důvodem je nepřipravenost systému základních registrů, bez nichž by vydávání elektronických průkazů postrádalo smysl.
„Předloženou novelou se umožní odklad spuštění ostrého provozu základních registrů. Projekt základních registrů je složitý technický mechanizmus, kdy jednotlivé kroky na sebe musí navazovat, a ukazuje se, že původně stanovená lhůta jednoho roku k celé realizaci nestačí. Novela obsahuje i zmocnění pro vládu stanovit nařízením bližší technický harmonogram a způsob přechodu na nový systém. Navrhovaný odklad nijak neohrozí současný výkon správních agend, správní úřady budou nadále čerpat všechny potřebné údaje z dosavadních evidencí, a současně poskytne důležitý čas pro přípravu projektů,“ zdůvodnil časový odklad současný ministr vnitra Martin Pecina.
O možné změně zákona o občanských průkazech pro jejich využití v soukromé sféře Ministerstvo vnitra ČR zatím odmítlo poskytnout informace, přestože nám možné budoucí úpravy zákona nevyvrátilo. V budoucnu však k úpravě zákona bude muset dříve nebo později dojít. Důvodem je například plánování využití e-občanky jako průkazu zdravotního pojištění. Čtečky e-občanek budou muset vlastnit tedy i lékaři, řada z nich přitom nepracuje ve státních službách. V mnoha zemích EU, kde momentálně vydávaný univerzální Evropský průkaz zdravotního pojištění platí také, je navíc zdravotnictví povětšinou soukromého rázu.
Ať už se nabalí na čip v budoucnu jakákoli osobní data o jeho nositeli, je již nyní jasné, že elektronickým průkazům budou patřit následující léta. Je proto potřeba, aby stát jasně vymezil také možnosti jejich využití v soukromé sféře
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU