1. Internet věcí – do této vývojové etapy lidstva jsme se dostali již v roce 2008, kdy počet zařízení připojených k internetu překročil množství jeho uživatelů. Cisco předpokládá, že do roku 2020 bude k internetu připojeno více než 50 miliard zařízení. Například nizozemská společnost Sparked implantuje senzory komunikující na dálku již i do uší dobytka, aby mohla sledovat jeho zdraví a pohyb po pastvinách.
2. Přichází datová potopa – v roce 2008 bylo lidstvem vytvořeno více než 5 exabajtů unikátních dat, což zhruba odpovídá ekvivalentu 1 miliardy DVD disků. Jen o tři roky později, tedy v roce 2011, se předpokládá vytvoření množství dat odpovídající zhruba 1,2 zettabajtu. Tato hodnota odpovídá přibližně 125 milionům let vašeho oblíbeného televizního seriálu. Taková záplava dat klade obrovské nároky na prostupnost počítačových sítí a jejich efektivitu.
3. Moudrost pramení z cloudu – spolu s tím, jak se stále více dat přesouvá do cloudu, stupňuje se i význam tohoto způsobu uskladnění informací. Význam takto uložených informací a jejich využití v praxi lze vhodně demonstrovat na příkladu počítače Watson od IBM, který porazil své lidské soupeře v americkém ekvivalentu soutěže Riskuj! Nebo výkonného superpočítače Wolfram Alpha, který zná odpověď (takřka) na každou myslitelnou otázku. Cisco odhaduje, že do roku 2020 bude 1/3 všech dat uložena právě v cloudu. Výnosy ze služeb poskytovaných na bázi cloudu by podle těchto odhadů měly růst tempem 20?% ročně a již v roce 2014 dosáhnout hodnoty 1 bilionu dolarů.
4. Sítě budoucnosti – například v domácnosti futurologa Davea Evanse se za posledních 20 let zvýšila rychlost připojení k internetu 170 000krát. Během následujících deseti let Dave očekává, že rychlost opět významně naroste, tentokrát více než třimilionkrát. Rychlost sítí a jejich škálovatelnost podle jeho vize porostou exponenciálně.
5. Svět je plochý. A stejně tak i naše technologie – s narůstající rychlostí a hloubkou mezilidské komunikace v důsledku technického pokroku realizovaného v posledních letech bude docházet ke zrychlení výzkumu a vývoje, ale i sociálních změn. Vezměte si za příklad nedávnou revoluci v Egyptě, kde se lidé prostřednictvím volného toku informací dokázali aktivizovat k docílení významných společenských změn. Dalším příkladem je nechvalně proslulé zemětřesení v Japonsku – o jeho existenci věděli uživatelé Twitteru dříve, než americké úřady stihly vydat varování pro Aljašku, Washington, Oregon a Kalifornii o možnosti vzniku vln tsunami.
6. Síla energie – populační exploze a postupující urbanizace kladou stále větší tlak na fakt, že zásoby fosilních paliv na Zemi jsou omezené. Dave Evans uvádí, že veškeré problémy dokáže vyřešit i samotná solární energetika. K tomu, aby byly pokryty současné celosvětové požadavky na elektrickou energii, by podle něj stačilo vybudovat 25 obřích solárních stanovišť, z nichž každé by mělo rozlohu 36 čtverečních mil. Klíčovými podle něj budou brzké zlevnění a zjednodušení výroby solárních článků – jako příklad uvádí projekt univerzity v Oregonu, která vyvinula superlevnou technologii výroby solárních článků pomocí inkoustové tiskárny. Nicméně stále platí, že v noci je tma a technologie pro ukládání energie nejsou příliš efektivní – takové drobnosti ale zjevně futurology Evansova kalibru netrápí.
7. Vše bude záležet na nás – zatímco dosud se lidstvo muselo přizpůsobovat dostupným technologiím, nyní se technologie začnou ohýbat podle jeho potřeb. Rozšířená realita a komunikace s počítačem prostřednictvím gest povedou ke změnám v systému vzdělávání, transformaci zdravotnictví a v konečném důsledku zajistí vzájemné přiblížení skutečného a virtuálního světa. Například lidé s poraněním míchy tak budou za pomoci mechanických nástrojů ovládaných mozkem schopni žít normální život.
8. Další dimenze tisku – zatímco ještě před několika málo lety jsme nakupovali knihy a DVD disky, dnes si tento obsah stahujeme z internetu do svých počítačů a chytrých zařízení. Totéž nás podle Evanse v brzké době čeká s dalšími věcmi – dokážete si představit třeba situaci, kdy si z internetu stáhnete aktuální model bicyklu a necháte si ho vytisknout na domácí tiskárně? Jakkoliv to může znít neuvěřitelně, soudobý pokrok ve 3D tisku podobné záležitosti opravdu umožní. Jedná se o technologii, která již dnes umožňuje vytváření reálných předmětů s pohyblivými částmi (např. náhrdelník), ale i lidských orgánů (byť zatím nefunkčních).
9. Roboti na postupu – vývoj robotiky postupuje nezadržitelným tempem, stejně tak jsou realizovány stále větší úspěchy na poli rozpoznání řeči či konverze textu do řeči. Do roku 2020 budou podle Evanse roboti schopni fyzicky náročnějších výkonů než člověk. Kolem roku 2025 by počet robotů mohl převýšit počet lidských obyvatel rozvinutého světa. Asi v roce 2032 by mělo podle odhadů dojít k situaci, kdy budou roboti mentálně vyspělejší než lidé, a konečně v roce 2035 budou lidé v pracovním procesu kompletně nahrazeni roboty.
10. Světlá budoucnost? Podle Stephena Hawkinga se lidé dostávají do vývojového stadia, kdy budou schopni vědomě ovlivnit svou budoucí evoluci. Jako příklad lze uvést několik nedávných vědeckých objevů: vědci ze Švédska a Itálie sestrojili mechanickou ruku, která dokáže vnímat dotyk. Sítnicové implantáty umožní navrátit zrak pacientům, kteří byli dosud slepí. Vědci v Chicagu vyvinuli možný lék na rakovinu kůže. Podle Davea Evanse je však na čase si položit také otázku: „jsme na tyto změny připraveni?“