;

e-Health: Ušetřit a současně nabídnout lepší služby pacientům

14. 9. 2010
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Zdravotnictví je považováno za oblast, kde se neustále nedostává finančních prostředků. Zaměřme se však spíše na to, jaké kroky zdravotnická zařízení a jejich vlastníci v současné době podnikají v oblasti IT s cílem maximálně uspořit investiční i provozní prostředky.

Hlavním krokem, který po vzoru soukromých zařízení dnes aplikují nemocnice, léčebny a ústavy ve státním i krajském vlastnictví, je konsolidace služeb, péče o pacienty, interních provozních činností a s tím související konsolidace IT, a to jak na úrovni hardwaru, tak zejména na úrovni informačních systémů. I když tento proces není jednoduchý a v mnohých případech naráží na technické, ale i personální bariéry, na jeho konci jsou nesporné přínosy, které se projevují jak prvoplánovou úsporou – snížení nákladů na provoz konsolidovaného IS/IT, tak i druhotně tím, že jsou pro řízení dostupné konsolidované a přesnější informace o situaci zdravotnických zařízení, které napomáhají lepším rozhodnutím, konstatuje Pavel Juriše (Arbes Technologies).

V případě zdravotnictví jde i o citlivé téma z hlediska laické veřejnosti, která obecně vnímá jako důležité systémy, se kterými se mohou občané setkat jako pacienti a které tak považují ze svého pohledu za důležitější, než ve skutečnosti mohou být. I proto se část pilotních projektů zavádění elektronizace uskutečňuje v oblastech, kde se střetávají jak odborné požadavky, tak subjektivní zájem pacienta. V dnešní době je totiž více než kdy jindy nutná podpora, respektive pozitivní přijetí těchto projektů širokou veřejností (to ukázal příklad IZIP), což ve výsledku může urychlit jejich schvalování, implementaci i uvolnění nutných prostředků v případě rozpočtových a příspěvkových organizací nebo státních dotací.

Vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě

Zdravotní dokumentace je snad nejvíce sledovaným počinem z hlediska veřejnosti. Prvním z velkých zdravotnických zařízení v ČR, které od prosince roku 2009 uvedlo do praxe unikátní projekt, a to vedení zdravotnické dokumentace (ZD) v elektronické podobě za použití elektronického podpisu, byla Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Pilotní projekt vedení „bezpapírové“ dokumentace byl zahájen na Psychiatrické klinice VFN a 1. LF UK. Dnes je projekt v rutinním provozu a je postupně rozšiřován na další kliniky VFN. V současnosti se přidává v pořadí již pátá klinika. S využitím zaručeného elektronického podpisu podle zákona zabudovaného do nemocničního informačního systému (NIS) StaproMedea jde o první případ implementace vedení „bezpapírové“ elektronické zdravotnické dokumentace (dále jen EZD), přesahující rámec ambulantní sféry.

Nutnou podmínkou úspěšnosti projektu bylo zejména docílení souladu s legislativními požadavky na vedení zdravotnické dokumentace v elektronické formě v situaci, kdy vývoj národní ani evropské legislativy pokrývající tuto oblast není uzavřen. Právní analýza byla konzultována s legislativně-právním odborem ve VFN, který akcentoval podmínky a pravidla takto vedené ZD, jako například aby všechny samostatné části ZD obsahovaly ZEP osoby, která zápis provedla, že v ZD je průběžně doplňován a musí být opatřen datem záznamu vložení, identifikací a podpisem osoby, která ho provedla a kdy opravy v ZD se provádějí novým zápisem s uvedením dne opravy, identifikací a podpisem osoby, která opravu provedla, přičemž původní záznam musí zůstat čitelný, informační obsah EZD musí být archivací nezměněný, a řadu dalších.

ICTS24

Nosnými pilíři vedení EZD z pohledu tohoto projektu byly zavedení zaručeného elektronického podpisu do NIS a následná úzce související realizace dlouhodobého archivu elektronicky vedené a podepsané ZD. Vedení EZD vyžadovalo úpravy funkcí NIS v nejširším slova smyslu. Byly změněny postupy používání vlastního NIS včetně zavedení práce s prostředky pro vytváření a ověřování ZEP (zaručeného elektronického podpisu). Nově byly definovány správcovské postupy v oblasti PKI (Public Key Infrastructure), jako jsou vydávání personalizovaných bezpečnostních předmětů, resp. jejich správa, provoz časové autority a další. Po stránce aplikační stavby NIS byly provedeny změny v logice práce se zdravotnickými informacemi uvnitř systému s ohledem na vytváření ZEP v jeho potřebné kvalitě.

Většina nemocnic, které budou investovat do „bezpapírového“ provozu, bude usilovat především o integraci systému pro správu dokumentu s aktuálně používaným NIS. Neméně důležitými důvody zavedení „bezpapírového“ provozu jsou také provozní a finanční úspory, jako jsou například snížení skladovacích prostorů pro archivaci zdravotnické dokumentace, snížení nákladů na nákup tonerů, tiskáren, spotřebního materiálu a v neposlední řadě též vítaná úspora času uživatelů pracujících s nemocničním informačním systémem.