V prostředí firemního vzdělávání se často nelze spoléhat jen na vysokou míru motivace ke studiu u zaměstnanců. Pokročilé e-learningové vzdělávací systémy proto nabízejí i kontrolu studia ze strany manažera vzdělávání a možnost sledovat nejen výsledky studia, ale i to, jakým způsobem jich bylo dosaženo – lze tak např. zjistit, že zaměstnanec, který opakovaně neprošel předepsaným testem, ve skutečnosti vůbec nestudoval.
Takové možnosti nabízí takzvané LMS – řízené studium. Learning Management System označuje systém pro řízení výuky, který má zajišťovat organizaci výuky a s tím spojenou administrativu v rámci e-- learningu. Mezi nejčastější funkce patří správa žáků, kurzů a studijních plánů, přezkušování studentů a evidence jejich hodnocení, nástroje pro komunikaci a pro tvorbu obsahu, resp. výukových kurzů. Samotný systém by měl být co nejvíce otevřený a přenositelný s využitím důležitých standardů.
JE E-LEARNING OPRAVDU PRO VŠECHNY?
Navzdory všem výhodám a adaptabilitě není e-learning vhodný pro všechny typy kurzů ani pro všechny typy studujících. Při rozhodování o implementaci e-learningu do firemního vzdělávání je třeba zvážit, zda je cílové dovednosti možné získat samostudiem a pomocí technologií. Jestliže obsah vzdělávání vyžaduje např. praktickou aplikaci dovedností (manuální činnost), přímou spolupráci s ostatními členy týmu a bezprostřední sdílení zkušeností či vnímání neverbálních projevů, e-learning neposkytne dostatečně efektivní prostředí pro vzdělávání. V takovém případě je třeba přistoupit k metodám prezenční výuky nebo využít blended learning. Blended learning v sobě spojuje výhody obou přístupů – kombinuje e-learningové části s prezenční výukou, potřebnou k osvojení některých specifických dovedností. Tento trend v poslední době získává na významu.
NÁKLADY NA E-LEARNING
Při plánování tradičního kurzu jsou náklady opakující se komplexní investicí. Při každé nové realizaci kurzu je vždy potřeba kalkulovat prostor, náklady na lektora, učební pomůcky a materiály (tvorba a distribuce), případné cestovní náklady (ať už lektora nebo účastníků) a pochopitelně vlastní náplň kurzu. Tyto náklady se jako fixní položky nesnižují.
Oproti tomu počáteční náklady na zavedení e-learningu jsou sice vyšší, ale s opakováním kurzů náklady na účastníka výrazně klesají. Rovněž náklady na vývoj jednotlivých kurzů se postupně snižují. Podle toho je třeba zvážit, zda je výhodnější vytvořit si vlastní e-learningový kurz, nechat si kurz vytvořit nebo se zúčastnit kurzu veřejně dostupného. Přitom je nutné brát v úvahu i to, že kurz vytvořený „na míru“ konkrétní firmě nebo instituci bude maximálně odpovídat jejím specifickým požadavkům, kdežto kurz veřejný se ani při vší adaptabilitě e-learningu nedokáže vyhnout určité míře generalizace.
Autorka pracuje jako project manager e-learningu ve společnosti Kvintech.
Samo vymezení e-learningu není jednoznačné a lze do něj zahrnout více rozdílných způsobů vzdělávání. Existují jak pojetí e-learningu jako nástroje jakéhokoli vzdělávání, kde má určitý podíl výuka pomocí PC, tak pojetí e-learningu jako řízeného studia (tzv. LMS = learning management system). Je tedy možné se setkat s e-learningem, který má formu prezentace určitého materiálu na CD nebo DVD, stejně jako s rozsáhlými interaktivními systémy.
Se silnou pozicí v korporátní sféře se e-learning neustále rozvíjí. Podle analytické společnosti Global Industry Analysts by celosvětově hodnota trhu s e-learningem v roce 2010 měla překonat 55 miliard dolarů. Nejvíce je trh rozvinutý v USA (v loňském roce v hodnotě 17,5 miliardy dolarů), zatímco Evropa a Japonsko v porovnání se Spojenými státy ztrácejí (adopce e-learningu v USA dosahuje kolem 60 % trhu, zatímco v Evropě je to kolem 15 %. V roce 2010 by tento poměr celosvětově měl čítat mezi 15–30 %. O tom, jak razantně se e-learning rozvíjí, vypovídá i studie IDC, jež odhadla velikost amerického trhu v roce 2000 na 2,3 miliardy dolarů.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU