Nově stanovil některá pravidla, kterými jsou firmy povinny se od Nového roku buď bezpodmínečně řídit, anebo takzvaně zajistit soulad s novou právní úpravou. Všech společností bez výjimky se tedy týká povinnost přizpůsobit společenskou smlouvu pravidlům, které zákon zavádí. S překvapením lze sledovat, že této povinnosti jsou si firmy velmi málo vědomy a ke změnám společenských smluv přistupují pozvolně. Zákon stanoví období, v rámci kterého mají společnosti čas k zajištění souladu – šest měsíců od data účinnosti nového zákoníku –, které ovšem poměrně brzy uplyne. Jak stanoví zákon v ust. § 777, ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, se automaticky nabytím jeho účinnosti, tedy k 1. 1. 2014, zrušují. Současně jsou obchodní korporace povinny doručit v této lhůtě upravené smlouvy do sbírky listin. Neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Pokud však uplyne tato dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která osvědčí na věci právní zájem, danou obchodní korporaci zruší a nařídí její likvidaci.
Výše uvedené znění je poměrně striktní a pro korporace prakticky veškerého druhu (nevyjímaje IT korporace) velmi zavazující. Jednotlivé společnosti však v tuto chvíli zpracovávají zmiňované úkoly velmi pozvolna. Jakkoliv to zní absurdně či přímo nereálně, věřím, že v průběhu několika příštích měsíců či spíše let dojde skutečně k likvidaci mnoha firem, které se již dnes nejsou schopny, a to z formálních či faktických důvodů, podřídit novému zákonu. Věřím však, že IT společnosti, které na trhu působí, tím nejsou skutečně ohroženy.
Je třeba si zároveň uvědomit, že nový zákoník není jen o povinnostech. Současně poskytuje nové zajímavé příležitosti, třeba možnost založení společnosti za korunu či úprava odpovědnosti statutárních zástupců, kdy je posílena osobní odpovědnost jednatelů. Současně je možné, aby statutárním zástupcem byla jiná právnická osoba.
Nový zákon o obchodních korporacích současně stanoví i možnosti úpravy kmenových listů společností s ručením omezeným nebo různé druhy akcií u akciových společností. Tato změna je velmi zásadní například pro začínající firmy – startupy. Umožňuje totiž investorům především z oblasti západní Evropy a Ameriky snadnější a přehlednější vstup do společností, což nebylo k dnešnímu dni zcela jednoduché. Nyní je tedy možné uvažovat o možnostech využití r ůzných dr uhů podílů jako o nástroji rychlého vstupu investora a zpeněžení příležitosti.
Úprava korporátního zákona není osamocena a je třeba ji aplikovat v souladu s ustanoveními občanského zákoníku. Ten od Nového roku zcela nahradil jak občanský, tak obchodní zákoník a přináší nová pravidla, kupříkladu větší volnost při smluvních ujednáních. V oblasti IT je nově využitelný institut smlouvy o dílo, který byl do konce uplynulého roku s ohledem na definici kogentního ustanovení (vysvětlení: kogentní znamená nemožnost se odchýlit) využitelný jen špatně a komplikovaně. Dnes již tedy není problém využít ustanovení týkající se smlouvy o dílo včetně nehmotných výstupů, což právě je předmětem smluv v IT.
Na změny je třeba reagovat. Společnosti, které budou schopny se novým možnostem rychle přizpůsobit, získají na IT trhu nepochybně výraznou výhodu, a to zejména v podobě schopnosti dobře implementovat jednotlivá řešení a poradit nejenom svým partnerům, ale i zákazníkům. Ze zkušenosti je možné říci, že velké IT společnosti (včetně jejich poradců, konzultantů a systémových integrátorů) jsou o těchto změnách, úpravách a novotách dobře informovány a jsou na ně již dlouhou dobu připraveny. Díky tomu jsou současně schopny poskytnout informace, rady a pomoc nejenom menším společnostem, ale také nastavit určitá pravidla pro daný segment. Nemám tedy obavu, že nové zákoníky, a to ať už občanský či korporátní, paralyzovaly trh a znemožnily úspěšnou realizaci samotných projektů.
Autor je zakladatelem advokátní kanceláře Matzner et al.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU