Prosazování partikulárních zájmů v lepším případě a vyslovený odpor ke změnám, které by pomohly lepší transparentnosti nákladů, na straně jedné, ale i kvalitnější a efektivněji poskytované péče na straně druhé.
V takové situaci snad ani nemůže překvapit reakce tiskové mluvčí VoZP Stanislavy Jelenové, která na prosbu našeho externího spolupracovníka Lubomíra Karpeckého o spolupráci na analýze využívání ICT ve zdravotních pojišťovnách (doplněnou podrobným vysvětlením a ukázkou článku) reagovala e-mailem slovy „Vůbec nevím, o co jde?“ a v dovětku pro svého kolegu (webmastera) dodala: „A ty? Co je to ICT? Asi se na to vy…“. Vskutku žena na svém místě, nezbývá než gratulovat Richardu Medkovi k výběru podřízených.
VoZP je ale vlastně jen vzdáleným symptomem skutečného problému: Tím je samotný systém zdravotního pojištění, který vyjma opatrné a nekonzistentní podpory preventivních prohlídek a příspěvků pojišťovnami nevytváří téměř žádný systematický tlak na pojištěnce, aby o své zdraví pečovali. Principy pojištění – například důsledné nebo alespoň částečné zohlednění rizikových faktorů souvisejících s (ne)zdravým životním stylem na straně jedné a chováním zvyšujícím například riziko úrazu na straně druhé – jsou tu ve jménu údajné solidarity takřka eliminovány, a zdravotní pojištění se tak stává spíše daní ze mzdy a potažmo ze zdraví (čím zdravější a produktivnější jste, tím více platíte).
Namísto napravení této zásadní systémové chyby se ale spíše dočkáme dodatečného zdanění spotřeby potravin (cukry, tuky), která potenciálně (v nadměrné míře a kombinaci se špatným životním stylem) se zdravím souvisí. Nicméně takto vybrané prostředky, podobně jako spotřební daň z tabáku či alkoholu, neskončí ve zdravotním systému a budou rozkradeny za sociální štědrosti, předražené zakázky či zbytečné projekty jinde ve veřejné sféře.
Daň ze zdraví přesto nemusí být špatnou myšlenkou – ve staré Číně prý lékaře platili nikoliv podle toho, kolik lidí léčil, ale kolik jich ve vesnici bylo zdravých. Západní zdravotnictví asi na podobném efektivním principu nikdy fungovat nebude. Elektronizace by jej ale mohla učinit alespoň o něco efektivnějším a transparentnějším.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU