Devět nejnovějších inovací, které mohou zcela změnit IT

Ale tento nový stav vyvolává ještě větší potřebu sledovat, co přijde jako další. Role CIO nespočívá pouze ve správě stávajících technologií, ale také v plánování toho, jak bude IT řešit budoucí výzvy a příležitosti. Změny totiž přichází neustále.

Přinášíme přehled devíti velkých myšlenek, módních hesel a vyvíjejících se technologií, které začínají nabývat na významu. Přijetí nové myšlenky dříve, než se rozšíří, může být významným stimulem – pokud netrefíte vedle. Čekat, až se z nového nápadu stane běžná záležitost, je sice méně riskantní, ale mohou vás předběhnout konkurenti.

Podnikové IT potřebuje být informované o nových myšlenkách a technologiích a musí řešit otázku, kdy – a zda vůbec – nastane správný čas k jejich nasazení v běžném provozu. Jenom vy sami víte, kdy takový okamžik přijde s ohledem na vaši technickou vybavenost.

Komponovatelný kód

Tato myšlenka je dlouhodobě oblíbená mezi programátorů po celém světě: jednoduchý způsob, jak integrovat software zcela bez námahy. Kdysi se mluvilo o softwarových agentech. Jindy zase o ekosystému API. Nyní se hovoří o komponovatelných technologiích. Myšlenka spočívá v tom, že výstup z jedné části softwaru bude bez komplikací fungovat vedle kódu někoho jiného v rozsáhlém systému.

Komponovatelnost – či modularita, chcete-li – je pro podniky ekonomicky výhodná strategie, protože dobře poskládaná kolekce modulárních API a knihoven umožňuje budovat stále dál. Kódové základny bývají jednodušší na údržbu a snadněji rozšiřitelné. Pokud vše dobře funguje, tým může reagovat rychle a přidávat funkce, alespoň v případě, že tyto funkce využívají stávající kódovou základnu. Popisovaná strategie však také chrání duševní zdraví všech – od manažerů po úplné nováčky – protože dobře promyšlený plán komponovatelného kódu představuje solidní architektonický vzor pro projekty a v některých případech i pro celý podnik.

Hlavní příjemci: Vývojáři všech zaměření, ale zejména ti, kteří chtějí uživatelům poskytnout plnohodnotné architektury s možností dalšího rozšiřování (plug-in).

Šance na úspěch: Již existuje a postupně se zdokonaluje.

Všudypřítomné výpočetní prostředky

Nejprve tu byl internet věcí. V poslední době se hovoří dokonce o „internetu materiálů“, protože důmyslní konstruktéři vkládají chytré čipy do tkanin, cihel, dřeva – prakticky čehokoli užívaného k výrobě něčeho dalšího. Předpokládá se, že vložením výpočetních kapacit do výchozích materiálů lze vyrábět lepší předměty.

Beton v budově může e-mailem zaslat upozornění na vznikající trhlinu. Tričko může sledovat, kolik tekutiny sportovec vypotí. Se zlevňováním základních počítačů stoupají možnosti využití nízkoúrovňové inteligence.

Hlavní příjemci: Podniky, které mají zájem vyrábět silnější, rychlejší, bezpečnější a odolnější produkty.

Šance na úspěch: Malé levné čipy již existují. Jde pouze o to, nalézt pro ně nejvhodnější umístění, kde přinesou největší užitek.

Decentralizovaná identita

Myšlenka rozdělení naší takzvané identity se vyvíjí na dvou úrovních. Na jedné straně zastánci ochrany soukromí vytvářejí chytré algoritmy, které odhalují právě tolik informací, kolik je potřeba k ověření identity, přičemž všechny ostatní údaje o dané osobě zůstávají v tajnosti. Jedním z potenciálních algoritmů může být například digitální průkaz pro účely konzumace alkoholu, který by zaručil, že zákazník je starší 18 let, aniž by bylo uvedeno přesné datum narození.

Druhá linie probíhá obráceně – reklamní průmysl hledá způsoby, jak propojit všechny naše různé pseudonymy a poloanonymní procházení webu. Pokud navštívíte online katalogový obchod s deštníky a následně se vám na zpravodajských serverech začínají zobrazovat reklamy na deštníky, můžete vidět, jak to funguje. I když se nepřihlásíte a smažete soubory cookie, někdo chytrý stále hledá způsoby, jak vás všude sledovat.

Hlavní příjemci: Poskytovatelé služeb, jako je lékařská péče nebo bankovnictví, které pracují s osobními údaji a setkávají se s kriminalitou.

Šance na úspěch: Základní algoritmy fungují dobře, problémem je odpor společnosti.

Masivní lokální databáze

Databáze začínaly jako programy, které ukládají informace na jednom počítači, ale nedávno se rozšířily do cloudu a postupně i do zařízení na periferii sítě nebo alespoň blízko ní. To znamená rychlejší odezvy a přesuny menších objemů dat zpět do centrály. Vývojáři zároveň nalezli lepší způsoby, jak se vyhnout problémům s konzistentností a zásekům. Řada cloudových společností dnes nabízí služby, které doslova pokrývají celý svět.

Firmy s mnoha zákazníky nepochybně ocení možnost přesunout větší kapacity úložišť blíže svým uživatelům. Veškerou práci s budováním globální sítě zařídili poskytovatelé cloudových služeb a dnes firmy a jejich zákazníci mohou těžit z rychlé odezvy.

Hlavní příjemci: Týmy, které vytváří vysoce interaktivní nástroje s nutností ukládání dat.

Šance na úspěch: Schopnost vytvářet lokální databázové workery a ukládat data na okraji je již k dispozici u velkých cloudových služeb. Stačí, aby ji vývojáři začali využívat.

GPU

Grafické jednotky původně vznikly k urychlení vykreslování složitých scén, ale v poslední době vývojáři zjistili, že grafické čipy mohou také urychlit algoritmy, které nemají nic společného s hrami nebo 3D světy. Někteří fyzici už nějakou dobu používají GPU pro složité simulace. Někteří vývojáři AI je využívají ke zpracování učebních souborů dat. Nyní se vývojáři začínají zabývat možnostmi urychlení i dalších úloh pomocí GPU, například vyhledávání v databázích. Grafické čipy excelují v situaci, kdy je potřeba ve stejnou dobu současně provádět stejné úlohy na velkém objemu dat. Při správném použití ve správné situaci může využití GPU urychlit zpracování úlohy deseti- až tisícinásobně.

Hlavní příjemci: Podniky založené na datech, které se chtějí zabývat výpočetně náročnými problémy, jako je umělá inteligence nebo komplexní analýzy.

Šance na úspěch: Chytří programátoři využívají grafické jednotky pro speciální projekty již řadu let. Nyní začínají využívat jejich potenciál i v projektech, které řeší problémy, s nimiž se setkává velký okruh podniků.

Decentralizované finance

Někteří je nazývají blockchain. Jiní upřednostňují méně noblesní výraz „distribuovaná účetní kniha“. V každém případě je úkolem vytvořit sdílenou verzi pravdy – byť spolu ne všichni vycházejí. Tato „pravda“ se vyvíjí tím, jak každý zúčastněný přidává události nebo transakce do sdíleného distribuovaného seznamu. Kryptoměny, které do značné míry spoléhají na tyto matematicky zaručené seznamy ke sledování vlastnictví různých virtuálních mincí, tento koncept proslavily, ale rozhodně se nejedná o jediné možné uplatnění takovýchto decentralizovaných systémů.

Jednou z takových možností jsou decentralizované finance. Jejich potenciál spočívá v zapojení několik různých společností nebo skupin, které potřebují spolupracovat, i když si navzájem nedůvěřují. Řetězec transakcí uchovávaný v distribuované účetní knize může sledovat platby pojištění, nákupy automobilů nebo libovolné množství aktiv. Akceptují-li všechny strany účetní knihu jako pravdivou, mohou být zaručeny jednotlivé transakce.

Hlavní příjemci: Každý, kdo potřebuje jak důvěřovat, tak ověřovat spolupráci s jinou společností nebo subjektem.

Šance na úspěch: Koncept nachází uplatnění v praxi, ale zatím pouze u kryptoměn. Konzervativnější firmy pomalu následují.

Nezaměnitelné transakce (NFT)

Kdosi si uvědomil, že různé blockchainy a distribuované účetní knihy mohou sledovat nejen peníze – mohou také určovat vlastníky určitého digitálního souboru. Tyto takzvané nezaměnitelné tokeny, hovorově označované jako NFT, se nyní objevují všude. Umělci tímto způsobem prodávají digitální práva ke svým výtvorům a sportovní kluby doufají, že se NFT stanou moderní, digitální verzí sběratelských karet. Někteří lidé se této myšlence vysmívají a diví se, proč by někdo platil za mystická „vlastnická práva“ k digitálnímu bloku bitů, který může kdokoli odcizit. Jiní poukazují na to, že lidé běžně utrácejí stovky milionů dolarů za originální olejomalby, i když všude existují digitální kopie.

Ty technologie však mohou mít ve výsledku praktickou hodnotu pro kterýkoli podnik, který chce digitálnímu zážitku dodat autenticitu. Například baseballový tým může vydávat NFT verzi výsledkové listiny každému, kdo si koupil skutečný lístek k sezení na tribuně. Nebo firma vyrábějící tenisky může rozdávat NFT s nabídkou jiné barevné kombinace.

Hlavní příjemci: Podniky pracující s digitálními prvky, kterým potřebují dodat na autentičnosti, případně vyvolat umělý jejich nedostatek.

Šance na úspěch: Někteří lidé milují exkluzivitu NFT. Jiní si myslí, že jde o podvodné Ponziho schéma. Největší úspěch lze očekávat tam, kde je zapotřebí vytvářet nezfalšovatelné předměty, například vstupenky na koncerty.

Zelené IT

Ve zprávách denně slýcháme o nových obřích datových centrech plných výkonných počítačů, na nichž běží cloudové služby a neuvěřitelně komplikované algoritmy a aplikace umělé inteligence. Jakmile odezní prvotní úžas, budou se mračit dva typy lidí: finanční ředitelé, kteří musí platit účty za elektřinu, a ekologové, kteří se obávají o dopady na životní prostředí. Obě skupiny mají společný cíl: snížit množství elektřiny, kterou tyto „zázraky techniky“ spotřebovávají.

Ukazuje se, že mnoho algoritmů má prostor pro zlepšení, a právě to je důvodem tlaku na zelené IT. Potřebuje určitý algoritmus strojového učení skutečně studovat celý terabyte historických dat, nebo by mohl získat stejné výsledky s několika stovkami gigabytů? Nebo by stačilo deset? Nebo pět? Nebo dokonce jeden gigabyte? Novým cílem pro vývojáře algoritmů je dosáhnout stejných výsledků s mnohem nižší spotřebou elektřiny, a tím jednak ušetřit peníze, jednak snížit zátěž pro životní prostředí.

Hlavní příjemci: Jakýkoli subjekt, kterému záleží na životním prostředí – nebo který platí účet za energie.

Šance na úspěch: Programátoři se nemuseli skutečnými náklady na provoz svého kódu zabývat díky Mooreovu zákonu. Existuje však velký prostor pro lepší, energeticky úspornější kód.

Kvantově odolná kryptografie

Kvantová výpočetní technika je stále spíše akademický koncept bez reálného uplatnění, ale to některým lidem nebrání představovat si, co by se mohlo stát, až z montážních linek začnou sjíždět zázračné kvantové počítače. Obavy z jejich možností vedou k velmi praktické revoluci v kryptografii, kdy matematici hledají novou generaci protokolů, které budou schopny odolat výpočetnímu výkonu kvantového hardwaru.

Americký Národní institut pro standardy a technologie dokonce vyhlásil několikaletou soutěž o nejlepší algoritmy. I když prakticky využitelný kvantový hardware zůstává vzdáleným snem, software, který se zrodil ze strachu z něj, by se mohl stát základem další generace zabezpečení transakcí a komunikace. Na této stránce jsou k dispozici nejnovější informace od komise, která soutěž pořádá.

Hlavní příjemci: Jakýkoli tým, který potřebuje zabezpečení a ověřování.

Šance na úspěch: Není jisté, zda se jednou dočkáme efektivních kvantových strojů, ale kvantově odolné algoritmy vnesou revoluci do zabezpečení v mnoha různých prostředích.