Deset důvodů, proč se vrátit k mainframům

Již dlouhá léta se mainframové systémy považují za spolehlivou a výkonnou pracovní sílu v podnikových IT prostředích. Nově vyvinutý hardware a operační systémy společně s komplexními strategiemi správy zajišťují, že mainframy budou i nadále plnit požadavky na vysokou dostupnost a nákladově efektivní aplikační hosting.

Mainframy se díky své vysoké výkonnosti, bezpečnosti a spolehlivosti staly pro mnoho společností nepostradatelným pomocníkem při správě kritických dat a aplikací. Aktuální statistiky hovoří samy za sebe: Mainframy spravují více než 70 procent těch nejdůležitějších firemních dat (zdroj: Hurwitz & Associates: The Mainframe Software Market). Více než 60 procent mainframových systémů instalovaných po roce 2000 se používá pro nasazování nových aplikací (zdroj: Software Strategies). Rovněž dostupnost více než 800 aplikací Linux on System z potvrzuje, že mainframe se stále udržuje na čele podnikového IT. Přestože se již dvě dekády předpovídá opak, mainframy jsou v současnosti důležitější platformou než kdykoliv dříve.

Intenzivní a každodenní práce s mainframy jednoznačně vyvrací dřívější hlasité protesty, podle nichž se mainframy obtížně používají v praxi, jsou příliš proprietární a nejsou dostatečně pružné a dostupné. Ale to je tím, že mainframy od šedesátých let, kdy se provozovaly v odloučených datových centrech, ušly velký kus cesty. Dnešní mainframy jsou plně propojené s podnikovými infrastrukturami, podporují distribuované i webové prostředí a zvládají stále rostoucí nároky na zpracování kritických úkolů. Hardware a operační systém mainframu IBM System z9, doplněný o inovativní řešení správy poskytované nezávislými dodavateli, zvyšuje své schopnosti a plní neustále rostoucí požadavky současných podniků, v nichž se vše točí kolem IT.

Zde uvádíme 10 důvodů, které dokazují, že role mainframů v současnosti roste a nezmenšuje se.

1.BEZPEČNOST: Útoky zvenku nebo nebezpečí malwaru uživatelé mainframů prakticky neznají. Důvodem je na jedné straně architektura mainframů a na druhé straně používané technologie, jako je například správa identit a přístupu, které jsou nezbytnou součástí mainframového prostředí, ale v distribuovaných prostředích teprve hledají své místo.

2.OCHRANA INVESTIC: I více než 20 let staré aplikace mohou bez problémů běžet na nových mainframech. Mohou dokonce běžet vedle nových linuxových či javových aplikací anebo je lze dokonce zaintegrovat do současných architektur.

3.VYSOKÁ DOSTUPNOST: Díky svému designu, možnosti sebekontroly a redundantní systémové konfiguraci mohou mainframy dosáhnout dostupnosti až 99,999 procent. Aplikace mohou na mainframech spolehlivě běžet bez jakýchkoliv neplánovaných výpadků mnoho let.

4.VÝKONNOST: Na mainframech běží drtivá většina největších světových databází. Těžko se najde pádnější argument, který by lépe obhájil jejich výkonnost. Mainframy jsou navíc velmi efektivní. Nástroje jako Intelligent Resource Director nebo Workload Manager zajišťují téměř 100procentní využití zdrojů včetně periferií. Při 24hodinovém pozorování dosahují systémy Intel/Windows jen 5 až 10procentní využití a systémy Unix/Risc 15 až 20procentní. Navíc nové procesory, jako je zIIP (System z9 Integrated Information Processor) a zAAP (System z9 Application Assist Processor) pro javové systémy nebo IFL (integrated Facility for Linux), dále zvyšují celkovou výkonnost tím, že převezmou určitou část úkolů.

5.ÚČINNÁ INTEROPERABILITA: S ohledem na konsolidaci a centralizaci systémů, umožňují mainframy běh více operačních systémů, a tedy i aplikací zcela odděleně na jednom stroji pomocí takzvaných logických jednotek (logical partitions, LPARs). Technologie jako třeba hipersockety vytvářejí rychlé spojení přes protokol TCP/IP mezi jednotlivými LPARs s použitím sdílené paměti, a tím omezují potřebu využívat externí ethernetové sítě.

6.MENŠÍ SLOŽITOST A NIŽŠÍ CELKOVÉ PROVOZNÍ NÁKLADY: Body 4 a 5 přímo ovlivňují složitost. Uživatel menšího počtu systémů potřebuje méně času i úsilí na jejich administraci. A méně administrace znamená zároveň méně personálu. Výsledkem tak jsou nižší celkové provozní náklady u mainframů. Při srovnání spotřeby energie a prostorových nároků vycházejí podle výpočtů Software Strategies mainframy z9 lépe než systémy s procesory Intel/Risc. Všechny tyto údaje dokazují, že mainframy mají nižší celkové náklady na výpočetní výkon (Total Cost of Computing) než alternativní platformy. Rovněž celkové náklady na vlastnictví jsou u mainframů srovnatelné s konkurencí. Při sledování celkových nákladů na uživatele nebo nákladů na transakci tak mainframy vykazují výrazně lepší výsledky.

7.NOUZOVÁ SPRÁVA: Více než 40 let používání v datových centrech poskytuje dostatek vyzkoušených, osvědčených a zdokumentovaných postupů pro nouzovou správu včetně postupů při restartu systému.

8.ŠKÁLOVATELNOST: Mainframy nabízejí nejširší rozsah výkonnosti ve srovnání s jinými servery. Začíná na 26 mips u nejmenšího modelu a končí na 17 800 mips u 54procesorového systému a teoreticky může dosáhnout výkonu až 500 000 mips při maximálním rozšíření v paralelním clusteru. Výkon lze navíc jednoduše regulovat.

9.VIRTUALIZACE: Virtualizace, které se nyní řeší u serverů běžících na Unixu, Linuxu či Windows, jsou již řadu let součástí mainframů, jejichž architektura a software se na tuto problematiku zaměřují od počátku a umožňují dokonce současný běh více operačních systémů. Jiné platformy tuto problematiku řešit teprve začaly a její zvládnutí je otázkou několika let.

10.CENTRÁLNÍ SPRÁVA: Konzole integrované centrální správy u mainframů umožňuje administrátorům komplexně a jednoduše sledovat a spravovat všechny součásti systému na rozdíl od fragmentového přístupu používaného u distribuovaných systémů.

RENESANCE INOVACE

Bohužel je jednoduché opomenout jednotlivé silné stránky mainframů, protože jsou součástí velkých a heterogenních počítačových prostředí. Proto zvyšující se propojitelnost a začlenění mainframů do světa on-line aplikací nesmí tyto výhody postupně smazat. Z tohoto důvodu je důležité plně využít nové technologie, které umožňují mainframům optimálně plnit jejich unikátní roli v současných komplexních aplikačních architekturách. Například procesor zIIP je ideální jako nástroj, který převezme část správy dat nebo obecnou administraci systému.

Mainframové prostředí i nadále hraje důležitou roli. Jeho historická spolehlivost, bezpečnost a vysoká výkonnost jsou dobře srovnatelné s alternativními řešeními. Navíc v současnosti nastává renesance technologického vývoje mainframů a vyšší účinnost procesorů a pružnost pomáhají snižovat celkové náklady na vlastnictví. Kombinace rychlého technologického pokroku a neustále se snižujících nákladů na vlastnictví přinášejí mainframům cenné body. Pro IT týmy, které se zaměřují na plnění složitých úkolů, to může v budoucnosti znamenat návrat k mainframům.

Autor je Marketing Directorem pro Mainframe & Security v rámci EMEA ve společnosti CA.